Červnové povodně v Borovnici6 min čtení

Období velmi výrazného sucha bylo v první polovině června vystřídáno lokálními povodněmi z přívalových dešťů. I to je podoba současného proměnlivého klimatu, kdy se vyskytují hydrometeorologické extrémy nejrůznějších typů (včetně větrných bouří, výskytu krup a teplotních výkyvů od začátku roku 2020).

Zatímco sucho vyžaduje delší čas, aby se v krajině projevilo: v podzemních vodách to mohou být i roky, ve vodních tocích řádově týdny či měsíce, v případě právě proběhlých povodní se projevy i s důsledky objevují již po desítkách minut. V některých oblastech spadly srážky v desítkách milimetrů a jinde naopak napršely pouze jednotky mm. Bouřky rychle vznikaly a zanikaly a i když dnes žijeme poněkud rychle, na jejich sledování nebyl někdy ani meteorologický radar “dostatečně rychlý”. Prognózy hydrologů a meteorologů na konkrétní lokality, které postihnou přívalové deště a následné lokální povodně, ale i vlastní měření průtoků jsou při tomto typu povodní obtížná. Vzhledem k jejich rychlému průběhu může být problematické zachycení povodňových průtoků, než voda zase odteče. A tak vybaveni špičkovými moderními měřicími přístroji se hydrologové pouští do své práce, která mívá někdy i příchuť dobrodružství.

Jeden z výjezdů vedl na horní Svratku ke stanici Borovnice, poblíž které se večer 13. 6. 2020 vyskytly intenzivní deště a bouřka. Za hodinu a půl vystoupala hladina ve Svratce zhruba o 1,5 metru a byla překročena hodnota pro 3. SPA (stupeň povodňové aktivity), viz Tab. 1.

 

Tab. 1 Hydrologické údaje pro stanici Borovnice v období 3. 6. – 8. 7. 2020 (ČHMÚ)

 

Nikdo nemůže popsat situaci toho večera lépe než očitý svědek. Podle B. Ludvíka bouřka nebyla zdaleka v Borovnici nejsilnější.

“ K té sobotní bouřce “nad Borovnicí” (v úvozovkách, neboť tam zdaleka nebyla nejsilnější, tam se jen Svratka měří). Ta bouřka se “vytvořila” během cca 10-20 minut (kolem 17:00) a neustále se “obnovovala” asi 1,5 hodiny de facto na jednom místě od Javorku přes Spělkov, Krásné, Telecí, Maděru po Pustou Rybnou a kraj Březin. Já tam naměřil 64 mm a to jsem nebyl přímo v “centru, spíš na okraji. Zajímavé bylo, že přes kopec (na jednu stranu přes Buchťák, Vysoký kopec, na druhou stranu přes Lucký vrch) se jí “vůbec nechtělo” a bylo tam v té době de facto beze srážek (viz stanice Kadov, Nedvězí, Svratouch) mezi 17-19:00, kde je v té době 0 mm. A jen pro zajímavost, tato bouřka byla nad územím, kde je největší převýšení ve Žďárských vrších (od 550 mnm po 813 mnm).“  (zdroj:https://www.facebook.com/chmi.cz/posts/5045102095513673 ).

Tomu odpovídají i údaje ze srážkoměrných stanic ČHMÚ Kadov, Nedvězí, Svratouch, kde mezi 17:00 – 19:00 byly srážkové úhrny výrazně nižší.

Nejvíce postiženou obcí byla toho večera pravděpodobně Pustá Rybná, kde bylo zatopeno několik domů, sklepů i garáží. Pustá Rybná leží pouze 2–3 km na SZ od vodoměrné stanice Borovnice. Starostka obce uvedla:

“Za necelé 2 hodiny napršelo přes 100 mm srážek. Děkuji všem, kteří pomáhali zachránit, co se dalo, i když v některém případě už se nedalo… Děkuji občanům, místním hasičům a přivolaným hasičským sborům. Mnoho práce nás však teprve čeká…”  (zdroj:https://www.facebook.com/obecpustarybna/posts/885755141922266)

https://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/aktualne-v-puste-rybne-je-vytopeno-nekolik-domu-20200613.html

Srážky byly toho dne velmi lokální, jak můžeme vidět na naměřených datech. Webové stránky obce Březiny (5–6 km na SZ od vodoměr. stanice Borovnice) uvádí za 13. 6. celkem 20 mm. Z okolních stanic ČHMÚ bylo zaznamenáno nejvíce v Poličce (27 mm), Lubné (24 mm) a Skutči (14 mm), zatímco v Nedvězí naměřili pouze 10 mm, v Kadově 9 mm a Svratouchu 6 mm. Podle kombinovaného radarovo-srážkoměrného odhadu ale spadlo v centru bouřky až 90 mm srážek za 3 hodiny (viz Obr. 5). Pro srovnání: takové množství srážek v této oblasti běžně spadne za celý měsíc červen. Zasažená oblast však byla poměrně malá, proto také tuto hodnotu žádný ze srážkoměrů ČHMÚ nezachytil a máme údaje pouze  z radarovo-srážkoměrného odhadu. Tomu odpovídá i hydrogram z Borovnice (viz Obr. 4), kdy 13. 6. došlo k velmi prudkému vzestupu průtoku, vlna měla ostrý vrchol a rychlý sestup, pozdější vzestupy hladiny odpovídají již mírnějším dešťům.

 

Celý červen byl velmi deštivý, a tak po 2 týdnech byl ve stanici Borovnice dosažen opět 3. SPA. Tentokrát však byly srážky plošnější a trvalejšího charakteru. Tomu odpovídá i méně strmý tvar povodňové vlny (viz Obr. 4). A k vzestupu hladin došlo také na dalších tocích v okolí. Naštěstí ani tentokrát nedošlo k významným plošným škodám a nejednalo se o žádnou extrémní povodeň. V obou popsaných případech byl 3. SPA překročen pouze těsně a na krátkou dobu (viz Tab. 1) a hodnota průtoku nepřekročila pětiletou vodu.

Jak již bylo řečeno, celý červen byl na srážky velmi bohatý a došlo k celé řadě povodňových událostí. V tomto článku je jen stručně ukázáno, jaká byla situace v povodí horní Svratky, komplexní vyhodnocení všech popovodňových událostí po celé České republice za toto období bude obsaženo v povodňové zprávě, kterou ČHMÚ zpracovává.

Závěrem bych chtěl poděkovat kolegovi Jiřímu Sklenářovi za spoluautorství příspěvku.