Brno-Zvonařka – výsledky rozsáhlé odborné analýzy příčin zhoršení kvality ovzduší na stanici24 min čtení

Brno-Zvonařka – výsledky rozsáhlé odborné analýzy příčin zhoršení kvality ovzduší na stanici24 min čtení

V jednom z minulých článků jsme slíbili poskytnutí závěrů z rozsáhlé odobrné zprávy zaměřené na kvalitu ovzduší na průmyslové stanici Brno-Zvonařka, která je v současnosti stanicí s nejvyšším počtem překročení 24h imisního limitu pro PM10 v České republice. Zpráva se zaměřuje na období od září 2018 do konce února 2019, tedy období, kdy byl nárůst koncentrací pozorován. Výsledky zahrnují jak hodnocení samotných koncentrací v kontextu meteorologických podmínek, tak srovnání s dalšími stanicemi v ČR i částicovou analýzu skenovacím elektronovým mikroskopem. 

Na základě výrazného zhoršení kvality ovzduší na stanici imisního monitoringu Brno-Zvonařka bylo po domluvě ČHMÚ s Jihomoravským krajem a Magistrátem města Brna domluveno vypracování kompexního zhodnocení příčin aktuálních vysokých koncentrací se zahrnutím doporučení, která by mohla situaci zlepšit.

Zpráva byla vypracovávána během části března a dubna a zaměřuje se především na období září 2018 až únor 2019 a srovnání s předchozími roky i jinými stanicemi jak v Brně, tak v celé České republice. Na základě těchto hodnocení bylo také rozhodnuto o překlasifikování stanice z dopravní na průmyslovou.

Níže jsou uvedeny hlavní závěry zprávy. V rámci úplné transparentnosti je však zcela dole pro zájemce k dispozici i odkaz na celou 280stránkovou zprávu se všemi fotkami, grafy, tabulkami a analýzami.

Lokalita

Stanice Brno-Zvonařka, ve správě Statutárního města Brna, se nachází na ulici Opuštěná v Brně, kousek od křižovatky Opuštěná-Trnitá, v nadmořské výšce 200 m. Jedná se o průmyslovou městskou stanici nacházející se přibližně 10 m od velmi frekventované čtyřproudové komunikace.

Na severozápad od stanice je v těsné blízkosti tříposchoďová budova Městského úřadu Šlapanice. Přibližně 400 m na sever leží brněnské Hlavní nádraží, ještě před ním pak obchodní dům a rušný dopravní uzel MHD (Úzká). 150 m na severoseverovýchod stojí nákupní galerie. Naproti ní je pak, 170 m na východ od stanice, autobusové nádraží Zvonařka. Jižně od stanice je větší parkoviště a za ním Dolní nádraží (plnící od prosince 2018 funkci náhradního nádraží za rekonstruované Hlavní nádraží). Samotná komunikace probíhá z jihozápadu na severovýchod, tedy jihozápadně, jižně a jihovýchodně od stanice. Odhadovaná dopravní zátěž této silnice je 43 tisíc vozidel denně s průměrnou rychlostí proudu cca 40 km/h. Na jihozápad je pak ve vzdálenosti 120 m čerpací stanice a za ní autobazar.

Ve větší vzdálenosti, přibližně kilometr na jihovýchod se nachází betonárna a na sever od ní průmyslový areál. 12 m na jihovýchod od stanice je umístěna autobusová zastávka městské hromadné dopravy s obsluhou každých 10 minut dieselovými nebo CNG autobusy Dopravního podniku města Brna.

Reprezentativnost stanice je velmi malá, tzv. mikroměřítko, tedy několik metrů až stovek metrů.

Měřící program

Na stanici probíhá automatický měřící program, který zahrnuje kontinuální monitoring několika znečišťujících látek a meteorologických podmínek. Naměřená data jsou v reálném čase posílána do Informačního Systému Kvality Ovzduší (ISKO) ve správě Českého hydrometeorologického ústavu. Následně podléhají data dvojfázové verifikaci. Druhá fáze verifikace vyžaduje srovnání v širším kontextu, a proto je uskutečňována s větším zpožděním až v době, kdy jsou k dispozici data i z manuálních stanic. Z tohoto důvodu a z nutnosti využití nejaktuálnějších dat, prošla data z časového intervalu 01/2018-02/2019 pouze jednou fází verifikace.

V současnosti je na stanici Brno-Zvonařka sledována koncentrace oxidů dusíku (NO2, NO, NOx), tří frakcí suspendovaných částic (PM10, PM2,5 a PM1) a oxidu uhelnatého (CO). Kromě toho jsou také sledovány meteorologické parametry – teplota vzduchu ve 2 m, vlhkost vzduchu, atmosférický tlak a směr a rychlost větru. Oxidy dusíku a meteorologické parametry jsou sledovány od 1. 1. 2000. Do konce roku 2006 nebyly monitorovány jednotlivé frakce PM, ale suspendované částice jako takové. Stejně tak jsou až od roku 2007 sledovány koncentrace oxidu uhelnatého.

Koncentrace oxidu siřičitého byly měřeny od začátku měření stanice (1. 1. 2000) a měření bylo ukončeno k 17. červnu 2013. Důvodem ukončení jsou dlouhodobě trvale velmi nízké koncentrace SO2 v celé České republice až na naprosté a ojedinělé výjimky, které se netýkají Jihomoravského kraje. Počet stanic monitorujících SO2 tak byl omezen na nutné minimum. V roce 2018 bylo také ukončeno měření koncentrace přízemního ozonu, které zde probíhalo od roku 2005.

Stavební práce

V blízkosti stanice Brno-Zvonařka v období zájmu (září 2018 až únor 2019) probíhaly rozsáhlé stavební práce v okolí. Výstavba či demolice budov, dopravních komunikací či jiných prvků infrastruktury může velmi zásadně ovlivnit lokální kvalitu ovzduší.

Stavební práce mohou koncentrace znečišťujících látek v ovzduší ovlivňovat několika různými způsoby. Zde je seznam těch hlavních z nich:

  • vyšší prašnost ze samotné stavby
  • resuspenze již usazeného prachu ze stavby automobily, chodci apod.
  • narušená plynulost dopravy (při různých uzavírkách z důvodu stavebních prací)
  • vyšší znečištění z nákladních automobilů vozících stavební materiál na místo stavby v okolí, případně obecně stavebních strojů používaných na stavbě (dieselové agregáty, bagry apod.)

Zásadní vliv stavebních prací na kvalitu ovzduší v okolí je potvrzen řadou odborných studií (např. Wagner, 2017). U prašnosti způsobené samotnou stavbou a případně následnou resuspenzí částic ze stavby, lze předpokládat především nárůst větších částic, tedy suspendovaných částic frakce PM10. To se projevilo i ve studiích na toto téma (Azarami et al, 2016). Navíc jak ukázala studie (Koumar, 2012) produkují stavební práce také tzv. ultrajemné částice (částice o aerodynamickém průměru do 0,1 µm, tedy 100 mn.).

Narušení plynulosti dopravy zvyšuje emise z dopravy, ať už resuspenzí (především PM10), tak například intenzivnějším otěrem brzd či vyššími výfukovými emisemi (PM10, PM2,5, PM1, NOx). Stejný vliv pak má i pohyb a činnost nákladních vozidel a stavebních strojů v okolí. Přesně kvantifikovat množství a podíl emisí ze stavebních prací na konkrétní lokalitě je prakticky nemožné. Jak bylo zmíněno výše, stavba působí na kvalitu ovzduší jak přímo, tak nepřímo a nikdy není jediným zdrojem znečištění ovzduší v okolí. Fugitivní emise ze stavebních činností se tedy vzhledem k velkému množství faktorů odhadují velmi obtížně. Například studie (Font, 2014) odhadla, že demoliční a stavební práce v Londýně v roce 2010 vygenerovaly přibližně 1,4 % celkových emisí PM10.

Kromě suspendovaných částic a oxidů dusíku se můžou do ovzduší vlivem stavebních prací dostávat i další znečišťující látky, jako například těkavé organické látky (Volatile Organic Compounds, VOCs), oxid uhelnatý (CO) nebo některé kovy.

Metody omezení znečišťování ovzduší stavebními činnostmi

Do jisté míry jsou emise ze stavební činnosti nevyhnutelné. Existují však metody, jak tyto emise alespoň snížit, mezi ty patří například:

  • zakrývání – přikrývání materiálu, který by se prouděním mohl dostat do ovzduší (například hromada písku). Platí například také pro zakrývání nákladního prostoru nákladních automobilů přepravujících stavební materiál.
  • kropení – zvlhčování materiálu před jeho přepravou, prací s ním, ale také například kropení vozovek, což omezuje resuspenzi.
  • čištění – aktivní odstraňování například prachu z vozovek, špíny z kol nákladních automobilů před jejich odjezdem z rozestavěné lokality apod.
  • vysávání – využívání vysavače při vrtání apod., tak aby se prach nedostával přímo do ovzduší.
  • zdroje energie – využívání alternativních zdrojů energií, kde to je možné (například využívání místních elektrických přípojek na úkor dieselového agregátů).
  • předpříprava – pokud je to možné, vozit na místo stavby materiál už připravený (například nařezaný).
  • načasování prací – odložení prašných aktivit v době nepříznivých meteorologických podmínek (vysoké rychlosti větru, intenzivní sucho).
  • plánování – plánování časového harmonogramu stavebních prací tak, aby se v jedné chvíli nestavělo na příliš mnoha místech v jedné lokalitě a vliv těchto činnosti se nesčítal. Důležité je také plánování případných objízdných tras, pokud stavební činnost ovlivňuje průjezdnost dopravních komunikací.
  • kontrola – pravidelné kontroly dodržování opatření vedoucích ke snížení znečišťování ovzduší a monitorování situace

Stavební práce v okolí stanice Brno-Zvonařka

  • projekt Tramvaj Plotní
  • palác Trnitá
  • kompletní rekonstrukce bývalých prostor Vlněny
  • rekonstrukce Hlavního nádraží a přilehlých tratí a mostů
  • deponie zemin při ulici Uhelná
  • stavební práce na rohu ulic Dornych a Mlýnská

Rozsah klíčových stavenišť v okolí je zobrazen na následující mapce růžovou barvou. V mapce jsou též zvýrazněny dvě blízké slévárny, které jsou významnými stacionárními zdroji emisí a červeným bodem stanice imisního monitoringu Brno-Zvonařka.

Orientační mapa rozestavěných ploch v okolí stanice imisního monitoringu Brno-Zvonařka s vyznačením rovněž dvou slévárenských objektů. Vyznačené stavby jsou pouze orientační a aktuální rozsah staveniště se může mírně odlišovat. Červený bod značí lokalitu umístění stanice imisního monitoringu. 1 – Vlněna Office Park, 2 – Palác Trnitá, 3 – rekonstrukce Hlavního nádraží Brno, 4 – Projekt Tramvaj Plotní, 5 – stavební práce na rohu ulic Mlýnská a Dornych, 6 – deponie zemin při ulici Uhelná, 7 – rekonstrukce železničního mostu přes ulici Opuštěná, 8 – slévárna Feramo Metallum International s.r.o., 9 – slévárna UXA spol. s.r.o. Zdroj mapových podkladů: Google Maps

V následujícím textu budou uvedeny pouze dílčí závěry jednotlivých podkapitol, kompletní vyhodnocení včetně grafů a tabulek je k dispozici v plné verzi zprávy.

 

Meteorologické podmínky

  • meteorologické podmínky velmi významně ovlivňují kvalitu ovzduší (teplota a vlhkost vzduchu, rychlost a směr větru)
  • kromě přízemního ozonu bývají koncentrace znečišťujících látek nejvyšší v chladnou část roku, což je dáno jak rozptylovými podmínkami, tak zdroji znečištění
  • rok 2018 by v celorepublikovém hledisku teplotně velmi nadprůměrný (nejteplejší rok od začátku měření). To se projevilo i na stanici Brno-Zvonařka – všech šest analyzovaných měsíců bylo teplotně nadprůměrných o minimálně 0,5 °C a maximálně téměř 3 °C.
  • průměrná měsíční relativní vlhkost vzduchu byla v analyzovaném šestiměsíčním období každý měsíc nižší, než činí dlouhodobý průměr na stanici Brno-Zvonařka. Záporné odchylky se pohybovaly od -3,5 do -13 %.
  • rozptylové podmínky v roce 2018 byly v České republice lepší, než činí dlouhodobý průměr. Dobré rozptylové podmínky byly pozorovány 91 % času, což je 120 % dlouhodobého průměru. Nejlepší byly rozptylové podmínky v květnu a srpnu, naopak nejhorší v říjnu a listopadu.
  • průměrné měsíční rychlosti větru se příliš neodlišovaly od dlouhodobého průměru na stanici. Čtyři ze šesti měsíců analýzy měly průměrnou měsíční rychlost nižší, než je desetiletý průměr 2008 až 2017, zbylé dva mírně vyšší.
  • dlouhodobě dominantní směr větru na stanici Brno-Zvonařka je západní, severozápadní a jihovýchodní. Nejvyšších rychlostí větru je dosahováno při severozápadním a jihovýchodním proudění.
  • v analyzovaném období září 2018 až únor 2019 byl západní směr výrazně méně zastoupený a dominovalo severozápadní proudění a druhé nejčetnější jihovýchodní.

Suspendované částice

PM10

  • hlavním zdrojem PM10 v ČR je lokální vytápění domácností, dalšími významnějšími zdroji pak jsou zemědělství, veřejná energetika a výroba tepla, těžba, doprava a výstavba a demolice.
  • začátkem roku 2018 byly koncentrace PM10 na stanici Brno-Zvonařka relativně nízké ve srovnání s ostatními roky. V září došlo k prudkému nárůstu a v říjnu byl naměřen zatím nejvyšší říjnový průměr pro tuto stanici (od roku 2007). Průměrná koncentrace PM10 v lednu 2019 byla výrazně podprůměrné, naopak v únoru 2019 výrazně nadprůměrné (nejvyšší kdy naměřený únorový průměr na stanici Brno-Zvonařka).
  • února 2019 byl zaznamenán dosud nejvyšší kdy naměřený denní průměr koncentrace PM10 pro stanici Brno-Zvonařka (178,9 µg/m3)
  • v roce 2018 došlo k 58 překročením hodnoty 24h imisního limitu PM10. Vzhledem k maximálním povoleným 35 překročením byl překročen 24h imisní limit PM10 (stejně jako ve všech předchozích 10 letech).
  • v několika případech došlo k rapidnímu extrémnímu zvýšení koncentrací PM10 na hodnoty přesahující v hodinovém průměru 500 µg/m3. Příčinou tohoto extrémního nárůstu byly s největší pravděpodobností stavební práce probíhající v těsné blízkosti stanice. Například zejména během demoličních prací se do ovzduší velmi rychle uvolňuje obrovské množství prachových částic a to částic spíše větších, frakce PM10.
  • období září 2018 až únor 2019 bylo v 54,1 % dnech nadprůměrné, ale zároveň ve 23,2 % dní byly koncentrace PM10 rekordně vysoké pro daný den. Jinými slovy, 42,9 % dní s nadprůměrnou koncentrací bylo zároveň historickým maximem pro daný den v roce. Z toho vyplývá, že se v tomto půlročním období koncentrace PM10 zvyšovaly zejména nárazově (jeden a více dní), avšak v těchto nárazových zvýšeních se jednalo o zvýšení extrémní.

PM2,5

  • hlavním zdrojem menších částic PM2,5 je lokální vytápění domácností a dalšími významnými zdroji jsou veřejná energetika a výroba tepla a doprava.
  • zatímco PM10 vznikají především mechanicky, menší PM2,5 vznikají často při spalovacích procesech
  • při srovnání průměrných měsíčních koncentrací v roce 2018 a lednu a únoru 2019 je patrné, že na rozdíl od PM10 nedošlo k žádnému výraznému nárůstu oproti předchozím letům. Měsíční průměrné koncentrace v dané období byly podprůměrné.
  • nejvyšší denní průměrná koncentrace PM2,5 ve sledovaném období byla naměřena 22. ledna 2019, což bylo období s plošně špatnou kvalitou ovzduší, která byla pozorována v celé východní části republiky a zvýšení nesouviselo s lokálními zdroji, ale spíše s dálkovým transportem a velmi nízkými teplotami
  • v daném období bylo pouze 37,6 % dní nad dlouhodobý průměr pro daný kalendářní den, zbytek dní byly koncentrace pro daný den pod dlouhodobým průměrem. Historických maxim pro daný kalendářní den bylo pozorováno pouze 6,6 %, což je méně, než odpovídá statistickému výskytu těchto maxim.
  • nejvyšší koncentrace PM2,5 byly zaznamenány ve shodě s částicemi PM10 při jihovýchodním proudění
  • k dlouhodobému průměru koncentrací PM2,5 nejvíce přispívá severozápadní směr větru, což souvisí s frekvencí proudění na této stanici spíše než s nějakým konkrétním zdrojem na SZ od stanice
  • koncentrace byly v průměru nižší ve všechny hodiny dne, a to o 10 až 20 %.

PM1

  • koncentrace PM1 v roce 2018 i na začátku roku 2019 byly ve srovnání s předchozími lety podprůměrné
  • nejvyšší průměrná koncentrace PM1 v období září 2018 až únor 2019 byla zaznamenána 22. ledna 2019, kdy byla celkově kvalita ovzduší v celé východní části ČR špatná
  • nejvyšší koncentrace byly ve shodě s dalšími frakcemi pozorovány při jihovýchodním proudění
  • k celkovému průměru nejvíce přispíval severozápadní směr větru, což souvisí s dominancí tohoto směru proudění v daném období v dané lokalitě
  • ve sledovaném období bylo pouze 34,8 % dní nadprůměrných, zbytek dní byl ve srovnání s dlouhodobým průměrem pro daný kalendářní den podprůměrný. Pouze v 5 případech (2,8 %) bylo zaznamenáno historické maximum pro průměrnou koncentraci PM1 daný kalendářní den.

Poměry frakcí

  • poměry a změny poměrů mezi koncentracemi jednotlivých frakcí PM přispívají k identifikaci zdrojů a jsou dobrým ukazatelem potenciálních změn těchto zdrojů
  • z výsledků je jednoznačně patrné, že nejvíce se měnily koncentrace frakce PM10. U této frakce došlo k výraznému nárůstu průměrných koncentrací ve sledovaném období, ale u frakcí PM2,5 a PM1 takovýto nárůst zaznamenán nebyl.
  • při plošném znečištění koncem ledna 2019 došlo k poměrovému zvýšení koncentrací všech frakcí. V jiné dny s velmi vysokými koncentracemi PM10 lokálně pouze na této stanici však u ostatních frakcí ke zvýšení nedocházelo.
  • poměry mezi částicemi se od dlouhodobého průměru odlišovaly zejména v pracovní dny (přibližně dvojnásobně více než o víkendu). Navíc byl poměr částic PM2,5/PM10 nejnižší (tedy nejvyšší podíl větších částic) v denní dobu a naopak nejnižší v noci.
  • výše uvedené informace podporují závěr, že za vysoké koncentrace PM10 můžou stavební práce v okolí, které jsou zdrojem především větších částic frakce PM10 (nárůst u jiných frakcí nebyl pozorován), což se projevuje především ve všední dny a denní dobu, kdy tyto práce primárně probíhají a kdy je v okolí stanice intenzivní doprava, která kromě vlastní produkce PM výrazně přispívá k vysokým koncentracím resuspenzí (vířením) částic ze stavby na vozovce.

Oxid dusičitý

  • hlavním zdrojem NO2 v České republice je doprava a dalším významným zdrojem je veřejná energetika a výroba tepla
  • průměrné měsíční koncentrace NO2 byly v roce 2018 přibližně do června průměrné, následně v letní měsíce podprůměrné, nadprůměrné v říjnu a v listopadu a prosinci opět podprůměrné. První dva měsíce roku 2019 lze co do průměrných měsíčních koncentrací NO2 označit jako průměrné.
  • roční imisní limit pro NO2 nebyl v období 2008 až 2018 překročen ani jednou
  • k překročení hodnoty hodinového imisního limitu NO2 došlo pouze velmi výjimečně (6 případů) v letech 2009 a 2010, povolený počet překročení této hodnoty vyčerpán nebyl a proto nebyl hodinový imisní limit překročen v období 2008 až 2018 ani jednou
  • ve 43,6 % případů byly průměrné denní koncentrace NO2 ve sledované období září 2018 až únor 2019 vyšší než činí dlouhodobý průměr pro daný kalendářní den. V ostatních případech byly koncentrace pod tímto průměrem. Maximum pro daný kalendářní den od roku 2008 bylo zaznamenáno v 16 případech (8,84%).
  • nejvyšší koncentrace jsou zaznamenávány při jihovýchodním proudění a nízkých rychlostech větru a to jak dlouhodobě, tak během analyzovaného období, což souvisí s dominantním zdrojem, kterým je doprava a polohou komunikace vzhledem ke stanici
  • v denním chodu jsou jasně patrné dvě špičky časově se shodující s ranní a odpolední dopravní špičkou. V nepracovní dny jsou koncentrace výrazně nižší. Sledované období se od dlouhodobého chodu nijak neodlišuje.
  • ač patří koncentrace NO2 na stanici Brno-Zvonařka k nejvyšším v Aglomeraci Brno, tento stav je dlouhodobý a souvisí s intenzitou dopravy v okolí stanice. V analyzovaném období září 2018 až únor 2019 nebyl pozorován nárůst NO2.

Částicová analýza skenovacím elektronovým mikroskopem

  • automatická částicová analýza skenovacím elektronovým mikroskopem potvrdila vysoký podíl částic obsahujících prvky (křemík, vápník, hořčík, draslík, hliník) typické pro půdy či stavební materiál (písek, cement apod.)
  • většina částic měla nepravidelný tvar, což svědčí o spíše mechanickém původu než vznikem během spalovacího procesu
  • manuální částicová analýza na vzorku celkového prachu odebraném přímo z povrchu vozovky rovněž potvrdila přítomnost takřka výhradně částic půdy a stavebních materiálů nepravidelného tvaru. Tyto částice také svým složením a morfologií byly podobné většině částic, které byly nalezeny při odběru z ovzduší. Tam se tedy pravděpodobně dostávají jak přímo prouděním větru, tak opakovaně resuspenzí z vozovky.
  • některé z částic odebraných vzorkováním ovzduší obsahovaly také vyšší obsah železa. Tyto částice však byly spíše nepravidelného tvaru a často v kombinaci s dalšími prvky typickými pro půdní částice, proto je pravděpodobnější, že nepocházely z průmyslové činnosti či dopravy, ale z přirozeně se vyskytujících zdrojů či půd, které sem mohly být dovezeny v souvislosti se stavební činností nebo mohly vzniknout při mechanické práci na stavbě.

Doporučení a závěr

Kvalita ovzduší na dříve dopravní a nyní průmyslové stanici Brno-Zvonařka je dlouhodobě zhoršená a imisní limit pro 24h koncentraci suspendovaných částic PM10 je zde překračován každý rok od roku 2008, kdy bylo měření částic PM10 na této stanici zahájeno. Navíc byl již v tuto chvíli v dubnu roční imisní limit překročen pro rok 2019, jelikož jen během prvních dvou měsíců roku byl povolený počet překročení vyčerpán z více než 75 % a ke konci dubna bylo překročení již 43.

Přibližně od září 2018 došlo k výraznějšímu zhoršení situace. Zvýšily se zejména koncentrace suspendovaných částic frakce PM10, u frakcí PM2,5 a PM1 nárůst pozorován nebyl, stejně jako u NO2. V maximálních hodinových průměrech dosáhla koncentrace PM10 i více než 500 µg/m3. Takovéto nárůsty nebyly pozorovány na žádné z okolních dopravních stanic a jsou lokálního charakteru.

Na základě vyhodnocení v této zprávě je jisté, že za zvýšenými koncentracemi PM10 v dané lokalitě stojí stavební práce a činnosti a veškeré s nimi spojené změny v okolí – tedy například snížení plynulosti dopravy, průjezdy nákladních automobilů na stavbu, vyšší míra resuspenze prachu na silnici atd.

Standardní dopravní zátěž na hlavní komunikaci u stanice (ulice Opuštěná) je přibližně 43 tisíc vozidel denně, s průměrnou rychlostí dopravního proudu 40 km/h. V současné době však může být zátěž vzhledem k faktu, že se částečně jedná o objízdnou trasu a že zde projíždí i nákladní vozy v souvislosti se stavbou, větší. Navíc i průměrná rychlost dopravního proudu je pravděpodobně v důsledku tvorby dopravních kolon nižší.

Tomuto závěru nasvědčuje několik faktů:

  • Došlo ke zvýšení koncentrací prakticky pouze větších částic, které vznikají především mechanicky (výrazně se snížil poměr PM2,5/PM10).
  • Během daného období byly meteorologické a rozptylové podmínky lepší, než je obvyklé, proto za zvýšením nemůže stát zhoršená rozptylová situace nebo například intenzivnější vytápění.
  • Zvýšené koncentrace PM10 byly pozorovány zejména ve všední dny, méně pak o víkendu.
  • V místě je momentálně kvůli stavebním pracím několik dopravních omezení a zúžení, které snižují plynulost dopravy.
  • Dopravní komunikace v okolí, včetně chodníků, jsou viditelně pokryté prachem. Analýza částic mikroskopem potvrdila, že částice odebrané přímo z vozovky se velmi podobají či jsou složením shodné s částicemi nalezenými ve vzorku ovzduší.
  • Není známo, že by se koncem roku 2018 v okolí stanice zřídil jakýkoliv další významný zdroj znečišťování ovzduší.

Zcela zabránit vyšší míře znečišťování ovzduší během stavebních prací a s nimi spojených činností je nereálné. Přesto lze podniknout některé kroky, které můžou přispět k co největšímu potlačení negativních dopadů staveb na okolní ovzduší. Konkrétní body byly popsány v kapitole Stavební práce. Významný je například úklid vozovek (omezuje resuspenzi), kropení (vliv vlhkého prostředí na kvalitu ovzduší byl ilustrován na začátku této kapitoly v sekci Meteorologické podmínky), přikrývání stacionárního a převáženého stavebního materiálu či plánování staveb tak, aby nedocházelo k souběhu příliš vysokého počtu stavebních činností ve stejné lokalitě ve shodný čas.

Dále na základě rozsahu stavebních činností v okolí a na základě jejich časového harmonogramu a délky bylo doporučeno a realizováno dočasné překlasifikování dopravní stanice imisního monitoringu Brno-Zvonařka na stanici kategorie „průmyslová“, jelikož tato klasifikace lépe vystihuje aktuální lokalitu umístění.

Ačkoliv tedy bylo jasně zjištěno, že za zhoršenou situací a výrazně zvýšenými koncentracemi PM10 stojí rozsáhlé stavební práce v okolí, zjistit která přesně stavba v jaký čas způsobila jakou míru znečištění není možné.

Kompletní zpráva

Kompletní zpráva je k dispozici v PDF formátu na stránkách zadavatele studie, Jihomoravského kraje. Hodnocení potenciálních dopadů zhoršení kvality ovzduší na lidské zdraví a ekosystémy či přijímání patřičných opatření již není v kompetenci Českého hydrometeorologického ústavu, který zde plní pouze roli odborného hodnotitele kvality ovzduší jako takové a poskytuje doporučení.

 

Zdroje:

Font, A., Baker, T., Mudway, I.S., Purdie, E., Dunster, C. and Fuller, G.W., 2014. Degradation in urban air quality from construction activity and increased traffic arising from a road widening scheme. Science of the Total Environment, 497, pp.123-132.

Koumar, P., Mulheron, M. and Som, C., 2012. Release of ultrafine particles from three simulated building processes. Journal of Nanoparticle Research, 14(4), p.771.

Wagner, A.C., Bergen, A., Brilke, S., Bühner, B., Ebert, M., Haunold, W., Heinritzi, M., Herzog, S., Jacobi, S., Kürten, A. and Piel, F., 2017. Characterization of aerosol particles produced by a skyscraper demolition by blasting. Journal of Aerosol Science, 112, pp.11-18.

 

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, jsem administrátorem tohoto blogu, Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.

Sdílet

Napsat komentář