Vonné svíčky jako zdroj znečišťujících látek ve vnitřním prostředí5 min čtení

Vonné svíčky jako zdroj znečišťujících látek ve vnitřním prostředí5 min čtení

Vonné svíčky – kromě příjemné vůně se do prostoru šíří i řada dalších – mnohdy velmi nežádoucích – látek.

Každý z nás má doma nějakou tu svíčku. Většinou po ní sáhneme, když si chceme zpříjemnit atmosféru třeba s rodinou o Vánocích nebo relaxovat po náročném dni ve vaně. Málokdo se ale zamyslí nad tím, co vše se během hoření vonných svíček uvolňuje do ovzduší. Když si občas doma zapálíme vonnou svíčku a pak řádně vyvětráme, nic zásadního se nestane. Problém nastává, pokud v uzavřeném prostoru zapalujeme svíčky často, zároveň dostatečně nevětráme, a děláme to tímto způsobem delší dobu.

Polští vědci přišli nedávno s poměrně znepokojivou zprávou (Adamowicz, J. et al., 2019). Podle nich by totiž používání vonných svíček ve vnitřním prostředí mohlo mít mimo jiné souvislost s rakovinou močového měchýře. Uvádí se, že rakovina močového měchýře je 6. nejčastější rakovinou u mužů a 17. nejčastěji se vyskytující rakovinou u žen (Bray F. et al., 2018). Přestože přesná příčina tohoto onemocnění není doposud známa, existují prokazatelné rizikové faktory jako např. kouření tabáku, inhalace naftových výfukových spalin, dlouhodobá expozice aromatickým aminům  či chronický zánět močového měchýře. Už v 19. století byl pozorován vztah mezi expozicí určitých chemických látek a vznikem rakoviny močového měchýře. Konkrétně se jednalo o dělníky z továrny na anilinová barviva, u kterých byly zjištěny změny epitelu močového měchýře (aromatické uhlovodíky se metabolizují v těle acetyltransferázou či glukuronidací glukuronidázou, výsledné metabolity jsou potom rozpustné ve vodě, jsou transportovány krví a vyloučeny močí. Mohou během své cesty interagovat s DNA buněk močového měchýře za vzniku genotoxických aduktů, přičemž v urogenitálním traktu je enzym cytochrom P450 (obecně zastávající klíčovou roli v metabolizmu xenobiotik) méně aktivní, a tím se stává toto prostředí náchylnějším k nežádoucím změnám).

Problém vonných svíček tkví v tom, že se jedná o poměrně heterogenní zdroje znečištění vnitřního ovzduší-zdrojem znečištění se stává použitý vosk, knot, parfemace, případně barviva. Při hoření se uvolňuje celé spektrum látek (karcinogenních i potenciálně karcinogenních) ze skupiny aldehydů či polycyklických aromatických uhlovodíků-například formaldehyd, benzen, toluen, benzo(a)pyren, dibenzodioxiny, kromě toho dochází samozřejmě i k emisím CO, CO2, SO2, suspendovaných částic PM2.5 a PM10. Už samotné vdechování výparů vede u některých lidí ke vzniku bolesti hlavy, závratí či respiračních obtíží. Co se parfemace vonných svíček týče-kromě té syntetické se v menší míře používají i přírodní látky (flavonoidy, saponiny, terpenoidy..), nicméně i v tomto případě hoření těchto látek může představovat riziko pro lidské zdraví (např. isothiokyanáty vyskytující se v esenciálních olejích papája a hořčice vedly u potkanů ke vzniku rakoviny močového měchýře, Sugiora S. et al., 2003). Problémem studia škodlivosti vonných svíček obecně je i fakt, že složení jejich výparů se poměrně liší, a to v závislosti na druhu použitých surovin při jejich výrobě. Kupříkladu dle jedné italské studie se naměřené hladiny karcinogenního benzo(a)pyrenu ve výparech z 12 testovaných svíček pohybovaly v rozmezí od 0,1 do 7,5 ng.m-3 (Orecchio S., 2011), přičemž  pro představu, hodnota imisního limitu v České republice pro roční průměrnou koncentraci benzoa(a)pyrenu činí 1 ng.m-3 (Český hydrometeorologický ústav).

Vzhledem k tomu, že výskyt nově diagnostikovaných případů rakoviny močového měchýře každoročně stoupá, je velice důležité identifikovat co největší počet možných rizikových faktorů tohoto onemocnění. Když už chceme svíčky používat, měli bychom vždy dbát na jejich kvalitu (omezit používání parafínového vosku, barevných a parfémovaných svíček) a vždy řádně vyvětrat místnost, kde svíčka hořela, abychom minimalizovali vdechování škodlivých látek vyskytujících se ve výparech.

 

Zdroje:

Adamowicz, J., Juszczak, K., Poletajew, S., Van Breda, S. V., Pokrywczynska, M., & Drewa, T. (2019). Scented candles as an unrecognized factor that increases the risk of bladder cancer; is there enough evidence to raise a red flag?. Cancer Prevention Research, 12(10), 645-652.

Bray F, Ferlay J, Soerjomataram I, Siegel RL, Torre LA, Jemal A. Global cancer statistics 2018: GLOBOCAN estimates of incidence and mortality worldwide for 36 cancers in 185 countries. CA Cancer J Clin 2018;68:394–424.

Sugiura, S., Ogawa, K., Hirose, M., Takeshita, F., Asamoto, M., & Shirai, T. (2003). Reversibility of proliferative lesions and induction of non-papillary tumors in rat urinary bladder treated with phenylethyl isothiocyanate. Carcinogenesis, 24(3), 547-553.

Orecchio, S. (2011). Polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) in indoor emission from decorative candles. Atmospheric Environment, 45(10), 1888-1895.

Martina Brenčič pracuje na ČHMÚ Brno jako vědecko-výzkumný pracovník specializující se na analýzu částic z ovzduší skenovacím elektronovým mikroskopem.

Sdílet

Napsat komentář