Překračování imisních limitů v kraji Jihomoravském, Zlínském a Vysočina 2019 – předběžné výsledky NO26 min čtení

Překračování imisních limitů v kraji Jihomoravském, Zlínském a Vysočina 2019 – předběžné výsledky NO26 min čtení

Máme za sebou další rok a můžeme se tedy podívat na úplně první předběžné výsledky překročení imisních limitů v roce 2019 v krajích Jihomoravském, Zlínském a Vysočina a srovnat tyto výsledky s předchozími roky. 

1. díl – Překračování imisních limitů v kraji Jihomoravském, Zlínském a Vysočina 2019 – předběžné výsledky PM10

2. díl – Překračování imisních limitů v kraji Jihomoravském, Zlínském a Vysočina 2019 – předběžné výsledky NO2

V tomto díle se zaměříme na oxidy dusíku – konkrétně na oxid dusičitý (NO2). Níže uvedená data vychází z operativních dat ČHMÚ (tato data neprošla kompletním cyklem verifikací a konečné hodnoty se můžou mírně odlišovat, byť to není příliš časté).

V zákoně o ochraně ovzduší má imisní limit pro ochranu zdraví stanoven pouze oxid dusičitý, tedy NO2. Konkrétně se pak jedná o dva limity:

  • hodinový imisní limit – má hodnotu 200 µg/m3 a smí být překročen maximálně 18x za rok
  • roční imisní limit – má hodnotu 40 µg/m3

Hlavním zdrojem oxidů dusíku v České republice je doprava, koncentrace těchto znečišťujících látek jsou proto významně vyšší na každé dopravní stanici ve srovnání se stanicemi pozaďovými. Dlouhodobě jsou tedy problematické zejména velmi výrazně dopravně zatížené lokality.

Podívejme se nejprve na hodinový imisní limit. Zde je totiž situace výrazně jednodušší a můžeme s klidným svědomím říci, že není překračován na žádné stanici v Jihomoravském kraji, Zlínském kraji ani Kraji Vysočina, a to ani na nejzatíženějších stanicích v Brně (Brno-Svatoplukova, Brno-Úvoz). Za posledních 5 let, v období 2015-2019 nebyl tento imisní limit překročen na žádné stanici a dokonce nebyla překročena ani jednou ani limitní hodnota 200 µg/m3 (překročení imisního limitu by si vyžadovalo takovýchto překročení více než 18).

Maximální hodinové koncentrace NO2 v jednotlivých letech na jednotlivých stanicích. Imisní limit je stanoven jako 200 µg/m3 a smí být překročen maximálně 18× za rok.

Tak příznivá situace však již není v případě imisního limitu pro roční průměr. Zde je hodnota 40 µg/m3 překračována na některých stanicích v Brně. Bylo tomu tak i v roce 2019? Pokud se podíváme na operativní data z automatických stanic, která má ČHMÚ momentálně k dispozici (na manuálních stanicích se tato látka již nesleduje, takže se jedná o finální výčet stanic), pak dopadl rok 2019 velmi dobře a k překročení ročního průměru 40 µg/m3 nedošlo na žádné stanici v zmíněných třech krajích!

Problematické byly v posledních pěti letech stanice Brno-Svatoplukova a stanice Brno-Úvoz (hot spot). Obě stanice jsou umístěny vedle velmi rušné dopravní tepny. V případě stanice Brno-Úvoz se jedná o lokalitu v kotlině, což je pro kvalitu ovzduší negativním faktorem, jelikož zde dochází ke zhoršenému rozptylu. V případě stanice Brno-Svatoplukova je zase problematické množství projíždějících aut a kapacita dané vozovky, která je v dopravní špičce nedostatečná a dochází zde k tvorbě velmi častých dopravních kolon. Právě plynulost dopravy je ale klíčovým faktorem pro znečištění ovzduší z dopravy a není tedy důležité jen to, kolik aut místem projede, ale také intenzita brždění a rozjíždění.

Na stanici Brno-Svatoplukova byl imisní limit pro roční koncentraci NO2 překročen v období 2015 až 2019 v letech 2016 (45,7 µg/m3), 2017 (42,1 µg/m3) a 2018 (46,0 µg/m3). V roce 2019 imisní limit překročen nebyl a hodnota 34,1 µg/m3 je nejnižší za posledních minimálně 5 let (v roce 2015 to bylo 38,2 µg/m3).

Pokud se podíváme na stanici Brno-Úvoz (hot spot), pak ani zde imisní limit v roce 2019 překročen nebyl (38,4 µg/m3), stejně jako v předchozím roce 2018, kdy však nebyl překročen jen velmi těsně (39,9 µg/m3). Naopak v předchozích dvou letech překročen byl (44,6 µg/m3 v roce 2016 a 43,7 µg/m3 v roce 2017). V předchozích letech se tato látka na této stanici nemonitorovala a tak se jedná v roce 2019 o zatím nejnižší hodnotu.

Roční průměrné koncentrace NO2 v jednotlivé roky 2015-2019 na brněnských stanicích.

Z brněnských stanic byl roční průměr NO2 v roce 2019 ve srovnání s rokem 2018 na všech stanicích nižší, s výjimkou stanice Brno-Arboretum, kde došlo k nárůstu o necelých 10 %, ale koncentrace i v roce 2019 zde byla méně než je polovina imisního limitu. Naopak k největšímu poklesu došlo z brněnských stanic právě na stanici Brno-Svatoplukova (o více než 25 %).

Procentuální podíl koncentrace NO2 v roce 2019 oproti roku 2018.

Obecně platí v České republice úměra, že nejvyšší koncentrace oxidů dusíku jsou v největších městech. Vůbec nejvyšší jsou tedy dlouhodobě na nejvíce dopravně zatížených stanicích v Praze. Z krajů Jihomoravského, Zlínského a Vysočina je na tom nejhůře výše zmíněné Brno. Na ostatních stanicích v těchto krajích v posledních letech nikdy k překročení ročního imisního limitu nedošlo a to včetně roku 2019.

Nejvyšší průměr má z těchto stanic dopravní stanice Otrokovice-město, následovaná další dopravní stanicí Jihlava-Znojemská. Naopak nejnižší byly koncentrace NO2 na pozaďové stanici Košetice, která je umístěna v areálu odlehlé observatoře Košetice uprostřed lesa, tedy s minimální dopravou v okolí.

Roční průměrné koncentrace NO2 v jednotlivé roky 2015-2019.

Z celkového počtu osmi stanic došlo ke zvýšení oproti roku 2018 na dvou z nich, na ostatních šesti byly koncentrace v roce 2019 nižší. Největší pokles byl zaznamenán na stanici v Sivicích (více než 40 %), naopak nejvyšší nárůst (o necelých 20 %) na stanici Otrokovice-město.

 

Procentuální podíl koncentrace NO2 v roce 2019 oproti roku 2018.

Celkově tedy můžeme shrnout, že nedošlo v roce 2019 k překročení imisního limitu (hodinového i ročního) na žádné stanici v Jihomoravském kraji, Zlínském kraji ani Kraji Vysočina a to včetně zahrnutí dopravně nejzatíženějších stanic v Brně, kde roční limit byl v minulých letech překročen.

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.

Sdílet

Napsat komentář