Emise ze silniční a železniční dopravy – část II.

V minulé části článku o nevýfukových emisích jsme se dotkli tématu emisí otěrů pneumatik. V této části se podíváme na emise z brzdového obložení, ale také kolejnic či trakčního vedení. Proces brzdění automobilů (otěr brzdových destiček a kotouče) je významným zdrojem otěrových částic, přičemž množství uvolňovaných částic závisí především na jízdních podmínkách (rychlost, aplikovaný tlak) a také na … Číst dálEmise ze silniční a železniční dopravy – část II.

Hydrologická situace povrchových vod na pobočce Brno – červenec 2022

Hydrologická situace na tocích, spadajících do územní působnosti pobočky Brno, byla po stránce vodnosti toků pod normálem. Průměrné červencové průtoky ze 72 hodnocených stanic odpovídaly 47 % dlouhodobého měsíčního průtoku (1991-2020). U většiny sledovaných vodních toků byla jejich vodnost mezi hranicí sucha a dlouhodobým průměrným průtokem. Průměrný měsíční průtok byl nejvyšší na stanicích VD Nové … Číst dálHydrologická situace povrchových vod na pobočce Brno – červenec 2022

Emise ze silniční a železniční dopravy – část I.

Emise z dopravy zdaleka nepředstavují jen emise výfukové. Významnou část emisí, neméně škodlivou pro životní prostředí a lidské zdraví, tvoří totiž i emise nevýfukové (např. otěry pneumatik, brzdového obložení, otěry kolejnic či trolejového vedení atd.). O výfukových emisích se hodně mluví i píše, často si je nejspíš spojujeme s emisními normami Euro, v poslední době zvláště s diskutovanou … Číst dálEmise ze silniční a železniční dopravy – část I.

Hydrologická situace povrchových vod na pobočce Brno – červen 2022

Hydrologická situace na tocích, spadajících do územní působnosti pobočky Brno, byla po stránce vodnosti toků pod normálem. Průměrné červnové průtoky ze 72 hodnocených stanic odpovídaly 49 % dlouhodobého měsíčního průtoku (1981-2010). U většiny sledovaných vodních toků byla jejich vodnost mezi hranicí sucha a dlouhodobým průměrným průtokem. Vyšší vodnost měly vodní toky jako Dyje, Svratka, Svitava … Číst dálHydrologická situace povrchových vod na pobočce Brno – červen 2022

První půlrok roku 2022 patřil k těm nejteplejším za dobu měření

Máme za sebou první polovinu roku 2022, pojďme ji tedy zhodnotit z hlediska teplot a srážek v České republice. Rok začal teplotně nadprůměrnou zimou, a to o +2,9 °C oproti dlouhodobému průměru 1961-2000. O tom jsme psali již zde. Jaro bylo teplotně spíše normální, a to hlavně díky chladnějšími dubnu. Celkově vychází jaro 2022 o … Číst dálPrvní půlrok roku 2022 patřil k těm nejteplejším za dobu měření

Rok poté: následky tornáda z 24. 6. 2021 – srovnání leteckých a družicových snímků před a po

Je to rok, co se jižní částí Jihomoravského kraje prohnalo ničivé tornádo síly F4. V tomto příspěvku se podíváme na srovnání map před a po tornádu. Vycházet budeme z nových leteckých snímků zveřejněných společností Seznam na portále mapy.cz a družicových snímků z družice Sentinel z evropského programu Copernicus. Postupovat budeme stejně, jako postupovalo tornádo, od … Číst dálRok poté: následky tornáda z 24. 6. 2021 – srovnání leteckých a družicových snímků před a po

Hydrologická situace povrchových vod na pobočce Brno – květen 2022

Hydrologická situace na tocích, spadajících do územní působnosti pobočky Brno, byla po stránce vodnosti toků pod normálem. Průměrné květnové průtoky ze 70 hodnocených stanic odpovídaly 33 % dlouhodobého měsíčního průtoku (1981-2010). Téměř u všech sledovaných vodních toků byla jejich vodnost mezi hranicí sucha a dlouhodobým průměrným průtokem. Průměrný průtok za měsíc květen byl u 36 … Číst dálHydrologická situace povrchových vod na pobočce Brno – květen 2022