Vysoké koncentrace prachových částic v centru Brna aneb sucho a stavební činnost opět ožívá5 min čtení

V loňském roce jsme velmi hojně psali o zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM₁₀ na stanici Brno-Zvonařka. Téměř 300stránková odborná zpráva zpracovaná pro Jihomoravský kraj našim oddělením jasně odhalila, že na vině jsou stavební práce v okolí. Projevilo se to jak na vztahu mezi rychlostí a směrem větru a koncentracemi, tak při částicové analýze skenovacím elektronovým mikroskopem. V posledním týdnu jsme zaznamenali opět velmi výrazný nárůst koncentrací PM₁₀ a částečně i PM_2,5 v brněnském centru, konkrétně především na stanicích Brno-Zvonařka a nedaleké Brno-Masná. Naše data opět potvrzují vliv stavební činnosti.

Koncentrace prachových částic PM₁₀ na stanici Brno-Zvonařka opět v posledních dnech dosahovaly v hodinových hodnotách až 300 µg/m³. Hodinové průměry nad 200 µg/m³ jsme naměřili také na stanici Brno-Masná, která se nachází nedaleko stanice Brno-Zvonařka. Co způsobilo takovýto nárůst koncentrací, který se na jiných brněnských stanicích neprojevil? Naše data opět ukazují na vliv stavební činnosti. V tomto případě už takřka jistě na vliv přestavby tramvajové trati a silnice v ulici Plotní. Jak ukazují následující data, zvýšení se projevilo jednoznačně nejvíce u frakce PM₁₀, tedy větších částic, které jsou právě u stavební činnosti typické. Frakce PM_2,5 reagovala výrazně méně a frakce PM₁ téměř vůbec. Navíc ukázaly koncentrační růžice jeden další a velmi významný fakt. Zvýšení se projevilo takřka výhradně při jihovýchodním směru větru, což u stanice Brno-Zvonařka odpovídá směru k vozovce a směru ke staveništi. Poslední téměř jasnou indicií je fakt, že koncentrace byly u PM₁₀ a i PM_2,5 nejvyšší při vysokých rychlostech větru. Takovýto průběh není typický, obecně můžeme říci, že vysoké rychlosti větru kvalitu ovzduší naopak zlepšují. Stavební činnost je v tomto směru specifická, vysoká rychlost větru sice znamená lepší rozptylové podmínky, zároveň však v tomto případě vede k rozfoukávání stavebního materiálu do okolí.

Roli zde hraje také nedostatek srážek v posledním období, zem je vyschlá a více se práší.

Nejprve tedy se podíváme na graf koncentrací PM₁₀, PM_2,5 a PM₁ na stanici Brno-Zvonařka. Jedná se o operativní data za období 1. až 7. dubna 2020 (7. duben je pokryt pouze do dopoledních hodin, tedy do doby psaní tohoto článku).

Z grafu je na první pohled patrné, že vysoké koncentrace jsou pozorovány pouze u frakce PM₁₀. Toto můžeme potvrdit i konstrukcí grafu s poměry mezi jednotlivými frakcemi. Tedy poměrem PM_2,5/PM₁₀ a PM₁/PM₁₀. Na tomto grafu si povšimněte, že ve chvíli kdy dosahuje černá linie (PM₁₀) maximálních koncentrací, jsou další dvě čáry (osa vpravo, poměr mezi frakcemi) nízké, tedy je vysoký podíl velkých částic.

Nakonec přidejme i koncentrační růžice. Ty jsou zkonstruovány z dat za 1. – 7. 4. 2020 (do 8h ranní). Opět vidíme velmi zajímavý rozdíl. Zejména u frakce PM₁₀ jsou jednoznačně vysoké koncentrace pouze při jihovýchodním proudění (od vozovky a staveniště) a při vysokých rychlostech větru. U PM_2,5 je růžice podobná, ale rozdíl není tak výrazný. Naopak u růžic pro PM₁ a NO₂ je vidět typický průběh, tedy vysoké koncentrace při nízkých rychlostech větru. Velmi malé částice PM₁ se do ovzduší ze stavby v takové míře nedostávají, u NO₂ je hlavním zdrojem doprava.

Na závěr se ještě podívejme na překračování imisních limitů. 24h imisní limit je stanoven v české legislativě pouze pro frakci PM₁₀. Má hodnotu 50 µg/m³ a považuje se za překročený, pokud dojde k překročení více než 35krát za rok. V tomto směru musíme konstatovat, že stanice Brno-Zvonařka k dnešnímu dni, tedy 7. 4. 2020 opět drží smutné prvenství v rámci České republiky, jelikož za rok 2020 byl tento limit překročen již 23krát, tedy o jednou více, než na stanici Věřňovice, stanici na polských hranicích v Moravskoslezském kraji, která dlouhodobě patří ke stanicím s nejvyššími koncentracemi prachových částic na našem území.

Abychom ale neskončili takto negativně, na základě zdrojů, které jsme v tomto případě byli schopni velmi dobře identifikovat, lze s téměř jistotou předpokládat, že po ukončení stavebních prací se situace vrátí do normálu. Byť stanice Brno-Zvonařka dlouhodobě patří ke stanicím s nejvyššími koncentracemi prachových částic a oxidu dusičitého v Brně, je to dáno především intenzitou dopravy v okolí, a před zahájením staveb nedosahovala takto vysokých hodnot ve srovnání s jinými stanicemi v České republice. Do té doby můžou pomoci pouze opatření, která jsme zmiňovali v odborné zprávě na toto téma. Úplně zabránit zvýšení koncentrací při takto rozsáhlé stavbě v těsné blízkosti nelze.

Jáchym Brzezina

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.