Rok 2019 – infografické shrnutí 20192 min čtení

Rok 2019 – infografické shrnutí 20192 min čtení

Oxidy dusíku jsou znečišťující látkou emitovanou především dopravou a také během jiných spalovacích procesů, ať už ve velkých průmyslových podnicích, tak lokálních vytápěních domácností. Překračování limitů je tedy typické pro velmi dopravně zatížené lokality.

V roce 2019 jsme zaznamenali pouze 1 stanici s překročením imisního limitu pro ochranu zdraví pro roční průměr (40 µg/m3), konkrétně se jednalo o stanici Praha 2-Legerova (hot spot). Tato stanice je vůbec nejvíce dopravně zatíženou stanicí v České republice ležící přímo vedle hlavního tahu centrem hlavního města. Zároveň můžeme říci, že se od roku 2009 ani jednou nestalo, že by průměrná roční koncentrace oxidu dusičitého byla vyšší na jiné stanici v České republice.

Na druhou stranu však lze označit za velký úspěch překročení pouze na jedné jediné stanici ze 100 dostupných. V minulých letech byl limit překračován minimálně na 3-4 stanicích. Z dalších problematických můžeme jmenovat brněnské stanice Brno-Úvoz (hot spot) a Brno-Svatoplukova a ještě pražskou Praha 5-Smíchov. Ve všech případech se jedná o velmi dopravně zatížené lokality, které však v roce 2019 imisní limit pro roční průměr splnily.

Ještě pozitivnější je situace u hodinového limitu. Ten má hodnotu 200 µg/m3 a za překročený se tento limit považuje, pokud dojde během kalendářního roku k více než 18 hodinovým překročením. Nejen že v České republice 18 překročení nezaznamenala žádná stanice, dokonce můžeme říci, že ani jedna stanice nezaznamenala ani jedno překročení!

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.

Sdílet

4 komentáře u “Rok 2019 – infografické shrnutí 2019

  1. Dobrý den, uvádíte znečištění oxidy dusíku s ohledem na zdraví lidí. Jak je to ale s degradací půdy? Podle některých studií oxidy dusíku výrazně ovlivňují např. mykorhizu a následně schopnost stromů zadržovat vodu. Existují studie o škodlivosti oxidů dusíků na půdu oproti škodlivosti oxidů síry, třeba pro smrk je zvýšení množství dusíku v půdě limitní. Tedy, jsou opravdu plynové kotelny tak ekologické? Jsou oxidy síry více nebezpečné než oxidy dusíku, jak je to aktuálně? Očekáváte s úbytkem jehličnatých stromů ve prospěch listnatých s nárůstem množství polétavého prachu? Existuje modelová studie, která by tuto situaci ilustrovala?
    Stromy generují srážky, asi největší množství jich vygenerují smrkové porosty. Je možné ve Vašich modelech porovnat. Srážkové úhrny před vznikem Národního parku Šumava a dnes? Děkuji za odpovědi.

  2. Hezký den,
    pro SO2 a NOx (NO+NO2) jsou v zákoně o ochraně ovzduší definovány ještě dva další limity, tentokrát pro ochranu nikoliv zdraví, ale ekosystémů. Tyto limity jsou přísnější než limity pro zdraví, konkrétně pro SO2 je to 20 ug/m3 pro zimní období a pro NOx 30 ug/m3 v ročním průměru.
    Se sírou v současné době nejsou problémy víceméně nikde kromě naprostých výjimek jakou jsou například laguny v Moravskoslezském kraji, kde se likvidují škody tam napáchané za socialismu a během likvidace těchto lagun dochází k uvolňování SO2, ale to je pouze dočasné. V dnes používaných palivech již síra není, takže není jak by SO2 v tomto případě vznikal. U NOx je tomu jinak, ten vzniká i při spalování bezsirného paliva a ve městech jsou koncentrace prokazatelně vyšší v důsledku vyšší dopravy (viz infografike).
    Topení na plyn jistě není 100% bez emisí jakékoliv znečišťující látky, protože hoření nikdy neprobíhá se 100% účinností, na druhou stranu ve srovnání s pálením tuhých paliv je to nesrovnatelně lepší řešení, obzvláště pokud se bavíme o pálení tuhých paliv ve starých kotlech.
    Hlavním problémem NOx a SOx v ovzduší pro ekosystémy je okyselování půd. NOx navíc ještě mají výrazný vliv na tvorbu přízemního ozonu.
    Obávám se, že na Vaše další otázky nedokáži odpovědět, nejsem si vědom, že bychom někdy něco takového modelovali. Množství zadržené vody, příp. prachu jednotlivými druhy se liší, ale je velmi obtížné odhadnout na kolik a jaký to bude mít vliv v celkovém kontextu. Do hry vstupuje obrovská spousta faktorů a jakékoliv odhady by byly jen velmi zjednodušeným modelem. Nikdo v tuto chvíli ani neví, do jaké míry budou lesy kůrovcovou kalamitou zredukovány, nakolik budou nahrazeny jinými stromy atd.
    Simulaci vlivu najdete např. zde:
    https://link.springer.com/article/10.1007/s10668-019-00385-6
    I zde ale přiznávají výrazné zjednodušení situace, které může mít velmi výrazné dopady na celkové výsledky.
    Jen pro doplnění ještě informace z roku 2018 (2019 zatím nemáme zhodnocený), k překročení limitu pro SO2 nebo NOx na ochranu ekosystémů nedošlo na žádné stanici, kde se tyto limity sledují (je jich přibližně 20).
    Viz: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/2018_enh/pdf/MaximaV-RAP_so2.pdf
    a
    http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/2018_enh/pdf/MaximaV-RAP_nox_no2.pdf

  3. Dobrý den.
    Chápu, že pracujete v rámci platné legislativy a podle zadání. Chápu, že jsem po Vás chtěla širší kontext než je jenom počasí. Nabídnu Vám jeden zjednodušený model: když nasypu lžíci mouky na smrkovou větev, a potom na jakoukoliv listnatou zimní větvičku, kolik mouky asi propadne na zem. Smrk je jedna z nejplastičtějších dřevin a proto byl léta úspěšně vysazován mimo své optimum, zdá se že jedna z příčin jak uvádí PT Cílek v úvodníku časopisu Ochrana přírody jsou oxidy dusíku v půdě. (nebo tady Kuyper (1991) uvádí, že negativní vliv vápnění na mykorhizní poměry je nejlépe vysvětlený nepřímým vlivem rostoucí dynamiky dusíku, jenž má u většiny EKM hub silně inhibiční účinek. )
    Mykorhizní houby umožňují dřevinám zadržovat vodu, čerpat látky, které by jinak čerpat nemohly a zároveň je brání proti ataku dřevokazných hub. Jsou samozřejmě díky velmi citlivé i na malé výkyvy pH a obsah dalších látek v půdě např. dusíku. Na smrk například obsah dusíku působí velmi nedobře viz neprospívající smrčiny na bývalých zemědělských půdách.
    Konkrétní otázka z Vašeho oboru snad odpověditelná. Lze prokázat, že v zimě je množství polétavého prachu nižší?? LIstnaté dřeviny, které lépe zvládají výkyvy srážek (to asi také lze doložit, že problém není absolutní souhrn srážek, ale jejich rozložení během roku), podle všeho budou muset nahradit smrk v nižších polohách a je dokázáno, že hůře zachytávají prach i ve vegetačním období natož v zimě, což jehličnany zachytávají celoročně. Jde o kampaň proti douglasce, která by jako vtroušená dřevina mohla v listnatých porostech v zimě zachytávat prach, ale vzhledem k tomu, že je to introdukovaná dřevina, přesto, že se u nás úspěšně zmlazuje a negativní vliv jejího opadu na lesní ekosystém nebyl prokázán navíc nikoho ani nenapadne ani to neumožňuje legislativa ani bionomie, aby byla pěstována monokulturně. Druhá otázka: Lze souhlasit s tím, že když na horách u hranice lesa budou růst jehličnany dá se přepokládat, že budou zachycovat horizontální srážky, které na nich zmrznou a na jaře pustí vodu do údolí a to vodu, která by bez nich bez užitku odplula mimo naše území? Existují studie nebo modely, které by takového zachycování srážek dokladovaly? Jak je možné, jestliže srážky jsou stejné v dlouhodobém průměru, tak je deficit spodní vody. Je příčinou vyšší průměrná teplota, nižší schopnost krajiny zadržovat vodu.
    Kdo stanovuje limity pro NOx na ochranu ekosystémů a pro jaké druhy vegetace? Existuje fozdílný limit pro smrkové porosty a pro řepné pole? Protože tam budou určitě rozdíly. Nemám studie na obsah dusíku v lesních půdách, ale smrk, který nesnáší dusík chřadne a jedle, která má větší nároky na dusík začíná prospívat, je to jen empirické pozorování, to uznávám.
    Moc děkuji za trpělivost a invenci se kterou přistupujete k mým dotazům. Jsem středoškolská učitelka a studenti se mě často ptají na názor a já bych jim ráda poskytla co nejrelevantnější informace i víru, že usilovným pátráním a studiem se lze dobrat k optimálnímu výsledku a lhostejnost a nekritický přístup k informacím nemusí být úplně správný postoj.
    Ještě otázka, jedna věc jsou limity v ovzduší a druhá depozice v půdě, zohledňují limity případné zatížení půd?

    • Hezký den,

      vezmu to postupně 🙂

      – koncentrace PM jsou jednoznačně nejvyšší v zimním období, tedy naopak, než jak jste se ptala. Hlavním zdrojem PM v ČR je lokální vytápění domácností, navíc jsou v chladné období horší rozptylové podmínky. Toto víceméně platí pro všechny polutanty s výjimkou přízemního ozonu, ten má nejvyšší koncentrace naopak za horkých jasných dní, což souvisí s jeho způsobem vzniku (fotochemická reakce).
      – o zachytávání srážek Vám toho bohužel moc neřeknu, není to můj obor. Co se srážek a sucha týče. Srážek neubývá, mění se však jejich rozložení v čase. Místo nějakých dlouhodobějších deštíků se více střídají období úplného sucha s nárazovým lijákem, což bohužel je přesně to, co vede k suchu, i když je vody stejně. Nárazově nedokáže půda všechnu vodu vstřebat a ta odteče. Pak je dlouho sucho. Navíc vzhledem k hospodaření s krajinou se mění využití vody v krajině a hlavně množství vody, které je schopna půda a krajina jako taková udržet. To je v tuto chvíli problém, nikoliv absolutní množství srážek. Ale to už zase zabíhám do oboru kolegů 🙂
      – limity pro NOx vychází z legislativy EU, tak jako i zbytek imisních limitů. Postupně se snižují, teď od 1. 1. ten pro PM2,5 z 25 na 20, ale třeba WHO doporučuje 10. Tak nízký limit nemá ale v ČR momentálně smysl. Byl by překročen téměř všude, tudíž by nebylo jasné, kde je situace opravdu horší.
      – imisní limit je nastaven plošně, tzn. neliší se podle místní krajiny, bylo by takřka nemožné toto nějak vyhodnocovat, navíc stanice jsou rozprostřené primárně ve městech a není jich zase tolik, cca 200 na celou ČR, takže se nedá popsat každý lesík. Stanice má reprezentativnost třeba 10-50 km u pozaďových a tam může růst obrovská spousta druhů, tudíž je nemožné toto hodnotit pokud by nebyl plošný.
      – depozice se sleduje, na ČHMÚ existuje oddělení monitoringu pevných matric, které se zabývá monitoringem plavenin a kvalitou vody, takže tam je toto patrné. Sídlí zrovna tady u nás v Brně.

      Doufám, že jsem alespoň částečně odpověděl na Vaše dotazy 🙂

Napsat komentář