Deficit srážek a průměrné teploty za období 2015-2020

Po roce opět přinášíme mapku kumulovaných srážek od roku 2015 do roku 2020.

Jak všichni víme, tak období 2015 až duben 2020 patřilo k těm sušším za dobu měření. Poté nastalo srážkově bohatší období a celý rok jako průměr za celou republiku byl hodnocen jako vlhký, i když byly značné prostorové rozdíly. Deficit srážek za období 2015-2020 činí momentálně 338 mm, což je o 113 mm lepší situace než minulý rok. Velice zjednodušeně se dá konstatovat, že nám ještě chybí půl roku srážek. Největší deficit je momentálně v Libereckém kraji a to 739 mm, tedy necelý rok srážek. Relativně velký deficit je také v Královehradeckém a Plzeňském kraji. Naopak nejlepší situace je v Moravskoslezském kraji s deficitem „pouhých“ 122 mm. Z okresů je na tom nejhůře Jablonec n. N. s deficitem více než 1000 mm. V České republice jsou již místa, kde naopak je velice slabý přebytek srážek za celé období. Nejvýrazněji je to pozorované v okrese Český Krumlov (+5 mm),

Oproti minulému roku se nejvíce situace zlepšila v Moravskoslezském kraji, kde deficit klesl o 248 mm. Také si hodně polepšil kraj Pardubický a Zlínský. Naopak deficit se dále prohloubil v Ústeckém, Libereckém a Karlovarském kraji.

Rok 2020 opět patřil k těm historicky nejteplejším, podobně jako roky 2015, 2018 a 2019, proto nepřekvapí, že celé šestileté období od roku 2015 je teplotně nadprůměrné a to o 1,3°C. Jak lze vidět na přiložené mapě, největší oteplení bylo na Vysočině a v Praze. Na Vysočině se potvrzuje dlouhodobý trend, že se zde klima začíná podobat typicky nižším polohám České republiky. V Praze má určitě vliv tepelný ostrov města.

Na závěr musíme konstatovat, že velice podobný deficit srážek byl v letech 1969-1974 a 1989-1994. Zásadní rozdíl je v tom, že období od roku 2015 bylo rekordně teplé, takže deficit srážek byl podpořen ještě vysokým výparem, a proto toto období bylo z pohledu vláhové bilance na tom hůře než suché periody, o kterých se zmiňujeme.