Rozhovor: Gražyna Knozová, posudkářka oddělení meteorologie a klimatologie9 min čtení

Jednou z hlavních činností oddělení meteorologie a klimatologie je vyřizovat žádosti od veřejnosti i společností o odborné posudky, například pro účely náhrady škod pojišťovnami. V dnešním rozhovoru si popovídáme s Dr. Gražynou Knozovou, která je právě jedním z těch, kteří takovéto posudky na ČHMÚ tvoří.

Ahoj Gražyno,

předně díky, že sis udělala čas na rozhovor. Pracuješ jako “posudkářka” na oddělení meteorologie a klimatologie, můžeš nám nějak blíže popsat, jak vypadá Tvůj běžný pracovní den a čím se primárně v praxi zabýváš?

Posudková činnost je důležitou aktivitou oddělení klimatologie. Jedna se o zpracování výstupů meteorologických měření pro konkrétní praktická využití. Na ČHMÚ se s žádosti o vypracování posudků obrací několik skupin zákazníků, jako jsou: policie, která potřebuje záznamy o počasí k vyšetřovaní dopravních nehod, jednotlivci a pojišťovny, kteří potřebují potvrzení o výskytu krup, vichřice či přívalového deště, dále zemědělci, kterým ku příkladu jarní mrazy nebo sucho poškodily úrodu, dále obce, které vedou kroniky se záznamy o počasí v jednotlivých letech, dále stavební firmy, vodárny, teplárny, které do inženýrských výpočtů potřebují zapracovat klimatologické charakteristiky, firmy a subjekty, jež se zabývají přírodním prostředím a také novináři, jež se snaží aktuální vývoj počasí prezentovat veřejnosti v širším kontextu klimatických podmínek. Aktuální zveřejňování dat na webových stránkách nám ubralo skupinu studentů a badatelů, kteří využívají historické meteorologické údaje k vypracování svých diplomových práci či vědeckých studii. Práce posudkáře tak spočívá v poskytování služeb veřejnosti a velkou roli pří tom hraje komunikace.

Jak tedy vypadá Tvůj běžný den?

Základní součástí mého běžného pracovního dne je proto odpovídaní na telefonáty a e-maily zákazníků a následné zpracování přijatých objednávek. Každý pracovní den je jiný, jelikož zákazníci a jejích poptávky jsou různé, a občas se někdo v mé kanceláři staví osobně, aby podrobně konzultovat svůj požadavek. Kancelářské práce je na místě posudkáře dost a bohužel se málokdy dostanu do terénu na návštěvu klimatologických stanic. Kontakt s přímým meteorologickým pozorováním však udržuji podílem na pravidelném měření srážek na naší meteorologické zahrádce. Dalším zpestřením mých činností je pořádání občasných exkurzí, kterými prezentuji činnosti oddělení klimatologie formou přednášky a ukázkou přístrojové techniky.

Zbývá Ti čas i na nějakou výzkumnou činnost? A pokud ano, je nějaké téma, na které se specializuješ?

Na brněnské pobočce klimatologické posudky zpracovávají hlavně dvě osoby a v některých případech i vedoucí oddělení. Je proto možnost si práci rozdělit a vymezit si čas na výzkumnou činnost. V současné době se podílím na projektu „Moderní postupy v závlahovém režimu ovocných dřevin v podmínkách vodního deficitu“. V minulosti jsem vedla vlastní grantový projekt na téma znečištění ovzduší a v budoucnu se možná nadále budu věnovat tématice městského klimatu. V těchto různých kontextech se má pozornost zaostřuje na atmosférické srážky a zvláště mě zajímají přívalové deště. Pravidelně jezdím na tuzemské semináře či konference zaměřené na meteorologii či bioklimatologii.

Jak dlouho už pracuješ na ČHMÚ a vnímáš za tu dobu nějaké změny v charakteru počasí?

Práci na ústavu jsem začala v roce 2002. S dvěma rodičovskými přestávkami je to už dost dlouhá doba. Mé osobní postřehy na téma změn v charakteru počasí jsou v souladu s tím, co se skrývá v trendech klimatické změny: čím dál větší teplo a měně dní se sněhovou pokrývkou.

Vzpomeneš si na nějaký kuriózní posudek, který jsi za svou kariéru vypracovávala?

Mám spoustu zkušeností a některé zakázky byly opravdu trochu zvláštní. Ku příkladu mohu zmínit případ, kdy jsem zpracovávala posudky pro dvě strany soudního sporu, přičemž každá strana si zakázku specifikovala jinak, aby dokázala svou pravdu. Velmi mě zaujal také požadavek na rekonstrukci počasí během tankové bitvy v době 2. světové války. Zpracování posudku se tak pro mne mnohdy stalo příležitostí k setkání se se skutečnou historií. Někteří zákaznici máji potřebu vysvětlit okolností konkrétní události, která jim způsobila škody. Podobně policie se někdy snaží zjistit detaily dopravní nehody nebo zločinu, což ve mně pochopitelně vyvolává emoce. Málo kdy se však stává, abych se dozvěděla, jakým způsobem klimatologický posudek přispěl k vyřešení sporu nebo vysvětlení problému. Velmi si cením, že má práce vyžaduje kontakt s lidmi a jejich příběhy.

Spolupracuješ v nějakém směru s jinými odděleními na ČHMÚ?

Klimatologie je úzce svázaná s meteorologickou předpovědí. Kolegové z RPP (regionální předpovědní pracoviště, pozn. redakce) nám k posudkům poskytuji přehled počasí pro celý region a konzultujeme s nimi výstrahy vydané v minulosti. Na nás klimatology se naopak obrací kolegové z oddělení hydrologie, kteří ke své práci potřebují srážkové úhrny.  Samozřejmě spolupracujeme také s kolegy s oddělení kvality ovzduší například v problematice městského klimatu.

Pozoruješ na sobě, že jsi nějakým způsobem profesně zdeformovaná? Jinými slovy, projevuje se nějak Tvoje zaměstnání v osobním životě? Pohlížíš jinak na předpověď počasí apod.?

Rozhodně se necítím zdeformovaná a určitě ne profesně. Předpovědi počasí sleduji a věřím jim v obecné rovině, ale řídím se hlavně vlastním pozorováním vývoje počasí a vlastními zkušenostmi. Nebývám zklamaná z nepovedené předpovědí, protože mám ráda každé počasí. Stalo se nejednou, že moje rodina byla osamocená někde na pláži; plavat přece lze i bez slunce. A když se chystám na túru po hřebenech hor, vždycky mám s sebou pláštěnku bez ohledu na předpověď. Známým vůbec neradím.

Je nějaká změna, ať už organizační nebo třeba nový produkt apod., který bys v budoucnu na ČHMÚ ráda viděla?

Myslím, že přes všechny komplikace a nedostatky se ČHMÚ „nějak“ vyvíjí a přeji našemu vedení úspěch v provádění změn. Nápady na nové produkty občas vznikají v denní praxi a určité podněty konzultuji v první řadě s vedoucím oddělení.

Proč sis ve své kariéře vybrala zrovna meteorologii? Koníček už od mládí?

Meteorologii jsem si vybrala jako profesní obor už před maturitou a právě proto jsem studovala geografii. Věda o procesech, které probíhají v atmosféře, je nesmírně důležitá, a někdy až životně důležitá v mnohých oblastech lidské činností. Závislost člověka na atmosférickém prostředí jsem osobně poznala během plaveb na plachetnicích po polských jezerech (zdárně jsem prošla zkouškou vedení plavidla) a bavila jsem se o tom i s námořníky. Zakusila jsem také let větroněm, ovšem jako pasažérka. Tyto praktické zkušeností mi umožnily uvědomit si velkou dynamiku počasí,. I když v současné době čím dál více využíváme interpolační metody GIS nesmíme si přírodu úplně zjednodušovat, protože skutečné podmínky v daném okamžiku a v konkrétním místě, se mohou výrazně lišit od hodnot naměřených přistroji na klimatologických stanicích.

Jáchym Brzezina

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.