Kvalita ovzduší v krajích Jihomoravském, Zlínském a Vysočina11 min čtení

Kvalita ovzduší v krajích Jihomoravském, Zlínském a Vysočina11 min čtení

Toto hodnocení představuje předběžné vyhodnocení kvality ovzduší na území kraje Jihomoravského, Zlínského a Vysočina . Hodnocení zahrnuje předběžná data za rok 2021 a také jejich srovnání s předcházejícími roky.

Shrnutí

  • Rok 2021 byl z hlediska kvality ovzduší velmi dobrý, roku 2020 se ale nevyrovnal zejména kvůli odlišným meteorologickým a rozptylovým podmínkám
  • Nejvyšší hodnoty průměrné roční koncentrace PM10 byly naměřeny na pozaďové stanici Zlín-ZŠ Kvítková (25,3 µg.m-3) a na dopravní stanici Uherské Hradiště (25,2 µg.m-3), na žádné ze stanic nedošlo v roce 2021 k překročení 24h imisního limitu. Z dlouhodobého hlediska se průměrné roční koncentrace PM10 snižují
  • Nejvyšších hodnot průměrné roční koncentrace PM2,5 dosáhla opět stanice Zlín-ZŠ Kvítková (20,9 µg.m-3) a pozaďová stanice Valašské Meziříčí (18,5 µg.m-3), přičemž u stanice ZŠ-Kvítková došlo i k překročení imisního limitu pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 o 0,9 µg.m-3
  • Přestože hodnoty průměrných ročních koncentrací NO2 obecně bývají vyšší na dopravních stanicích, v roce 2021 tomu tak bylo u pozaďové stanice Zlín-ZŠ Kvítková (28,4 µg.m-3), následovaly dopravní stanice Otrokovice-město (26,7 µg.m-3), Uherské Hradiště (24,2 µg.m-3) a Jihlava-Znojemská 20,9 µg.m-3), přičemž u žádných stanic nedošlo v roce 2021 k překročení imisního limitu pro roční průměrnou koncentraci NO2 a z dlouhodobého hlediska se roční průměrné koncentrace NO2 snižují
  • Koncentrace CO a SO2 v ČR se pohybují mnoho let hluboko pod hranicí imisního limitu, rok 2021 nebyl výjimkou, nejvyšší hodnota průměrné roční koncentrace SO2 byla naměřena na pozaďové stanici Těsnovice (3,6 µg.m-3), přičemž imisní limit pro 24h průměrnou koncentraci činí 125 µg.m-3a pro hodinovou průměrnou koncentraci 350 µg.m-3
  • Hodnota imisního limitu pro CO činí 10 000 µg.m-3 v max. 8h klouzavém průměru za den, v roce 2021 byla nejvyšší hodnota naměřena na dopravní stanici Otrokovice-město (416,3 µg.m-3).

Toto hodnocení představuje předběžné vyhodnocení kvality ovzduší na území kraje Jihomoravského (stanice Hodonín, Znojmo, Sivice, Mikulov-Sedlec), Zlínského (stanice Otrokovice-město, Těsnovice, Uherské Hradiště, Zlín, Zlín-ZŠ Kvítková) a Vysočina (stanice Košetice, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Křižanov, Pelhřimov, Jihlava-Znojemská). Hodnocení zahrnuje předběžná data za rok 2021 a také jejich srovnání s předcházejícími roky.

Do hodnocení byly zahrnuty ty stanice, které splnily podmínku minimální dostupnosti dat v roce 2021 pro danou znečišťující látku. Do hodnocení jsou zahrnuty pouze automatické stanice a znečišťující látky jimi měřené. Data z manuálních stanic, a tedy mj. data o koncentracích benzo[a]pyrenu či těžkých kovů, budou k dispozici až s přibližně tříměsíčním zpožděním, jelikož vyžadují laboratorní analýzy a koncentrace daných látek nejsou měřeny v reálném čase.

Kvalita ovzduší byla v roce 2021 velmi dobrá, rok 2020 ale nepředčila. V roce 2020 totiž panovaly z hlediska kvality ovzduší velice příznivé rozptylové a meteorologické podmínky, což jsou (vedle samotného množství emisí znečišťujících látek) faktory významně ovlivňující kvalitu ovzduší. Příznivý dopad mají na kvalitu ovzduší například vyšší teploty vzduchu v průběhu zimy, a to díky nižší míře vytápění, které často bývá hlavním zdrojem znečišťování ovzduší. Příznivý dopad mají i nižší teploty vzduchu během léta, kdy se díky tomu snižují koncentrace přízemního ozonu, a pozitivní vliv má i dostatečné množství srážek a větrné počasí. Dlouhodobě navíc dochází k postupnému snižování emisí z průmyslu a dopravy, takže meziroční rozdíly v koncentracích znečišťujících látek jsou dány především odlišnými meteorologickými a rozptylovými podmínkami.

Suspendované částice PM10

V níže uvedeném grafu jsou zobrazeny průměrné roční koncentrace částic PM10 na stanicích v kraji Jihomoravském, Zlín, Vysočina v roce 2021. Červeně jsou zvýrazněny stanice dopravní, zeleně pozaďové. Červenou přerušovanou čarou je zobrazen příslušný imisní limit pro roční průměrnou koncentraci částic PM10 (40 µg.m-3).

Z grafu je patrné, že na žádné stanici nedošlo k překročení daného imisního limitu. Nejvyšší hodnoty průměrné roční koncentrace byly pozorovány na pozaďové stanici Zlín-ZŠ Kvítková, která se nachází nedaleko centra města, dále na dopravní stanici Uherské Hradiště a Otrokovice–město, která taktéž leží nedaleko centra města.

Následující graf ukazuje srovnání průměrných ročních koncentrací PM10 na jednotlivých stanicích v roce 2021 s předchozími roky.

U uvedených grafů vyplývá, že z dlouhodobého hlediska se průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 ve zmíněných krajích snižují, což demonstruje i křivka lineárního trendu uvedená v každém grafu. Navíc je patrné, že od roku 2011 nedocházelo k překračování průměrných ročních koncentrací PM10.

Kromě ročního imisního limitu je v zákoně o ochraně ovzduší stanoven i limit pro 24h průměrnou koncentraci částic PM10. Ten má hodnotu 50 µg.m-3 a limit se považuje za překročený, pokud dojde k více než 35 překročením této průměrné denní hodnoty za kalendářní rok.

Graf níže ukazuje počet překročení 24h imisního limitu na automatických stanicích v krajích jižní Morava, Zlín, Vysočina za rok 2021 pro stanice, které splnily podmínku dostupnosti dat.

Imisní limit pro 24h koncentraci částic PM10 nebyl překročen na žádné u uvedených stanic s dostatečným množstvím dat. Následující grafy zobrazují vývoj počtu překročení imisního limitu na výše uvedených stanicích v dlouhodobém pohledu.

Z uvedených grafů je patrné, že na stanicích Znojmo, Jihlava-Znojemská, Otrokovice-město, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí a Zlín v minulých letech docházelo k více než 35 překročením 24h průměrné denní hodnoty 50 µg.m-3.

Na všech hodnocených stanicích byl počet překročení vyšší než v roce 2020, výjimkou jsou stanice Kuchařovice, Mikulov-Sedlec, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou, kde zůstaly hodnoty překročení identické jako v roce 2020. Při pohledu na dlouhodobý vývoj je u valné většiny stanic patrný výrazný sestupný trend. Tento limit je však výrazněji náchylný k meziroční variabilitě dané meteorologickými podmínkami.

Suspendované částice PM2,5

Níže uvedený graf představuje průměrné roční koncentrace částic PM2,5 na stanicích v kraji Jihomoravském, Zlín, Vysočina v roce 2021. Červeně jsou zvýrazněny stanice dopravní, zeleně pozaďové. Červenou přerušovanou čarou je zobrazen příslušný imisní limit pro roční průměrnou koncentraci částic PM2,5 (20 µg.m-3).

Stejně jako v případě částic PM10 byly nejvyšší koncentrace částic PM2,5 v ročním průměru naměřeny na pozaďové stanici Zlín-ZŠ Kvítková, kde dokonce došlo k překročení imisního limitu pro roční průměrnou koncentraci PM2,5, a to o 0,9 µg.m-3. Druhá nejvyšší hodnota byla zjištěna na pozaďové stanici Valašské Meziříčí, k překročení limitu zde ale již nedošlo. Koncentrace suspendovaných částic PM2,5 (stejně jako PM10) úzce souvisí jak s výše zmíněnými meteorologickými a rozptylovými podmínkami, tak i s mírou lokálního vytápění v dané oblasti, ale například i s prováděnými polními pracemi, erozí půdy atd.

Následující graf ukazuje srovnání průměrných ročních koncentrací PM2,5 v roce 2021 s předchozími roky. V případě částic PM2,5 došlo v roce 2020 ke snížení hodnoty imisního limitu pro roční průměr z 25 na 20 µg.m-3.

Jak ukazují grafy dlouhodobého vývoje průměrných ročních koncentrací částic PM2,5, přestože došlo od roku 2020 ke snížení hodnoty tohoto limitu o 20 %, v minulosti na stanicích nedocházelo k překračování tohoto limitu. Výjimkou je zmíněná stanice ZŠ Kvítková, která limit překročila v roce 2021.

Oxid dusičitý

Hlavním zdrojem oxidu dusičitého a oxidů dusíku obecně je doprava. Nejvyšší koncentrace bývají pozorovány na dopravních stanicích, které jsou v blízkosti nejvíce dopravně zatížených komunikací.

Níže uvedený graf zobrazuje průměrné roční koncentrace NO2 na stanicích v kraji Jihomoravském, Zlín, Vysočina v roce 2021. Červeně jsou zvýrazněny stanice dopravní, zeleně pozaďové. Červenou přerušovanou čarou je zobrazen příslušný imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO2 (40 µg.m-3).

V roce 2021 byly průměrné roční koncentrace NO2 nejvyšší na dopravních stanicích, naopak nejnižší na pozaďové stanici Košetice. Zmíněné dopravní stanice ovšem v roce 2021 předčila stanice ZŠ Kvítková, která se nachází v blízkosti centra města, a tak je zde nezanedbatelný i vliv dopravy.

Následující graf ukazuje srovnání průměrných ročních koncentrací NO2 v roce 2021 s předchozími roky. Červenou přerušovanou čarou je zobrazen příslušný imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO2 (40 µg.m-3).

Jak ukazují grafy průměrných ročních koncentrací NO2, u všech zmíněných stanic došlo ve srovnání s rokem 2020 k mírnému nárůstu hodnot průměrných ročních koncentrací. Nejvýrazněji tomu bylo u stanice Zlín-ZŠ Kvítková. Z dlouhodobého hlediska se ovšem dá říci, že dlouhodobě koncentrace NO2 spíše klesají a nedochází k překračování imisního limitu.

Pro NO2 je v zákoně o ochraně ovzduší stanoven i imisní limit pro hodinovou koncentraci. Tento limit taktéž nebyl v roce 2021 překročen na žádné z uvedených stanic.

Oxid siřičitý

Hlavním zdrojem emisí oxidu siřičitého je spalování pevných fosilních paliv obsahující síru. V minulosti představovaly koncentrace oxidu siřičitého na našem území velký problém znečišťování ovzduší. Od poloviny devadesátých let ale došlo, mimo jiné díky novým nařízením, k prudkému poklesu emisí SO2. V současnosti jsou tak koncentrace SO2 celorepublikově velmi nízké a na naprosté většině území se pohybují hluboko pod hodnotou imisního limitu. Koncentrace SO2 se tak monitorují na menším množství stanic, jelikož je pozornost věnována těm látkám, jež jsou z hlediska znečišťování ovzduší v současnosti problematičtější.

Následující graf ukazuje srovnání průměrných ročních koncentrací SO2 v roce 2021 s předchozími roky.

Pro SO2 jsou v zákoně o ochraně ovzduší stanoveny dvě hodnoty imisních limitů – pro 24h průměrnou koncentraci (125 µg.m-3) a pro hodinovou průměrnou koncentraci (350 µg-m3). Nikde v České republice není ani jeden z těchto limitů v současnosti překračován. Hodnoty ročních průměrů jsou dnes na tak nízkých hodnotách, že meziroční rozdíly jsou prakticky nevýznamné.

Oxid uhelnatý

Stejně jako v případě oxidu siřičitého jsou dnes koncentrace oxidu uhelnatého celorepublikově hluboko pod hodnotou imisního limitu (10 000 µg.m-3 v max. 8h klouzavém průměru za den). Hlavním zdrojem emisí oxidu uhelnatého jsou primárně lokální vytápění domácností, spalovací procesy a doprava. Hodnoty jen v naprosto výjimečných případech překračují hodnotu 1000 µg.m-3 v hodinovém průměru, což představuje pouhou desetinu hodnoty imisního limitu, která je navíc stanovena pro 8h průměr.

Následující graf ukazuje srovnání průměrných ročních koncentrací CO v roce 2021 s předchozími roky.

Sdílet

Napsat komentář