V roce 2017 proběhla na Tchaj-wanu demonstrace kvůli vyjádření nesouhlasu tamních taoistů s vládním doporučením týkajícím se omezování pálení vonných tyčinek během náboženských ceremoniálů.
Mnohé z vás možná překvapí, že často bývá kvalita ovzduší ve vnitřních prostorech budov horší, než v prostorech venkovních (znečišťující látky se v uzavřených prostorech snáze kumulují). Měli bychom si uvědomit, že jsou to právě vnitřní prostory (domácnosti, školy, kanceláře, nákupní centra), kde trávíme většinu svého času. To, co každý můžeme ovlivnit, je právě kvalita vnitřního ovzduší v místě, kde bydlíme. Mezi typické zdroje znečištění vnitřního prostředí domácností patří např. činnosti typu vaření a vytápění (emise CO, CO2, NOx, suspendovaných částic PM10 a PM2.5, pára), úklid (emise VOC-těkavých organických látek z čistících prostředků), kosmetická péče (sprejové antiperspiranty, laky na vlasy, suché šampóny, parfémy-emise VOC, rozpouštědel, anorganických i organických aerosolů, barviv), stavební materiály a vnitřní vybavení (minerální a jiná izolační vlákna, prostředky povrchové a protihořlavé úpravy, pryskyřice, lepidla, plastifikátory), biologické zdroje (domácí mazlíčci, rostliny- mikrobiologické znečištění, alergeny, mykotoxiny), kouření (emise CO, NOx, benzenu, aldehydů, nitrosaminů, PAHů-polycyklických aromatických uhlovodíků, suspendovaných částic, atp.). Samozřejmě i větráním (netěsnostmi, přirozeným větráním i tím mechanickým-klimatizací) pronikají zvenku do vnitřního prostředí znečišťující látky. Mimo to velkým problém v ČR je zdejší podloží bohaté na uran- ten se přeměňuje na radioaktivní radon bez barvy a zápachu, jehož dlouhodobá expozice může vést až ke vzniku rakoviny plic-a bohužel patříme k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech na světě (https://www.suro.cz/cz/prirodnioz/obecne-informace). Z uvedených hledisek je dobré, abychom se snažili omezit používání alespoň těch zdrojů vnitřního znečištění ovzduší, které nutně nepotřebujeme.
Řeč je o vonných tyčinkách, které i v naší kotlině řadíme k populárním bytovým vůním, i když původně se používaly během rituálních praxí daleko na východ od nás. Jenže jako každý spalovací proces, emituje i pálení vonných tyčinek celou řadu znečišťujících látek (přesné složení emisí záleží vždy na složení surovin použitých při výrobě). Obvykle se vonné tyčinky skládají z bylinného a dřevěného prášku, vonné hmoty, mořidla, lepicího prášku a bambusové tyčinky. Po zapálení provoní místnost, ale zahltí ji zároveň drobnými částicemi popílku – zvláště pak částicemi PM2.5 a menšími, přičemž obecně platí, že čím menší částice je, tím snadněji proniká do respiračního ústrojí. Jedna vonná tyčinka (asi 39,5 cm dlouhá) může vyprodukovat asi 32,6–52,7 mg jemných částic, což je více než jedna cigareta, která jich emituje asi 14±4 mg (Ozkaynak et al., 1996). Kromě toho lidé obvykle při ceremoniálech současně pálí 3 nebo 10 vonných tyčinek zaráz. Spálením tří tyčinek vzniká asi 1600–2200 μg částic za minutu, což je srovnatelné s činností vaření (1700 ± 600 μg/min). Zdravotní riziko se zvyšuje, pokud je dlouhá doba expozice, nedostatečná ventilace a malá velikost místnosti. Buddhistické a taoistické chrámy jsou z tohoto hlediska místa s vysokou koncentrací znečišťujících látek. Kromě toho řada vonných tyčinek emituje těžké kovy i škálu PAHů (např. benzen, benzo(a)pyren aj.), z nichž mnohé jsou (potenciálně) karcinogenní. (Lung S.C.C. et al., 2003). Krátkodobé účinky expozice jako kašel nebo pálení očí se vyskytují po krátké době, delší expozice se může projevit až za mnoho let. Platí, že lidé s chronickým respiračním onemocněním a také děti by se měli expozici vonných tyčinek či kadidel ideálně úplně vyhnout.
Tchajwanská vláda se poslední roky snaží motivovat chrámy v zemi, aby výrazně omezily používání vonných tyčinek, kadidel a pálení papíru. Snížení znečištění ovzduší v chrámech je diskutovaným politickým tématem. Na jedné misce vah leží ochrana ovzduší a tím zdraví obyvatel, na druhé misce svoboda a náboženské zvyky (pálení vonných tyčinek a kadidel má v taoismu a buddhismu nezastupitelnou roli, mimo jiné je vnímáno jako oběť bohům a jejich uctívání, používají se při meditacích atd.). Kupříkladu i thajské ministerstvo zdravotnictví prozatím vydalo doporučení, aby se v chrámech kadidlo nezapalovalo ve špatně větratelných prostorech, aby se používaly kratší vonné tyčinky a jejich popel se okamžitě odstraňoval. Pracovníci chrámů by si měli vždy mýt ruce i obličej po dotyku tyčinek a chodit na pravidelné zdravotní prohlídky.
Literatura
Ozkaynak, J. Xue, J. Spengler, L. Wallace, E. Pellizzari, P. Jenkins(1996). Personal exposure to airborne particles and metals: results from the particle TEAM study in Riverside, California. J. Exposure Anal. Environ. Epidemiol., 6 (1), pp. 57-78
Lung, S. C. C., & Hu, S. C. (2003). Generation rates and emission factors of particulate matter and particle-bound polycyclic aromatic hydrocarbons of incense sticks. Chemosphere, 50(5), 673-679.
Martina Brenčič pracuje na ČHMÚ Brno jako vědecko-výzkumný pracovník specializující se na analýzu částic z ovzduší skenovacím elektronovým mikroskopem.
