Extrémní horka v tomto roce nesužují jen Českou republiku7 min čtení

Extrémní horka v tomto roce nesužují jen Českou republiku7 min čtení

V celé České republice si momentálně „užíváme“ velmi horkého počasí, na některých místech už chybělo k pokoření absolutního rekordu pro nejvyšší teplotu naměřenou v České republice jen méně než 2,5°C (pro připomenutí, absolutně nejvyšší teplota naměřená v České republice má hodnotu 40,4 °C a byla naměřena v Dobřichovicích (Praha-západ) 20. srpna 2012).

Česká republika, potažmo střední Evropa, ale není jedinou oblastí, kterou momentálně sužují vlny veder. S extrémně vysokými teplotami se například momentálně potýká Pyrenejský poloostrov. Ve Španělsku i Portugalsku mají extrémy pro absolutní nejvyšší teplotu hodnotu přes 47 °C. Podle některých modelů by se tam ale v těchto dnech mohla teplota vyšplhat až na hranici 50 °C, což by byl i evropský rekord.

Použijte táhlo uprostřed a přetahujte pro názornou změnu na snímku


Obrázek ze satelitu Sentinel-2 od Evropské vesmírné agentury, ukazující výrazné sucho tento rok – srovnání července 2017 a 2018 (na obrázku část Dánska).

Obecně byl již tento rok na řadě míst rekordní. Jmenovat můžeme například extrémní horka v polovině července ve Skandinávii, kde na některých místech byly teploty o více než 10 °C vyšší, než je pro danou oblast v danou dobu normální. Dokonce i v oblasti za polárním kruhem překročily teploty na některých místech 31°C (17.7.2018, 31,6°C). Absolutní rekord padl také v Trondheimu (32,4 °C), extrémní horko postihlo například i Helsinky nebo Turku (33,3 °C). Ve Švédském městě Uppsala naměřili 34,4 °C, nejvíce od roku 1975.

Skandinávie - teplotní anomálie v červenci 2018
Anomálie teploty vzduchu (ve °F, pro velmi hrubý přepočet na °C vydělte dvěma) 17. července 2018. Zdroj: WeatherBell.com.

 

 

Výstup modelu GFS pro severní hemisféru 2. srpna 2018, zobrazující odchylku teploty vzduchu od průměru 1979-2000. Na mapě doslova září oblast Portugalska a části Španělska. Teple zbarvená je však i řada dalších oblastí včetně České republiky. Naopak podprůměrných je pouze velmi málo lokalit. Zdroj: climatereanalyzer.org, University of Maine.

Jak jsme již dříve psali zde na blogu, v omanském Quriyat byla 28. června naměřena vůbec nejvyšší minimální 24h teplota na světě – v noci tam teplota neklesla pod 42,6 °C.

Začátkem července pak byla naměřena možná nejvyšší kdy pozorovaná teplota na africkém kontinentu. V alžírském městě Ouargla bylo naměřeno rekordních 51 °C – rekord zatím není oficiální, experti ze Světové meteorologické organizace (WMO) budou zkoumat teploměr a podmínky, v jakých byla teplot naměřena. Aktuální africký rekord má tedy stále hodnotu 50,3 °C.

Extrémní horko panovalo letos i v některých východoasijských zemích. V Jižní Korey padl absolutní rekord, nové absolutní maximum je tedy 40,3 °C (záznamy jsou v Korey vedeny od roku 1907). V Soulu se teplota vyšplhala na 38,8 °C (do té doby maximum 38,4 °C).

Na závěr se ale podívejme na ten vůbec největší extrém – je jím nejteplejší oblast na celé zeměkouli, proslulé kalifornské Údolí smrti (Death Valley). Připomeňme, že právě zde byla zaznamenána vůbec nejvyšší kdy naměřená teplota na zemi – 56,7 °C, 10. července 1913 (tato hodnota je některými zpochybňována, teploty v Údolí smrti ale někdy překračují 54 °C).  V létě 2001 tu teplota překročila 38 °C 154 dní po sobě, v létě 1996 bylo pozorováno 40 dní s teplotou nad 49 °C. O Údolí smrti se ale v tomto článku bavíme, protože zde rovněž byl pokořen rekord – konkrétně zde byl letos vůbec nejteplejší červenec v historii. Zároveň to byl vůbec nejvyšší měsíční průměr, kdy naměřený v této extrémní lokalitě. Průměrná teplota v červenci 2018 byla v Údolí smrti těžko představitelných 42,3 °C a ve dva nejchladnější dny bylo naměřeno maximum „pouhých“ 45 °C. 21 z 31 dní pak mělo denní maximum nad nebo rovné 49 °C. Ve čtyřech po sobě jdoucích dnech tu bylo denní maximum téměř 53 °C. Extrémní horko ale nebylo jen přes den, zdejší „tropické noci“ se rovnaly nejvyšším denním teplotám, se kterými se aktuálně v České republice setkáváme. Deset dní v červenci mělo noční minimum nad 37,5 °C. čtyři noci dokonce nad 39 °C. Nelze ani říci, že by Vás alespoň občas zchladila nějaká ta letní bouřka – za celý červenec zde „napršelo“ něco málo přes 1 mm srážek (což víceméně odpovídá dlouhodobému normálu pro zdejší oblast a tuto roční dobu). Úplně nejtepleji bylo 25. července, průměrná teplota ten den dosáhla 45,8 °C.

Průměrná teplota: 42,3 °C
Dlouhodobý červencový průměr: 39,0 °C
Absolutní denní maximum: 52,8 °C (24. až 27.)
Absolutní denní minimum: 27,8 °C (6.)
Nejvyšší denní průměr: 45,8 °C (25.)
Nejvyšší denní minimum: 39,4 °C (9., 18., 30. a 31.)
Nejnižší denní průměr: 37,8 °C (13.)
Průměrné denní maximum: 49,2 °C
Průměrné denní minimum: 35,4 °C
Srážky: 1,3 mm
Srážky (dlouhodobý červencový průměr) 1,8 mm

Pro Čechy je jen těžko představitelné, že by teplota byla ještě o téměř 20 stupňů Celsia vyšší, než jsou teploty, které momentálně v České republice zažíváme. Jedná se samozřejmě o obrovskou zátěž pro lidský organismus. Lidské tělo má jen velmi omezené možnosti, jak se ochlazovat. Se situací, kdy je venkovní teplota vyšší než je teplota lidského organismu (36 až 37 °C), se v České republice setkáváme naprosto výjimečně, navíc se jedná vždy pouze o periodu maximálně několika hodin a večer se začíná ochlazovat. Mechanismy ochlazování organizmu spočívají v pocení a v menší míře zrychleným dýcháním a zrychleným tepem. Zátěž stoupá se zvyšující se teplotou a se vzrůstající relativní vlhkostí vzduchu. Ve chvíli kdy už se tělo nedokáže ochlazovat, můžou se objevovat křeče, vyčerpání, či úpal. Takovýto stav může způsobit až trvalé poškození životně důležitých orgánů či dokonce smrt.

WMO stanovila optimální teplotu okolí pro lidský organizmus v rozmezí od 18 do 24°C. Jakákoliv vyšší teplota tedy představuje určité riziko, které se zvyšuje s narůstající teplotou. Výzkumy ukázaly, že opravdu nebezpečné jsou teploty nad 35 °C spojené s vyšší relativní vlhkostí. Teploty nad 40 °C jsou nebezpečné nezávisle na relativní vlhkosti vzduchu. Konkrétní dopady na lidský organizmus jsou značně individuální. Lidský organizmus se dokáže do určité míry adaptovat, proto lidé, kteří jsou pravidelně vystaveni takto vysokým teplotám, snáší tyto lépe. Stejně tak existují určité skupiny osob, které jsou k těmto teplotním výkyvům a extrémům náchylnější – patří sem zejména starší osoby, děti, těhotné či osoby s kardiovaskulárními či respiračními obtížemi. Velmi důležité je přijímat dostatek tekutin, vyhýbat se náročné fyzické aktivitě pod širým nebem a nosit volnější, ideálně světlý oděv.

Pokud jsou teploty opravdu extrémní je však nutné vyhledávat klimatizované či přirozeně chladné prostory. Zejména pokud ani v noci teploty neklesají příliš nízko.

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, jsem administrátorem tohoto blogu, Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.

Sdílet

Napsat komentář