Bohužel se opakuje situace z loňského roku a koncentrace suspendovaných (prachových) částic PM10 jsou v České republice opět nejvyšší na stanici Brno-Zvonařka.
Na stanici Brno-Zvonařka je k dnešnímu dni (12. 11. 2020) evidováno za tento rok již 38 překročení 24h imisního limitu pro prachové částice PM10. Imisní limit se přitom považuje za překročený, pokud dojde za kalendářní rok k více než 35 překročením. Zatím žádná jiná automatická stanice imisního monitoringu v ČR nemá tento počet vyšší. Například stanice poblíž polských hranic ve Věřňovicích, stanice s dlouhodobě nejvyššími koncentracemi PM10 v republice, má v tuto chvíli překročení pouze 29.
Příčinou vysokých koncentrací částic této hrubší frakce jsou opět stavební práce a faktory s nimi spojené (dopravní kolony, resuspenze apod.). Na toto téma zde bylo napsáno několik článků v minulosti a rovněž byla vytvořena komplexní odborná zpráva na základě měřící kampaně v této lokalitě na začátku roku 2019. Důvodem vysokých koncentrací tedy není ani doprava ani nějaké plošně vysoké koncentrace v Brně. Naopak je rok 2020 zatím z pohledu kvality ovzduší velmi příznivý a máme nakročeno k roku s nejnižšími koncentracemi znečišťujících látek vůbec. Byť v posledních dnech byly koncentrace plošně zvýšené z důvodu teplotní inverze.
Jaký máme důkaz, že i letos se jedná o vliv stavebních prací? Prvním důkazem je skutečnost, že práce přestavby tramvaje Dornych/Plotní stále nejsou ukončené, naopak se v letošním roce pracovalo ještě blíže stanici, než v roce předchozím. Dále můžeme provést srovnání s nedalekou stanicí Brno-Výstaviště. Stanice Brno-Výstaviště je dopravní městskou stanicí, která leží jen 3 km vzdušnou čarou od stanice Zvonařka. Nachází se blízko víceúrovňové křižovatky čtyřproudých komunikací, tedy v dopravně velmi zatížené lokalitě. Přesto byl imisní limit pro 24h koncentraci PM10 na této stanici překročen k dnešnímu dni pouze 4×! Jedná se o velmi neobvykle nízkou hodnotu a zároveň je patrné, že se jedná pouze o 10 % počtu překročení ve srovnání se stanicí Brno-Zvonařka.
Čím se od sebe liší tyto dvě stanice v Brně, kousek od sebe a v dopravně velmi zatížené lokalitě? Liší se od sebe v několika aspektech. Tím hlavním je absence výraznějších stavebních prací v okolí stanice Brno-Výstaviště. Dále se jedná o fakt, že je stanice Výstaviště v relativně otevřeném prostoru a tedy dobře provětrávaná. V neposlední řadě se na nižším znečištění podílí plynulost dopravy, která je zde výrazně lepší než v okolí Zvonařky, kde se neustále tvoří dopravní kolony, a to ještě více v současnosti, kdy se v okolí staví a tedy jsou zde uzavírky.
Můžeme zde znovu vyzdvihnout potenciální zlepšení kvality ovzduší v Brně, pokud by došlo k dostavění velkého městského okruhu, který by nejen odvedl tranzitní dopravu z centra, ale také učinil dopravu plynulejší, což má na kvalitu ovzduší velký vliv. I při zachování stejného množství aut je při plynulejší dopravě množství znečištění z dopravy nižší.
Ač je tedy situace na Zvonařce nežádoucí, nelze tyto hodnoty generalizovat a vztahovat na celé Brno a nelze tvrdit, že je letošní rok z pohledu kvality ovzduší špatný. Díky velmi teplé zimě 2019/2020, nouzovému stavu na jaře, vichřicím a velmi nadprůměrným teplotám na začátku rok, vyššímu množství srážek ve srovnání s předchozími roky a “normálnějším létem” (které nebylo tak horké a teplotně nadprůměrné jako léta v posledních letech) jsou zatím průměrné koncentrace znečišťujících látek tento rok relativně nízké, jak popisoval článek na blogu v říjnu.
Stále ovšem nevíme, jak bude nakonec tento rok vypadat. Pokud by byl konec roku charakteristický výrazně zhoršenými rozptylovými podmínkami (teplotní inverze, nízká rychlost větru) v kombinaci s velmi nízkými teplotami a do toho např. ještě se severovýchodním prouděním, můžou být koncentrace znečišťujících látek plošně vysoké a to může celkový roční průměr výrazně ovlivnit.
vedoucí oddělení kvality ovzduší
Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.
Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.
Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.
Nejnovější od autora
- Meteorologie & klimatologie23.6.2024Množství srážek v dubnu 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina
- Meteorologie & klimatologie23.6.2024Teplota vzduchu v dubnu 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina
- Meteorologie & klimatologie23.6.2024Množství srážek v březnu 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina
- Meteorologie & klimatologie23.6.2024Teplota vzduchu v březnu 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina