Překračování imisních limitů v kraji Jihomoravském, Zlínském a Vysočina 2019 – předběžné výsledky PM108 min čtení

Překračování imisních limitů v kraji Jihomoravském, Zlínském a Vysočina 2019 – předběžné výsledky PM108 min čtení

Máme za sebou další rok a můžeme se tedy podívat na úplně první předběžné výsledky překročení imisních limitů v roce 2019 v krajích Jihomoravském, Zlínském a Vysočina a srovnat tyto výsledky s předchozími roky. Již teď můžeme říci, že byl loňský rok v tomto směru velmi příznivý s jednou jedinou výjimkou.

1. díl – Překračování imisních limitů v kraji Jihomoravském, Zlínském a Vysočina 2019 – předběžné výsledky PM10

2. díl – Překračování imisních limitů v kraji Jihomoravském, Zlínském a Vysočina 2019 – předběžné výsledky NO2

Ještě než se pustíme do analýzy, si musíme říci několik důležitých fakt:

  • jedná se o tzv. operativní data ČHMÚ, tzn. data, která neprošla všemi fázemi verifikace (takováto data budou k dispozici až za několik měsíců, ale není předpokládáno, že se budou výrazně měnit, pokud vůbec)
  • v datech za rok 2019 nejsou zahrnuta data z manuálních stanic, z nichž nebudou data za prosinec dostupná ještě několik týdnů

Asi nejčastěji překračovaným imisním limitem je 24h imisní limit pro suspendované částice PM10 a právě na ten se nyní zaměříme. Jeho hodnota je 50 µg/m3 a jako překročený se tento limit považuje při více než 35 překročeních za rok. Do grafu jsme zahrnuli pouze stanice s min. 90 % dat za každý rok, aby bylo možné provést srovnání (pokud stanice nemá 90 % dat a obzvláště pokud chybí data z chladného období, kdy je pravděpodobnější překračování limitů, bylo by číslo zkreslující).

Následující graf ukazuje počet překročení limitu v pětiletém období 2015-2019 na stanicích v Brně (za rok 2019 chybí stanice Kroftova a Soběšice, které jsou manuální a data z nich nejsou k dispozici).

Počet překročení 24h imisního limitu PM10 na stanicích imisního monitoringu v Brně za roky 2015-2019. Zdroj dat: ČHMÚ

Na grafu můžeme vidět několik skutečností. Co asi první člověk zjistí při pohledu na graf je zhoršení situace na Zvonařce, o tom jsme již psali v několika předchozích článcích, včetně příčin zhoršení. Rok 2019 dopadl ještě hůř než rok 2018. To však není dáno zhoršením stavu zde, ale spíše délkou jeho trvání. Zhoršení nastalo v důsledku probíhajících intenzivních stavebních činností v okolí, ty ale započaly výrazněji až v září 2018, začátek roku 2018 tedy jimi nebyl příliš ovlivněn, naopak rok 2019 byl v jejich důsledku velmi špatný už na svém začátku. V roce 2019 jsme tak zaznamenali 64 překročení 24h imisního limitu, což je téměř dvojnásobek povoleného počtu 35. Horší stav byl už pouze na stanici Věřňovice v Moravskoslezském kraji (74 překročení), která leží na polských hranicích a patří dlouhodobě ke stanici s vůbec nejvyššími koncentracemi suspendovaných částic v České republice.

Na žádné jiné stanici s dostatečnými množstvím dat limit překročen nebyl a dá se to říci i o dvou chybějících manuálních stanicích Kroftova a Soběšice, kde vzhledem k datům ke konci listopadu a k umístění stanic můžeme považovat překročení limitu za extrémně nepravděpodobné. Na stanici Svatoplukova byla situace v roce 2019 relativně dobrá, jedná se dlouhodobě k nejzatíženější stanici v Brně. Limit zde byl v roce 2019 překročen “pouze” 29x. Na dopravní stanici Brno-Úvoz (hot spot) to pak bylo pouze 30x a vidíme velký pokles proti roku 2018 (47 překročení). Tento pokles je jednoznačně dán rovněž stavebními pracemi, které zde naopak v roce 2019 ustaly a v roce 2018 byly velmi intenzivní. Na ostatních stanicích se počet překročení držel pod 20.

Na stanici Brno-Výstaviště, dopravní stanici vedle rušné křižovatky čtyřproudových komunikací to dokonce v roce 2019 bylo jen 8 překročení! Tento velmi nízký počet je zde dán velmi dobrou otevřeností a provětráváním stanice. Vidíme tedy velkou významnost meteorologických podmínek, což se potvrdilo například také v naší studii měření kvality ovzduší na náměstí Svobody, kde je situace opačná.

Stanice s dlouhodobě nejnižšími koncentracemi znečišťujících látek v Brně, manuální stanice Brno-Soběšice, měla ke konci listopadu 2019 celkem 5 překročení, dopravní stanice Brno-Kroftova 15.

Velmi nízký počet překročení jsme v loňském roce zaznamenali také na pozaďové stanici Brno-Líšeň umístěné v areálu ZŠ Horníkova a na stanici Brno-Dětská nemocnice, kde bylo naměřeno pouze 13 překročení, nejméně od jejího zprovoznění v roce 2015 a téměř třetina překročení v porovnání s plošně velmi špatným rokem 2017 (kvůli výrazným teplotním inverzím a zhoršeným rozptylovým podmínkám v lednu a únoru). Nejnižší za posledních 5 let byl také počet překročení na stanici Brno-Arboretum, pozaďové stanici poblíž botanické zahrady. Zde bylo v roce 2019 pouze 11 překročení, druhý nejlepší rok (2018) to bylo o 8 více!

Paradoxně tedy vidíme, že zatímco v absolutním maximu byl rok 2019 nejhorší (stanice Zvonařka, 64 překročení), na jiných stanicích to byl naopak nejlepší rok za posledních 5 let. Ukazuje to na velmi významný lokální vliv okolí některých stanic, konkrétně pak vliv stavebních prací.

A jak vypadala situace na ostatních stanicích Jihomoravského kraje a v Kraji Vysočina a Zlínském?

Počet překročení 24h imisního limitu PM10 na stanicích imisního monitoringu v Jihomoravském a Zlínském kraji a Kraji Vysočina za roky 2015-2019. Zdroj dat: ČHMÚ

Dle předběžných výsledků nebyl překročen 24h imisní limit na žádné z výše uvedených stanic a to ani na dvou dlouhodobě problematických stanicích v Uherském Hradišti a Valašském Meziříčí. Na některých stanicích byl počet překročení v roce 2019 velmi nízký, například na pozaďové stanici v Jihlavě to byla pouze 3 překročení! V Uherském Hradišti to bylo 26 překročení (59 v roce 2017 a 52 v roce 2018) a ve Valašském Meziříčí 16 (59 v roce 2017 a 48 v roce 2018). Stejně tak na pozaďové stanici ve Zlíně to bylo v roce 2019 pouze 15 překročení (47 v roce 2017 a 25 v roce 2018). Pokud se podíváme na poslední pětiletí (viz graf) vidíme, že se jedná o první rok, kdy nebyl imisní limit překročen na žádné stanici z výše uvedených stanic, pro která jsou již k dispozici data za rok 2019. Vůbec nejvyšší počet překročení měla stanice Zlín-ZŠ Kvítkova (32), což je o jedno méně než o rok dříve. Například na stanici Otrokovice-město nebyl za poslední předchozí 4 roky počet překročení nikdy nižší než 34, v loňském roce 2019 to bylo pouze 25.

Regionální pozaďová stanice Mikulov-Sedlec zaznamenala 5 překročení, což je polovina počtu z roku 2018 a v posledních 5 letech se jedná o podprůměrnou hodnotu.

Závěr

Celkově tedy lze rok 2019 co do překročení 24h imisního limitu v Jihomravském kraji, Zlínském kraji a Kraji Vysočina hodnotit velmi pozitivně. Srovnání roku 2018 a 2019 můžeme v tuto chvíli provést pro 18 stanic. Ke zlepšní stavu oproti roku 2018 došlo na 17 z nich. Jedinou stanicí, kde došlo ke zhoršení o přibližně 10 % je stanice Brno-Zvonařka, důvody však byly vysvětleny výše. Jedná se o nepříznivý stav v důsledku stavebních prací, které započaly v intenzivní míře až v polovině roku 2018, tudíž více ovlivnily rok 2019, kdy měly vliv celých 12 měsíců. Jedná se však o velmi lokální efekt, tudíž lze rok 2019 plošně hodnotit velmi pozitivně, co se týče překračování denního limitu PM10. Následující graf ukazuje data pro stanice, kde jsou k dispozici data za rok 2018 i 2019 a srovnává obě hodnoty. Konkrétně zobrazuje procentuální podíl počtu překročení v roce 2019 vůči roku 2018. Tam kde je tedy hodnota nižší než 100 % došlo k patřičně velkému snížení, naopak hodnota nad 100 % značí zvýšení počtu. Vidíme, že na některých stanicích byl počet překročení v roce 2019 méně než 30 % počtu z roku 2018 (Znojmo, 29,6 %). Na dvou stanicích byl přesně třetinový (Valašské Meziříčí, Jihlava). Podobný loňskému roku byl pouze na stanici Zlín-ZŠ Kvítkova a vyšší byl na stanici Brno-Zvonařka.

Procentuální podíl počtu překročení 24h imisního limitu PM10 v roce 2019 ku roku 2018 na vybraných stanicích, kde jsou k dispozici data pro oba roky. Zdroj dat: ČHMÚ

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.

Sdílet

Napsat komentář