Imisní limity – co znamenají a jak je interpretovat6 min čtení

Imisní limity – co znamenají a jak je interpretovat6 min čtení

V tomto článku si upřesníme, co jsou imisní limity, jaké jsou jejich hodnoty a jak je interpretovat.

Imisní limit představuje nejvyšší přípustnou úroveň znečištění (průměr či maximum) vyjádřenou jako hmotnost znečišťující látky na jednotku objemu (µg/m3, ng/m3 apod.) při standardním tlaku a teplotě za daný časový úsek (1 h, 24 h, rok). Imisní limity byly stanoveny za účelem ochrany lidského zdraví, ale také ekosystémů a vegetace. Pro některé z imisních limitů navíc platí maximální počet překročení za časový interval a o překročení imisního limitu na daném místě hovoříme až v případě, že je hodnota daného imisního limitu překročena vícekrát, než činí maximální povolený počet překročení.

Proces vnášení jedné či více znečišťujících látek do ovzduší je označován jako emise. Emise jsou do ovzduší vypouštěny (emitovány) emisními zdroji.

Imise  je dle Zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. definována jako úroveň znečištění a je vyjádřena jako hmotnostní koncentrace znečišťující látky v ovzduší nebo její depozice na zemský povrch za jednotku času. Imise je tedy v přímém kontaktu s příjemcem, kterým může být člověk, rostlina, zvíře, půda apod.

Imisí se stává emise po přenosu, rozptýlení a fyzikálně-chemických reakcích, do nichž v atmosféře vstupuje.

Konkrétní hodnoty imisních limitů nalezneme v příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb.. V tomto zákoně se dále dočteme, že „imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti podle tohoto zákona“ a že „přípustná úroveň znečištění … se nevztahuje na ovzduší ve venkovních pracovištích, do nichž nemá veřejnost volný přístup“.

Omezení se netýká pouze imisí, ale také emisí. Množství emisí znečišťujících látek je limitováno emisními limity a stropy, které nalezneme ve vyhlášce MŽP č. 415/2012 Sb. (novelizována vyhláškou č. 452/2017 Sb.).

V případě, že dojde k překročení imisního limitu, musí Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušným krajským nebo obecním úřadem pro danou zónu nebo aglomeraci vypracovat Program zlepšování kvality ovzduší (PZKO) (nevztahuje se na imisní limity pro přízemní (troposférický) ozon).

Kromě hodnoty samotného imisního limitu existuje ještě tzv. dolní  mez pro posuzování (Lower Assessment Threshold, LAT)a horní mez pro posuzování (Upper Assessment Threshold, UAT). Obě tyto hodnoty jsou nižší než imisní limit a jsou definovány jako procento imisního limitu pro konkrétní znečišťující látku. Laicky řečeno slouží tyto dvě hodnoty k vyhodnocení, na kolik je třeba danou lokalitu sledovat. Pokud je v dané lokalitě překročena UAT určité znečišťující látky, je měření v této oblasti povinné. Pokud leží hodnota naměřeného znečištění mezi LAT a UAT, je měření rovněž povinné, ale je možné ho provádět v delších intervalech a z části nahrazovat modelováním. Pokud je hodnota naměřené úrovně znečištění pod LAT, stačí v případě aglomerací jedna měřící stanice v případě oblastí mimo aglomerace je možné v dané lokalitě vycházet pouze z modelových hodnot, objektivních odhadů a indikativních měření.

Imisní limity pro ochranu zdraví a jejich maximální přípustný počet překročení

Znečišťující látka Doba
průměrování
Mez pro posuzování
[µg.m-3]
Imisní limit
[µg.m-3]
LAT UAT
SO2 1 hodina 350
max. 24x za rok
24 hodin 50
max. 3x za rok
75
max. 3x za rok
125
max. 3x za rok
NO2 1 hodina 100
max. 18x za rok
140
max. 18x za rok
200
max. 18x za rok
kalendářní rok 26 32 40
PM10 24 hodin 25
max. 35x za rok
35
max. 35x za rok
50
max. 35x za rok
kalendářní rok 20 28 40
PM2,5 kalendářní rok 12 17 25
Pb kalendářní rok 0,25 0,35 0,5
CO maximální denní 8hod. klouzavý průměr* 5 000 7 000 10 000
Benzen kalendářní rok 2 3,5 5

 

Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace

Znečišťující látka Doba průměrování Mez pro posuzování
[µg.m-3]
Imisní limit
[µg.m-3]
LAT UAT
SO2 rok a zimní období (1.10.-31.3.) 8 12 20
NOx kalendářní rok 19,5 24 30

Imisní limity pro ochranu zdraví – celkový obsah v částicích PM10

Znečišťující látka Doba průměrování Mez pro posuzování [ng.m-3] Imisní limit
[ng.m-3]
LAT UAT
As kalendářní rok 2,4 3,6 6
Cd kalendářní rok 2 3 5
Ni kalendářní rok 10 14 20
Benzo(a)pyren kalendářní rok 0,4 0,6 1

Imisní limit pro troposférický ozon

Časový interval Imisní limit
O3 maximální denní 8hod. klouzavý průměr 120 µg.m-3
max. 25x
průměr za 3 roky
AOT40 vypočten z 1h hodnot v období květen–červenec 18 000 µg.m-3.h
průměr za 5 let

 

Imisní limit pro troposférický ozon

Časový interval Imisní limit
O3 maximální denní 8hod. klouzavý průměr* 120 µg.m-3
AOT40** vypočten z 1h hodnot v období květen–červenec 6 000 µg.m-3.h

* Maximální denní osmihodinová koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z osmihodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

** AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1.5. – 31.7.)

Příklad:

V zimním období za nepříznivých rozptylových podmínek může docházet k překračování imisního limitu pro suspendované částice PM10. Z pohledu na výše uvedené tabulky vidíme, že je pro PM10 stanoven imisní limit pro ochranu zdraví a to ve dvou časových agregacích – 24h průměr a roční průměr. 24h imisní limit má hodnotu 50 µg/m3 a může být překročen maximálně 35x za rok. O překročení imisního limitu PM10 na konkrétní lokalitě tedy mluvíme v případě, že je roční průměr vyšší než 40 µg/m3, nebo v případě, že je 24h průměr vyšší než 50 µg/m3 více než 35x za rok.

 

Podrobná data o překročení imisních limitů najdete na našich oficiálních stránkách. Dále najdete podrobné informace také v tabelárních ročenkách úseku kvality ovzduší ČHMÚ.

 

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, jsem administrátorem tohoto blogu, Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.

Sdílet

Napsat komentář