Pracovní náplň hydrologů z ČHMÚ je pestrá, obzvláště se to týká těch, kteří jezdí pravidelně do terénu. Jednou vedro, jindy déšť, sníh a mráz… Měříme malé potůčky v lesích, ale i velké řeky. Jednou sucho, jindy povodně… I když v posledních letech jsme si u nás na jižní Moravě už zvykli, že téměř pořád měříme minimální průtoky…
V Brně si naši práci dobrovolně zpestřujeme ještě sledováním kolísání hladiny podzemní řeky Punkvy v Moravském krasu. Děje se tak především v Amatérské jeskyni, kde máme nainstalováno 15 tlakových sond zaznamenávajících výšku hladiny vody a její teplotu v té které lokalitě a dvě sondy měřící atmosférický tlak vzduchu. Hladinu vody měříme i tlakovou sondou v propasti Macocha, ta přenáší data na internet (http://a.la-a.la/chart/chart.php?probe=11717938) a poslední sonda se nachází ve spodních patrech Sloupsko-šošůvských jeskyní.
Systém podzemní řeky Punkvy má délku chodeb něco přes 40 km. Toto číslo se stále zvětšuje, tak jak amatérští speleologové objevují nové prostory. Značnou část celého systému představuje právě Amatérská jeskyně, která byla objevena členy Plánivské skupiny České speleologické společnosti, kteří si postupně “razili cestu” po toku Bílé vody, jedné ze dvou hlavních zdrojnic Punkvy. Právě na tok Bílé vody v prostorách, které dnes nazýváme Stará Amatérská jeskyně, se v lednu 1969 speleologové dostali z Cigánského závrtu na Simonově vrchu zhruba na půl cesty z Ostrova u Macochy do Holštejna. Po proplavání dlouhého a nízkého sifonu vstoupili objevitelé do říční chodby – Chodby samoty, která už náleží k Nové Amatérské jeskyni.
Brzy po tomto velkolepém objevu byly na Bílé vodě ve spolupráci tehdejšího Geografického ústavu Akademie věd a ČHMÚ nainstalovány dva rourové limnigrafy se záznamem na limnigrafický papír a to pod Dómem objevitelů ve Staré Amatérské jeskyni a v Chodbě samoty. Jednalo se o klasické zařízení používané na mnoha povrchových stanicích ČHMÚ dodnes. Avšak v podzemí, kde voda oproti povrchovému toku může velice rychle nastoupat o několik metrů až desítek metrů při povodni, je rourový limnigraf málo efektivní a proto obě tyto stanice fungovaly jen pár let. Nicméně, jeskynní záznamy z té doby jsou velice cenné, bohužel moc se jich nedochovalo. Velké povodně, jako třeba byla ta ze srpna 1970, při které v Chodbě samoty v Amatérské jeskyni zahynuli dva potápěči, členové Plánivské skupiny Milan Šlechta a Marko Zahradníček, byly nad síly tohoto měřícího zařízení. Voda je kompletně zaplavila a záznam zničila…
Před deseti lety, v roce 2008, příznivé okolnosti daly vzniknout první moderními tlakovými sondami měřené lokalitě – Punkva těsně nad sifonem oddělujícím Amatérskou jeskyni od Macochy. I na tomto místě byla hladina Punkvy už dříve měřena, v první polovině sedmdesátých let 20. století. Také toto měřící zařízení, tzv. kapacitní hladinoměr s odloučeným záznamem, mělo oproti dnešním tlakovým sondám řadu nevýhod, z nichž hlavní nevýhodou bylo opět snadné poškození velkou vodou. Dle ústního sdělení bývalého kolegy ing. Kožnárka byla tato stanice zničena při povodni v roce 1975.
My jsme postupně naše úsilí zaměřili na centrální část Amatérské jeskyně, tzv. Bludiště Milana Šlechty. Právě v těchto místech se rodí podzemní řeka Punkva soutokem již zmiňované Bílé vody, tekoucí sem od Holštejna a Sloupského potoka, který se do podzemí propadá kousek za skalním útvarem Hřebenáč na okraji obce Sloup. S cílem nalezení tohoto soutoku a detailního popsání hydrologických poměrů Bludiště a jeho okolí se naše podzemní měřící síť nakonec rozrostla do dnešní podoby – 17 sond měřících hladinu vody a její teplotu a 2 sondy měřící atmosférický tlak vzduchu v podzemí. Od roku 2013 navíc ve spolupráci s kolegy z Ústavu Geoniky Akademie věd ČR pracujeme na vytváření 3D modelu Amatérské jeskyně. Jeskynní prostory skenujeme laserovým 3D skenerem a zatím máme takto detailně zaměřeno něco přes 2 km chodeb.
Do podzemí tedy chodíme pravidelně – stahovat data ze sond, skenovat, udržovat sondy při životě a případně instalovat nové, měřit průtoky… I když naše měření v mnoha ohledech daly odpověď na starou otázku, která zajímá celé generace krasových badatelů… “Kde vlastně Punkva vzniká?!” …stále je na poli hydrologie podzemí severní části Moravského krasu co objevovat, stále je zde mnoho zajímavého! Je pravda, že před deseti lety nás hlavně fascinovalo, jak se v podzemí chová povodňová voda, což bylo vlastně tím počátečním motorem naší činnosti… a teď vidíme, že na mnoha lokalitách budeme naše sondy posouvat stále níž, tak jak voda v jeskyni nabírá poklesový trend. Tím se ale otevírají nové prostory, doslova i v přeneseném významu… Tož, aspoň něco pozitivního na tom suchu!
A tomu všemu se v našem blogu chceme věnovat. Nejen jeskyním, chceme Vám představit běžnou práci hydrologů, o které má málokdo nějakou jasnější představu a která je přitom tak pestrá a pro milovníky přírody velice atraktivní! Ale o tom zase příště…
