Silný vítr v neděli 30. ledna2 min čtení

V souvislosti s hlubokou tlakovou níží byl i na území Brněnské pobočky ČHMÚ pozorován v neděli 30. ledna velmi silný, nárazovitý vítr. Nárazy větru dosahovaly na některých našich stanicích síly mohutné vichřice. Nejvyšší náraz větru byl na území krajů Vysočina, Jihomoravský a Zlínský zaznamenán na stanici Hošťálková, Maruška v Hostýnských vrších a činil 98 km/h, následuje stanice Kuchařovice nedaleko Znojma s hodnotou 93 km/h a stanice Dyjákovice, také v okrese Znojmo, s hodnotou 91 km/h.

Podle Beaufortovy stupnice síly větru označujeme vítr o rychlostech nad 89 km/h jako takzvanou silnou vichřici mezi jejíž rozpoznávací znaky patří vyvracení stromů a škody na obydlích. O stupeň níže leží v této stupnici kategorie vichřice (75 až 88 km/h), kde již také může docházet k menším škodám na stavbách, dále kategorie bouřlivý vítr (62 až 74 km/h) ulamující větve stromů a prudký vítr ( 50 až 61 km/h), který pohybuje celými stromy a  chůze proti větru je  obtížná.

V České republice je takto silný vítr spojen buď s hlubokými tlakovými nížemi nebo s přechodem konvektivních bouří v letním období. Maximum rychlosti větru v nárazu bylo v České republice naměřeno na stanici Labská bouda v Krkonoších dne 19. 1. 2007, a to 208 km/h. Vítr podle Beaufortovy stupnice o síle orkánu tehdy souvisel s cyklonou Kyrill. Ten den byl v krajích Vysočina, Jihomoravský a Zlínský naměřen nejvyšší náraz větru na stanici Hošťálková, Maruška v Hostýnských vrších a činil 136 km/h.

Maximální nárazy větru o síle vichřice a vyšší jsou na více než třetině našich stanic naměřeny alespoň jednou za rok, vyšší četnost případů se vyskytuje na stanicích více exponovaných nebo ve vyšších nadmořských výškách. Nejvyšší počet dnů s vichřicí naměřily v krajích Vysočina, Jihomoravský a Zlínský od roku 2000 do ledna roku 2022 stanice Dukovany, stanice Kuchařovice u Znojma a stanice Hošťálková, Maruška v Hostýnských vrších, a to průměrně 9 až 10 dnů s vichřicí za rok.