Rozhovor, video a přednášky s referentem ochrany ovzduší Krajského úřadu Jihomoravského kraje23 min čtení

Rozhovor, video a přednášky s referentem ochrany ovzduší Krajského úřadu Jihomoravského kraje23 min čtení

O kvalitě ovzduší a vůbec s Tomášem Helánem

Jaká je kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji a jaký je dlouhodobý trend? Je vyšší znečištění ovzduší ve městech či na vesnicích? Jaký vliv má doprava a lokální topeniště? To a více se dozvíte v rozhovoru s referentem ochrany ovzduší Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Ing. Tomášem Helánem, nechybí ani vložené prezentace a videa.

 

Tomáši předně díky, že sis udělal čas na rozhovor.

Začnu trochu obecněji, co Tvoje pozice referenta ochrany ovzduší Jihomoravského kraje obnáší? Jaké jsou hlavní kompetence Tvé hlavní kompetence a jak vypadá běžný pracovní týden?

Jáchyme, nejprve mi dovol poděkovat a vyjádřit upřímně spokojenost nad tím, že v Brně máme tolik odborných a vědeckých institucí, které nás nejen v tom „našem“ ovzduší posouvají v poznání stále dál. Jihomoravský kraj, jehož jsem dlouholetým zaměstnancem, věnuje péči o životní prostředí spoustu prostředků a současně máme štěstí na to, že životní prostředí v našem kraji není lidem lhostejné. Oblast ochrany ovzduší je v rámci krajského úřadu začleněna do oddělení technické ochrany životního prostředí odboru životního prostředí. Jako zástupce vedoucího oddělení se věnuji mnohým činnostem, které s ochranou ovzduší souvisí ať už v přenesené působnosti (výkon státní správy) nebo i samosprávy (vytváření plánů zlepšování kvality ovzduší, spolupráce na zásadách územního rozvoje kraje, příprava projektu kotlíkových dotací, měřící kampaně kvality ovzduší a další). V rámci přenesené působnosti, tedy výkonu státní správy na úseku ochrany ovzduší jsou krajské úřady stěžejními orgány při povolování umístění a provozu stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. V součtu se jedná o zhruba 2400 podniků v kraji, kde jsou provozovány technologie produkující znečišťující látky do vnějšího ovzduší. Typicky se jedná o kotelny, lakovny, slévárny, kamenolomy, svařovny, udírny, cihelny, tiskárny, čerpací stanice, chovy hospodářských zvířat apod. Všechny tyto podniky musí mít tzv. povolení provozu a většina také schválený provozní řád. Povolení provozu a provozní řády těchto podniků se schvalují ve správních řízeních, a právě administrace této činnosti nám zabere nejvíce času. Pozitivní na této činnosti je výsledný efekt, kdy se za posledních 30 let negativní vliv těchto průmyslových činností na kvalitu ovzduší zcela zásadně snížil a dnes tak již nepředstavují zásadního viníka špatné kvality ovzduší.

Kolik je v Jihomoravském kraji celkem stanic imisního monitoringu? Dá se říci, jestli jsme na tom po stránce hustoty sítě v kraji jinak než ostatní kraje České republiky?

Jestli dobře počítám, tak máme v kraji celkem 20 stanic imisního monitoringu, které dodávají data do Státní sítě imisního monitoringu zabezpečované ČHMÚ. Provozovateli těchto stanic jsou jednak odborné instituce typu ČHMÚ nebo Zdravotní ústav, ale také jeden soukromý subjekt, kterým je Cementárna v Mokré provozující 2 stanice v Mokré a v Sivicích.  V rámci města Brna provozuje magistrát na své náklady celkem 5 stanic (a jeden mobilní měřicí vůz) a celkově je v rámci Brna provozován nadstandardní počet 12 stanic. V rámci krajů je více stanic imisního monitoringu provozováno jen na území Moravskoslezského kraje, kde počet stanic odráží špatnou kvalitu ovzduší v celém regionu a přilehlém Slezsku na polské straně hranice.

Interaktivní mapa stanic imisního monitoringu na území Jihomoravského kraje. Červeně vyznačeny stanice spravované Magistrátem města Brna, modře stanice ČHMÚ, žlutě stanice Zdravotního ústavu Ostrava, zeleně stanice Cementárny Mokrá. Mapa: Leaflet, Jáchym Brzezina

Dá se nějak stručně popsat dlouhodobější vývoj kvality ovzduší v Jihomoravském kraji? Zlepšuje se situace, zhoršuje či nejsou pozorovány žádné významné změny? Jsou pravidelně překračovány nějaké imisní limity?

Dlouhodobý vývoj kvality ovzduší v našem kraji mi dělá v posledních letech velkou radost. Postupem času dochází ke zlepšování kvality ovzduší a zásadně je toto zlepšení vidět u koncentrací polétavého prachu, které postupně klesají. Podle hrubých dat za rok 2019 to vypadá, že denní imisní limit pro částice PM10 byl v loni překročen pouze na stanici Zvonařka na ul. Opuštěná v Brně. Pokud to srovnám například s rokem 2011, kdy byl tento imisní limit překročen na 7 stanicích, tak to zlepšení je zcela zásadní.

Liší se nějak pokles v závislosti na typu stanice?

Možná bude pro někoho překvapením, ale největší pokles byl v průběhu uplynulých let zaznamenán spíše na dopravních stanicích umístěných u významných dopravních komunikací. Oproti tomu venkovské stanice tak výrazný pokles nezaznamenaly.

Máš pro to nějaké vysvětlení?

Je to bohužel dáno tím, že ve venkovském prostoru nám narůstají emise z lokálního vytápění pevnými palivy, které je největším zdrojem znečištění nejen u nás v kraji, ale celorepublikově. Vzhledem k dostupnosti levného palivového dřeva pozorujeme nárůst spalování tohoto paliva, které je sice možná z pohledu ochrany klimatu uhlíkově neutrální, protože se jedná o obnovitelný zdroj, ale z pohledu ochrany ovzduší není dřevo ničím jiným než nejmladším uhlím a jeho spalování je spojeno s významnými emisemi prachových částic, polyaromatických uhlovodíků i těžkých kovů. Druhým faktorem, který má významný vliv na kvalitu ovzduší je sucho a s tím spojená větrná eroze půd a celková prašnost z povrchů. Půdy jižní Moravy jsou z pedologického pohledu obecně velmi náchylné na účinky větru. Poslední roky jsou navíc velmi teplé, takže dochází ke značnému vysušení těchto půd a následně účinky větru dochází k odnosu tisíců tun drobných prachových částic, které se přenášejí i na velké vzdálenosti. Klimatické modely bohužel předpovídají, že na území našeho kraji bude tento trend nadále spíše sílit a jsou nutná důslednější opatření na předcházení a omezování větrné eroze těchto zemědělských půd.

A kromě prachových částic?

Co se týče dalších znečišťujících látek, které jsou z pohledu dodržování imisních limitů problematické, tak na se jedná zejména o oxidy dusíku ze spalování paliv, benzo(a)pyrenu z lokálních topenišť a přízemního ozónu vznikajícího v letních slunečních dnech.

Co doprava?

Silniční doprava je největším zdrojem oxidů dusíku ze spalování pohonných hmot. Emise těchto látek doposud narůstaly tak, jak se zvyšovala účinnost spalování paliv. U novějších motorů jsou emise těchto látek kromě jejich obvyklého „přepalování“ v EGR ventilu navíc snižovány vstřikování močoviny (AdBlue), které však produkuje zcela nové emise a to amoniaku. V případě prachových částic ze silniční dopravy je pro mnohé možná překvapující, že největší množství těchto částic není produkováno spalováním paliva, ale mechanickým pohybem vozidla a jeho součástí. Právě otěry pneumatik, abraze vozovky, otěry brzdového a spojkového obložení jsou největším primárním zdrojem prachových částic z dopravy. Proto jsou právě neplynulé stavy dopravy spojené s častým bržděním a akcelerací těmi nejhoršími stavy dopravy s výrazným nárůstem koncentrací polétavého prachu. K tomu se přidávají další negativní faktory jako je víření prachu na komunikaci ze zimního posypu a dalšího prachu jiného původu, jak se třeba v posledních čase děje okolo již zmíněné stanice Zvonařka na ul. Opuštěná v Brně a je zanalyzováno v odborné zprávě ČHMÚ a zveřejněno na webu JMK.

 

Půdy jižní Moravy jsou z pedologického pohledu obecně velmi náchylné na účinky větru. Poslední roky jsou navíc velmi teplé, takže dochází ke značnému vysušení těchto půd a následně účinky větru dochází k odnosu tisíců tun drobných prachových částic, které se přenášejí i na velké vzdálenosti.

 

Jak je na tom Jihomoravský kraj ve srovnání s jinými kraji?

Z hlediska polétavého prachu o velikosti 10 µm a 2,5 µm jsou na tom obecně moravské kraje hůř než zbytek republiky. Jak ukazují poslední analýzy, tak na koncentracích těchto částic v ovzduší se z 30-50 % podílí dálkový přenos zejména z Polska a díky vhodné konfiguraci terénu dochází k přenosu tohoto znečištění na velké vzdálenosti. Typicky se tak děje zejména v zimním období, kdy v důsledku vytápění pevnými palivy dochází v případě severovýchodního proudění, tedy směrem z již zmíněného Polska ke značnému zhoršení kvality ovzduší spojeného s nárůstem koncentrací polétavého prachu.

Z hlediska měrných emisí, které jsou vyprodukovány na území kraje, tak jsou tyto emise nižší, než by se vzhledem k rozloze a zalidnění kraje očekávalo. Je to zejména díky tomu, že na území kraje nemáme žádnou velkou energetiku a současně také zásadním specifikem kraje, a to je dostupnost zemního plynu. Zemní plyn jako ušlechtilé palivo je dostupný v 98 % obcí Jihomoravského kraje a tam, kde je toto palivo převážně využíváno, tak je to na příznivé kvalitě ovzduší zásadně znát.

Mohl bys srovnat obce, které prošly plynofikací a ty, kde se vytápí tuhými palivy?

V roce 2015 krajský úřad spolu s ČHMÚ provedl měření v malých obcích v kraji a vybrali jsme právě 3 typy obcí – první byla obec neplynofikovaná, druhá pak plynofikovaná s více jak 60 % nevyužívaných přípojek a jako poslední pak obec, která zásadním způsobem využíván zemní plyn k vytápění. To, že obec, kde se topí jen pevnými palivy bude z hlediska kvality ovzduší nejhorší jsme čekali, ale že bude kvalita ovzduší této obce zcela srovnatelná s nejhoršími průmyslově znečištěnými lokalitami, tak to nás šokovalo.

Co se dá v současnosti označit za hlavní zdroje znečištění ovzduší v Jihomoravském kraji?

Celkový vývoj emisí základních znečišťujících látek v uplynulém desetiletí lze charakterizovat klesajícím trendem. Úroveň znečišťování ovzduší poklesla v případě TZL o 8,1 %, SO2 o 40,3 %, NOx o 24,1 %, CO o 14 % a VOC o 16,3 %.

Na prvním místě z hlediska podílu na celkových emisí základních znečišťujících látek jsou celorepublikově lokální topeniště v domácnostech a na dalších místech pak silniční doprava a stacionární zdroje. U silniční dopravy je zásadní podíl resuspenze, tedy znovu zvířeného prachu druhotně pohybem vozidla. Tato resuspenze dosahuje násobků primárních emisí prachu ze silniční dopravy.

Hypotetická otázka, pokud bys jako občan vybíral své nové místo pro bydlení a klíčovým parametrem by byla právě kvalita ovzduší, volil bys vesnici, menší město nebo Brno?

Pokud by skutečně jediným parametrem pro výběr bydlení byla jen kvalita ovzduší, tak jednoznačně Brno a nejlépe bydlení na kopci, kde fouká a současně je přístupná veřejná doprava. Město Brno má velkou výhodu v tom, že na vytápění je masivně využívám zemní plyn, a to prostřednictvím tepláren nebo pak přímo v rodinných domech. Tato výhoda je patná zejména v zimních měsících, kdy se nám opakovaně při měřících kampaních v okolí Brna potvrzuje, že je kvalita ovzduší v Brně významně lepší, oproti zejména menším obcím, kde je významné zastoupení spalování pevných paliv pro vytápění domácností.

 

V případě prachových částic ze silniční dopravy je pro mnohé možná překvapující, že největší množství těchto částic není produkováno spalováním paliva, ale mechanickým pohybem vozidla a jeho součástí.

 

Lokální topeniště – velký problém nejen Jihomoravského kraje, ale celé České republiky a dalších zemí. Jaká je situace po stránce vytápění v Jihomoravském kraji?

Lokální topeniště, tedy spalování pevných paliv v domácnostech je skutečně největším zdrojem části, polyaromatických uhlovodíků a některých těžkých kovů. Současně jsou tyto zásadní emise vypuštěny pouze v období topné sezóny, což je zhruba 5 zimních měsíců v roce, které jsou ale současně charakteristické zhoršenými rozptylovými podmínkami a typické častým výskytem teplotních inverzí. V zimním období tedy dochází ke kumulaci uvedených negativních faktorů a zásadnímu zhoršení kvality ovzduší. Jak jsem již uvedl, tak má území našeho kraje výhodu v tom, že existuje ucelená a skoro kompletní plynárenská soustava a zemní plyn jako ušlechtilé palivo je tak dostupný skoro na celém území. Po roce 2000, kdy došlo k nárůstu zdanění tohoto paliva bylo znát, že obyvatelé omezují jeho spotřebu. Nyní v období vrcholící kůrovcové kalamity, a tedy dostatku levného a dostupného palivového dřeva je tento trend ještě znatelnější.

Můžeš uvést nějaká konkrétní čísla?

Z posledního sčítání obyvatel vyplývá, že například v městě Brně je zhruba 500 ks kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním, které bude nutno vyměnit. Někdo by si mohl myslet, že 500 ks kotlů na tak velké město nic není, že je to marginální věc. Z hlediska emisí částic PM10 vyprodukují tyto kotle stejné emise jako výfuky 65.000 novějších osobních aut, které plní normu Euro 5 a 6 a které za rok najednou obvyklých 20.000 km. Z tohoto porovnání je bez pochyby zřejmé, že tyto kotle mají skutečně zásadně negativní význam pro kvalitu ovzduší.

Jaká jsou podnikána opatření ke snížení emisí z lokálních vytápění domácností?

Lokálnímu vytápění je z hlediska ochrany ovzduší pochopitelně věnována značná pozornost. Od roku 2002 máme nový zákon o ochraně ovzduší, který jednak zpřísnil požadavky na spalovací zdroje a jejich emisní parametry a současně postupně zakazuje prodávat spalovací zařízení starší koncepce. Stěžejní bude datum 01.09.2022, od kdy bude zakázáno provozovat kotel I. a II. emisní třídy, tedy teplovodní kotle na pevná paliva s ručním přikládání pevného paliva, bez spalinového ventilátoru a elektronické regulace, které byly vyroben před rokem 2008. Tyto kotle na pevná paliva 1. a 2. emisní třídy se nesmí prodávat od začátku roku 2014 a mračna se stahují i nad kotli 3. emisní třídy, které prodejci od 1. ledna 2018 mohou pouze doprodávat.

Jak pomáhá stát lidem, kteří vytápí starým kotlem na tuhá paliva?

Opatření ale nejsou jen v regulaci a represi. V Jihomoravském kraji v tuto chvíli stále ještě je možnost požádat o kotlíkovou dotaci, tedy o příspěvek až 127.500,- Kč na výměnu právě takového starého nevyhovujícího kotle na pevná paliva s ručním přikládáním. Celkově se takto podaří vyměnit celkem 30.000 kotlů v ČR, z toho 4.500 ks kotlů v Jihomoravském kraji.

Můžeš jmenovat nějaké nebo nějaká další konkrétní opatření, která Krajský úřad JMK podnikl pro zlepšení kvality ovzduší v nedávné době?

Největší pravomoci, kterými krajský úřad disponuje směřují ke stacionárním zdrojům, tedy průmyslovým podnikům. Postupem času se nám podařilo marginalizovat spalování uhlí v našem kraji a zásadně omezit emise oxidů dusíku a zejména prachových částic u velkých zdrojů jako je cementárna v Mokré, slévárna v Kuřimi, kamenolom v Želešicích, v Opatovicích a další.

Zcela zásadní význam pro zlepšení kvality ovzduší bude mít dobudování páteřní silniční a železniční sítě na území Jihomoravského kraje. Plynulá doprava znamená nejen komfort pro cestující, ale současně také snížení emisí znečištění z dopravních kongescí, tedy typicky kolon a dopravních zácp. Bohužel se ale dostavba této infrastruktury stala bojištěm různých zájmů a ve výsledku to vede ke značnému zpoždění v jejich výstavbě. Jihomoravský kraj má nejlepší a nejlépe fungující systém integrované dopravy, jehož páteř tvoří železnice. Bohužel ale i na kolejích je už těsno a zejména kapacita brněnského vlakového nádraží neumožňuje navýšení osobní přepravy. Fungující veřejná doprava má velký potenciál pro snížení množství individuální automobilové přepravy. Z vlastní zkušenosti vím, že náklady na pořízení a provoz vozidla jsou po bydlení největší položkou v rodinných rozpočtech a mnozí by rádi využili jinou možnost přepravy, pokud by byla stejně rychlá a komfortní. Věřím tomu, že pokud se povede dobudovat tuto infrastrukturu, tak mnozí naši občané rádi přesednou do jiného dopravního prostředku, než je drahý osobní automobil.

Na závěr něco trochu na odlehčení, jak ses dostal k oboru kvality ovzduší? Dětský sen?

Před nějakým časem jsem se nad výkresy dětí, které nakreslili na téma životní prostředí a ochrana ovzduší obrázky přeškrtnutých aut a továrních komínů, zamýšlel nad tím, že jsem v 80. letech sám kreslil jako pozitivní stejné tovární komíny, ale jako symbol práce a produkce. Komín, který dostatečně nekouřil byl podezřelý a v podstatě znamenal, že se v podniku NIC nevyrábí.

Na vysoké škole jsem se dotknul mnoha oborů, které s ochranou životního prostředí souvisí a zaujal mne meteorologie a klimatologie. Od těchto oborů už je k ochraně ovzduší skutečně blízko. Mé zaujetí pak prohloubily mnohé mýty o příčinách znečištění, které stále ještě mnohde přežívají a které jsme opakovaně s kolegy dlouhá léta vyvraceli. Kolikrát jsem měl pocit, že spolu s fotbalem máme nejvíc „odborníků“ právě na ochranu ovzduší. Podle mého názoru je ovzduší skutečně nejdůležitější složkou životního prostředí, protože nedostatek kyslíku má fatální následky na lidský život v řádu minut. Stejně tak každý z nás každý den vdechne zhruba 11 m3 vzduchu a je důležité pro naše zdraví, co ten vzduch obsahuje a jaký to má vliv na naše zdraví.

Může mít člověk v tomto oboru nějakou „profesní deformaci“? Ovlivnilo Tě to i nějak mimo samotnou pracovní činnost?

Znalosti otevírají oči a ty pak vidí víc. Určitě mě obor i vzdělání naučilo dívat se jinak na věci kolem sebe a zejména pak na stavy atmosféry a indikovat z toho povětrnostní situaci a rozptylové podmínky. Stejně tak se dívám po komínech a průmyslových areálech a srovnávám je s tím, co jsem viděl jinde. Stává se mi celkem často, že mne oslovují lidé s tím, abych jim řekl něco o kvalitě ovzduší v určitém místě, kde si třeba chtějí pořídit bydlení. V zásadě máme mnoho informací o úrovni znečištění v konkrétních částech kraje, ale třeba na vesnici je nejlepším orgánem oko a nos. Pokud v okolí uvidíte začernalé komíny a v zimě je něco ve vzduchu cítit, tak určitě nelze předpokládat, že v daném místě bude v zimě příjemné a zdravé povětří.

A nějaké mimopracovní oblíbené aktivity?

Máme se ženou 3 děti, dům a psa, takže toho volného času mnoho není. Navíc jsem v naší obci místostarostou a tato starost o věci veřejné vyžaduje další čas a úsilí. Obecně rád trávím čas v přírodě, na kole a u dobré knihy. Rád také poznávám umění našich předků ať už v péči o krajinu nebo o stavby a právě proto je území Jihomoravského kraje a Vysočiny mým oblíbeným místem.

Tome díky moc, že sis udělal čas a budu se těšit na další spolupráci a ať se daří!

Ing. Tomáš Helán
Vystudoval Agronomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně obor agroekologie. Po studiu pracoval jako referent životního prostředí na Okresním úřadu Brno – venkov a následně pak na Městském úřadu v Kuřimi. Od roku 2003 je pracovníkem Jihomoravského kraje, kde zastupuje vedoucího odd. technického ochrany životního prostředí, odboru životního prostředí. Ve volném čase se věnuje své rodině a malebné obci Lažánky, kde je místostarostou.

Přednáška Tomáše Helána o kvalitě ovzduší v Jihomoravském kraji, kterou přednesl na akci Ovzduší v Brně a vůbec, 18. 11. 2019

Přednáška Tomáše Helána o kvalitě ovzduší v Jihomoravském kraji, kterou přednesl na akci Ovzduší v Brně a vůbec, 18. 11. 2019

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.

Sdílet

Napsat komentář