Svůj minulý “jeskynní” příspěvek jsem uzavřel slovy, že voda v Amatérské jeskyni nabírá poklesový trend a my na některých lokalitách budeme muset posouvat naše tlakové sondy níž, aby při minimech vůbec něco měřily… I s touto myšlenkou jsme se v úterý 3. července vydali do Amatérky. Kromě bilančního měření Bílé vody jsme právě měli spadeno na místo, kde Sloupský potok ze severu přitéká do Bludiště M. Šlechty. V září 2012 bylo taky pořádné sucho a já jsem právě na tomto místě kvůli silnému poklesu vody měl možnost nahlédnout pod skalní kulisu tvořící strop sifonu do jakési poměrně rozlehlé jezerní prostory. Tlakovou sondu jsme sem nainstalovali až v létě 2015. Loni bylo z datového záznamu zřejmé, že sonda byla na přelomu srpna a září tři týdny na suchu, protože “kreslila rovnou čáru”. Vše nasvědčovalo tomu, že i dnes bude voda hodně nízko…
A byla, dokonce níž než jsem čekal! Skalní kulisa se dala pohodlně podlézt, jen sotva po kolena ve vodě… a už jsme v menší kruhové prostoře (průměru 4.5 m). Následuje blátivo-písčitá hrázka a za ní hlavní prostora (průměru 11 m a výšky asi 5 m), jakýsi jezerní dóm neznámé hloubky. Jezero se dá zleva opatrně obejít (břehy jdou blátivé a strmě spadající pod hladinu), asi do vzdálenosti sotva 10 m… Když se dívám na můj ručně kreslený náčrt těchto prostor, tak lze konstatovat, že se takto dá dojít do nejjižnějšího koutu celé prostory. Dále pokračující západní okraj tvoří kolmé skalní stěny. My ale vidíme, že prostora pokračuje k severovýchodu, dalo by se tam doplavat, kdyby se nám chtělo… Laserový dálkoměr ukazuje k protější severní stěně vzdálenost 25 m od místa kde stojíme. Každopádně z těchto míst už chybí jen pár metrů do Jezerní propasti (prostora s tečkovaně značeným okrajem těsně přiléhající k mému náčrtku – z mapového podkladu Přibyl, Rajman, 1980).
Bilanční měření Bílé vody
Náš pracovní den ale začal na povrchu, to protože jsme byli natěšeni především na bilanční měření Bílé vody od LG Holštejn po Bludiště M. Šlechty v Amatérské jeskyni. Do Holštejna se autem dostanete jenom jednou cestou. Těsně před Holštejnem nejprve přejedete most přes Lipovecký potok a hned poté přes Bílou vodu. Soutok obou těchto toků je asi necelých 50 m pod silnicí. Průtok v Bílé vodě byl dnes v 10 hodin SELČ 10.5 l/s, průtok Lipoveckým potokem 2.4 l/s. Dohromady to dělá necelých 13 l/s, které od soutoku pokračují k Nové Rasovně. Tam ale nedotečou, protože vápencové koryto postupně Bílou vodu vsaje do sebe…
Na Bílou vodu v podzemí pak narazíte v Nové Rasovně, potom v jeskyni Spirálka a v jeskyni 13C Bílá voda tvoří vodní plavbu – větší část jeskyně je přístupná pouze na nafukovacích člunech. Následuje Stará Amatérská jeskyně a teprve po překonání dlouhého a nízkého sifonu vstupuje Bílá voda do Chodby samoty Nové Amatérské jeskyně. A tam jsme si na ni dnes počkali! Zaskočili jsme ji u starého limnigrafu hned zkraje Chodby samoty a změřili její průtok – 26.5 l/s.
Další místo, kde se v Amatérské jeskyni dá narazit na volný tok Bílé vody je Chrochtadlo. Je to část jeskyně, která je opravdu krásná, ale ne zrovna dobře přístupná. Po krátké, zato ale úzké a blátivé vstupní plazivce následuje ještě blátivější puklinová propast, celkově se sleze do hloubky 18 m. Propast je ale nově vystrojena řetězovým žebříkem, takže odpadá nepříjemné převlékání do lezeckých “cajků” za plazivkou. Zkrátka super progres!
Úsek toku Bílé vody v Chrochtadle je při tomto nízkém vodním stavu velice krátký, sotva 10 metrů a vhodný profil pro měření průtoku zde prostě není. Takže se pouštíme do úpravy koryta, štěrky hrneme rukama nohama na strany a snažíme se vytvořit úsek toku, kterým by voda tekla pokud možno rovnoměrně. Je to docela zábavné, ale úplně jednoduché taky ne. Jak říká Karel, byla by to dobrá praxe pro studenty hydrologie, takové praktické cvičení z hydrauliky… Nakonec se nám to ale podařilo a řekl bych, na ty podmínky skvěle! Změřený průtok je 7.1 l/s.
Uf, před námi je poslední štace. Jdeme do centrální části Bludiště Milana Šlechty, do tzv. Jádra. Zde pod Dómem u Vodopádu teče Bílá voda k naší sondě situované v jedné ze zdejších “studní”. Otázkou stále zůstává, zda sem Bílá voda teče přímo z Chrochtadla a nebo jiným trativodem odbočuje už nad Chrochtadlem. No, zatím těžko říct, ale průtok 7.5 l/s, tedy prakticky to samé, co teče v Chrochtadle (rozdíl 7.1 versus 7.5 l/s odpovídá chybě měření), je trochu zarážející…
Tedy nějaké shrnutí výsledků… 13 l/s v Holštejně oproti dvojnásobnému průtoku 26.5 l/s v Chodbě samoty je docela velký rozdíl, ale musíme si uvědomit, že Bílá voda zasakuje do svého koryta už nad LG Holštejn a mezi profilem v Holštejně a Chodbou samoty se nachází i relativně velké (navíc krasové!) mezipovodí, ze kterého také něco přitéká. V suchém září 2012 jsme už jedno bilanční měření “Holštejn – Chodba samoty” dělali, a to s výsledkem 2.3 versus 18 l/s. Jsem zvědav na další měření, tentokrát při trochu vyšším průtoku…
Průtokový rozdíl mezi Chodbou samoty (26.5 l/s) a Chrochtadlem (7.1 l/s) jenom potvrzuje moji hypotézu, že určitá část Bílé vody obtéká Chrochtadlo. Zajímavější se mi v tuto chvíli jeví stejný průtok v Chrochtadle a v Jádru. Skoro by se nabízelo vysvětlení, že neznámým pokračováním za odtokovým sifonem Chrochtadla je trativod do Jádra… Ale dost možná, že tyto stejné průtoky jsou jen náhodou způsobenou kapacitami trativodů a množstvím přitékající vody. I zde bude další bilanční měření věcí velice zajímavou!
Dobře dete Stando!
Díky za zajímavý článek o této problematice.
Jen tak dál!
Zdraví Tom
Ahoj Tome 🙂
Díky za pochvalu, to potěší!
S.
Záhadné spodní trativody. Hypotetické spodní patro jeskyní je komplikované. Vyplněno štěrky, přes které se voda cedí. Víme o něm jen velmi málo. O víkendu jsme navštívili Spirálku a voda nikde. Suchou nohou až do Prasat. V sifonech velmi nízká hladina, dokonce ani Kaple nepřetékala do Odtokáče. Otázkou je, kudy teče Bílá voda, když neteče Spirálkou, kde se napojuje na aktiv, zdali ve 13c a nebo až v Amatérce. To by mohl částečně odhalit čerpací pokus Spirálko-třináctkového sifonu, kde nás ale Bílá voda již po druhé odrazila. Snad tedy příště 🙂
Ahoj Stando, díky za super článek, jen tak dál, jsou to zajímavé poznatky do skládačky!
Jen pro doplnění Přítokový sifon Sloupského potoka je skutečně fyzicky propojen s Jezerní propastí. Článek o tomto od Petra a Tomáše z Devonu se mi teď rychle nepodařilo dohledat, ale určitě někde je 🙂
Ahoj Bradku! Díky za pochvalu…:-) Ještě tam chci udělat těch bilančních měření víc, možná dokud trvají tato minima, jestli to stihnu…
Ten článek, co jej zmiňuješ, by mě moc zajímal. Jestli jej najdeš, tak mi ho, prosím, pošli. My jsme minulý týden to propojení aspoň naskenovali, příspěvek o tom teprv píšu…