Rozhovor: Peter Hruška, regionální předpovědní pracoviště Brno9 min čtení

Jak funguje předpovědní pracoviště na ČHMÚ? Co je náplní člověka pracujícího na předpovědním oddělení? Jak se mění tvorba předpovědí v čase či co musím udělat, abych mohl pracovat na takovémto oddělení. Jak přesné jsou modely, jakou roli dnes hraje lidský faktor a je lepší řídit se předpovědí velmi lokální nebo spíše obecnější? To vše a mnohem víc se dozvíte v našem dalším rozhovoru, tentokrát s vždy pozitivně naladěným kolegou Petrem Hruškou.

Ahoj Petře,

předně díky, že sis udělal na rozhovor čas.

Pracuješ na regionálním předpovědním pracovišti v Brně, můžeš nám prosím přiblížit, co má RPP přesně na starosti a kolik takových pracovišť v České republice je?

RPP (regionální předpovědní pracoviště) má na starosti předpověď počasí pro region, konkrétně naše pobočka v Brně pro kraje Jihomoravský, Vysočina a Zlínský. V ČR je 6 RPP (Plzeň, Ústí nad Labem, České Budějovice, Hradec Králové, Brno, Ostrava) a i v Praze je regionální služba v rámci CPP (centrální předpovědní pracoviště, pozn. redakce). Připravujeme všeobecné předpovědi počasí pro veřejnost, do regionálních médií, různé speciální předpovědi na základě požadavků zákazníků (silnice a dálnice, železnice, teplárna v Brně, energetika), řešíme dotazy od zemědělců, stavebníků, organizátorů venkovních akcí, předpovědi pro ohňostroje Ignis Brunensis atd.

Můžeš nám stručně popsat svůj běžný pracovní den?

Nejdříve ráno konzultace s meteorologem, který končí noční službu, pak se člověk postupně uvede do situace, začne prohlížet výstupy numerických modelů, různé mapky, grafy, tabulky. Materiálu je opravdu hodně, někdy až příliš. Každý už má své oblíbené mapy, na které se dívá přednostně. Postupně z těchto informací začne vytvářet všechny různé předpovědi. Dopoledne je konzultace s CPP. Do toho vstupy do Českého rozhlasu (Brno, Vysočina, Zlín), celkem 8 vstupů za den, během noční 3 ráno. Zvoní telefony (nejvíc když prší), je potřeba odpovídat na maily, na dotazy novinářů.

Předpověď počasí stále více a více využívá numerických modelů a výpočetní techniky obecně. Jak moc je ještě potřeba „lidský“ vstup? Mohl by dělat předpověď někdo, kdo meteorologii jako takové nerozumí, ale dokáže ovládat software napojený na modely? A pokud ne, hraje větší roli zkušenost a znalost regionu či lepší teoretické znalosti meteorologie jako takové?

Lidský vstup je potřeba ještě dost. V podstatě znepřesňujeme předpovědi modelů, protože modely rozhodně ještě nejsou na takové úrovni, že by se daly použít jejich surové výstupy. Model odpoledne v 16:30 předpovídá přeháňku v Brně-Žabovřeskách, při které naprší 3,7 mm srážek, oblačnost bude pokrývat 7/8 oblohy, teplota bude 21,4 °C a vítr povane severozápadní o rychlosti 2,6 m/s. My z toho vytvoříme “převážně oblačno, k večeru možnost přeháňky”, protože víme, že různé modely předpovídají průběh počasí různě, a proto musíme do předpovědi vnést určitou míru neurčitosti.

V podstatě celá předpověď počasí je hra s pravděpodobností, kterou vyjadřujeme pomocí slov “ojediněle”, “místy” a tak dále. To je v podstatě i to, o čem se nejvíc debatuje na konzultacích. Proto i dotazy, jak bude v Brně v 16:00, nemají jasnou odpověď. Dá se jen říct, že je tu určitá pravděpodobnost přeháňky (malá, střední, velká…). Samozřejmě každá situace je jinak předpověditelná. Modely, a hlavně pak různé aplikace, které z nich přebírají data, se tváří, jak přesně v každém bodě umí předpovídat počasí, ale je to jenom iluze. Proto i doporučuji je používat s rezervou, jen jako orientační údaj a raději číst naše krajské obecnější předpovědi (lépe se předpovídat ještě bohužel nedá, jen vyjádřit buď slovně, nebo číselně pravděpodobnost). Kdo chce dělat předpověď počasí, musí meteorologii rozumět. Dále pak je důležitá zkušenost v rámci regionu. Sledujeme počasí v regionu nepřetržitě a tak se člověk postupně naučí, jak se daný region v různých meteorologických situacích chová.

Liší se nějak Tvá denní agenda, pokud je vyhlášená výstraha? Liší se nějak pracovní zátěž v závislosti na typu výstrahy (bouřka, vítr, smogová situace apod.)?

Když je vydaná výstraha, tak je celkově více dotazů, více vstupů do médií, více komunikace s novináři. A rozhodně závisí i na typu výstrahy. Každý jev způsobuje jiné dotazy, jaké problémy může daný jev způsobit, jestli byly překročené teplotní rekordy a tak dále. Když jde o dynamický jev (např. bouřky), tak je více stresu, meteorolog se musí rozhodovat, jestli upřesnit výstrahu, zvýšit/snížit stupeň nebezpečí a rozhodování je to někdy opravdu těžké.

Spolupracuje RPP nějakým způsobem s jinými odděleními ČHMÚ? Jak probíhá komunikace napříč RPP a CPP v ČR?

Samozřejmě spolupráce meteoprognózy s hydroprognózou (ta je součástí RPP), dále kvalitou ovzduší, klimatologií. Závisí od situace. Komunikace s CPP a RPP je hlavně telefonická, máme 2 pravidelné konzultace denně (dopoledne a večer) a dále pak vždy, když se něco děje (nebezpečné počasí).

Snažíme se přimět CPP, aby do celostátní předpovědi zakomponovali regionální odlišnosti, často máme různé názory na výstrahu a podobně. Někdy se konzultuje dost dlouho a ani tak se neshodneme.

Pracuješ na pobočce v Brně, proto si dovolím jeden regionální dotaz. Často slýchávám (a někdy mi to tak samotnému přijde), že se srážky před Brnem vždy výrazně zmenší či úplně přestanou a v Brně prší výrazně méně než v okolních oblastech, s výjimkou situace, kdy panuje jižní proudění. Přitom dle čisté teorie by mělo nad městy pršet spíše více. Můžeš to potvrdit nebo je to jen dojem během delších suchých period?

Je to dané hlavně orografií – kolem Brna jsou kopce téměř ze všech stran kromě jihu, takže mohou způsobovat větší či menší srážkový stín. Zase závisí od situace, vždy je to jinak. Nejvýhodnější, co se týče srážek, jsou právě jižní směry. Město může podporovat tvorbu kupovité oblačnosti a vznik lokálních přeháněk a bouřek, ale často se stane, že nad městem začne mrak vznikat, ale pršet z něho bude až za městem. Ale není to tak, že v Brně vždy prší méně než v okolních oblastech. To by pak v celkových úhrnech za rok byla vždy v Brně díra a to se neděje.

Jak dlouho už pracuješ jako meteorolog na RPP Brno? Baví Tě práce?

Už je to víc než 10 let. Práce mě baví, vždy jsem chtěl předpovídat počasí. Nejvíc mě zajímají bouřky a celkově počasí, které je živé a proměnlivé, tedy když se něco děje.

Pokud srovnáš své postupy tvorby předpovědi dnes a na začátku svého působení na ČHMÚ, vnímáš nějaké výraznější rozdíly ať už odlišné technologické postupy či zkušenost apod.?

Až tak výrazné rozdíly nejsou. Zlepšuje se technika, mírně se zlepšují meteorologické modely. Střídají se zákazníci, samozřejmě jsem nabyl hodně zkušeností z regionu, ale jinak je práce stále podobná. Starší kolegové vidí určitě více změn oproti době, kdy začínali.

Představme si hypotetickou situaci, že je mi 15 let a sním o práci meteorologa. Jaká škola je pro toto povolání vhodná a bude se hodit, když mi půjde ve škole fyzika, matematika, zeměpis či něco úplně jiného?

Já bych doporučil můj vystudovaný obor – fyzika a pak přímo meteorologie. Na mat-fyzu je potřeba matematika. A informatika – programování se bude stále víc hodit. Zeměpis (fyzická geografie) je také hodně důležitá. A taky angličtina, hodně dokumentace a výzkumu je v angličtině.

Jáchym Brzezina

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.