Nouzový stav bývá mimo jiné spojován s poklesem dopravy. Při hodnocení kvality ovzduší a vlivu nouzového stavu nás tedy zajímalo, zda opravdu doprava klesla či zda například lidé trávili více času v domácnostech, s čímž bychom mohli spojit vyšší míru vytápění.

O vlivu nouzového stavu na kvalitu ovzduší jsme zde již na blogu psali. V nedávné době pak vydal ČHMÚ komplexní zprávu hodnotící právě stav ovzduší od začátku nouzového stavu ve srovnání s předchozími 5 lety. Na datech je dobře patrný pokles koncentrací oxidu dusičitého po vyhlášení karantény ve srovnání s předchozími roky, naopak u suspendovaných částic PM₁₀ byly pozorovány v 5týdenním období po vyhlášení karantény koncentrace nadprůměrné.

Pokles dopravy lze vzhledem ke karanténě očekávat, asi každý z nás jej i sám subjektivně venku postřehl, zajímalo nás ale, jaká jsou objektivní fakta, tedy kvantifikace tohoto poklesu. Využili jsme tedy data z různých zdrojů. Tyto data nelze přímo srovnávat, neboť jsou často počítány různým způsobem, každá z níže uvedených statistik ale podává určitou informaci.

Sčítání dopravy – Ústí nad Labem – Všebořická

Nejprve se podívejme na data “z první ruky”. Český hydrometeorologický ústav je provozovatelem sčítače dopravy umístěného na dopravní hot spot stanici imisního monitoringu v Ústí nad Labem na výrazně dopravně zatížené ulici Všebořická. Toto zařízení je schopno nejen sčítat celkový počet aut v obou směrech, ale dokáže je podle délky i rozdělit do čtyř kategorií – osobní vozy, dodávky, malá nákladní auta a autobusy, a velká nákladní auta (kamiony).

Jelikož je doprava závislá na dni v týdnu (zejména na víkendu) provedli jsme analýzu podle týdnů v roce. První týden v roce nelze brát jako standardní, zahrnuje Nový rok a doprava může být nižší. Do analýzy jsme tedy zahrnuli 2. až 19. týden roku 2019 a 2020 a tyto jsme vzájemně srovnali. Doplňme, že karanténa byla v České republice vyhlášena 16. 3., což bylo v pondělí, na začátku 12. týdne roku.

Analýza poklesu podle typu vozidel

Níže uvedený graf ukazuje poměr počtu jednotlivých typů vozidel 2020/2019 v 2. až 19. týdnu příslušných let, vypočítaný pro pracovní dny. Z grafu je patrné, že k poklesu došlo u všech typů vozidel, tzn. osobních vozidel, dodávek, nákladních vozidel a autobusů i kamionové dopravy. Zároveň je vidět, že k poklesu všech typů vozidel v pracovní dny došlo právě v týdnu od vyhlášení nouzového stavu (12. týden, od 16. 3. 2020). Následně po přibližně dobu 4 týdnů byl stav velmi podobný a od 5. týdne nouzového stavu, tedy přibližně od poloviny dubna, dochází opět k pozvolnému nárůstu počtu všech typů vozidel. Nejmenší pokles byl pozorován v případě osobních vozů, u kterých byl průměrný týdenní počet vozidel přibližně 80 % průměru roku 2019. U dalších typů vozidel je pokles až na přibližně 60 %.

Následující graf ukazuje to stejné, co předchozí, ale pro víkendové dny. Z tohoto grafu je patrné, že k poklesu došlo opět v týdnu, kdy byl vyhlášen nouzový stav, ale v tomto případě je vidět pokles ještě výraznější až na přibližně 50-60 % a to navíc u všech typů vozidel, včetně osobních. Zároveň je vidět, že po vyhlášení karantény a rapidním poklesu narůstá poměr mezi průměrným počtem vozidel v roce 2020 oproti 2019 rychleji než v případě pracovních dní a ke konci analyzovaného období, tedy v 18. a 19. týdnu je dokonce průměrný počet vozidel v těchto týdnech u nákladních vozů a dodávek vyšší, než tomu bylo v loňském roce, a to přibližně o 20 %. Osobní doprava byla ke konci 19. týdne na úrovni totožného období v roce 2019.

Srovnání mezi pracovním dnem a víkendem pro osobní vozy je zobrazeno na grafu níže. Z grafu je vidět, že do 11. týdne byla situace v roce 2020 velmi podobná roku 2019, vyšší počet automobilů vidíme ve 3. až 5. týdnu o víkendech, což může být dáno faktem, že bylo toto období v roce 2020 velmi teplé a tudíž je možné, že více lidí jezdilo na výlety apod. V pracovní dny nárůst pozorován není. Po vyhlášení karantény dochází k rapidnímu propadu počtu automobilů, v pracovní dny asi o 20-25 %, ve víkendové dny až o 40 %. Následně dochází k postupnému růstu, u víkendových dnů začíná postupný nárůst ihned od týdne následujícího týdnu vyhlášení karantény, u pracovních dní jsou první 3-4 týdny velmi podobné a doprava nestoupala.

U dodávek vypadá situace následovně.

• pokles dopravy je patrný u všech typů vozidel v podobné míře (osobní, dodávky, nákladní, velká nákladní vozidla). Zároveň lze předpokládat, že byl pokles rovnoměrně rozložen na nové i starší automobily. Lze tedy usuzovat, že pokles dopravy je přibližně úměrný poklesu emisí z dopravy.
• větší pokles dopravy v souvislosti s vyhlášením karantény byl pozorován ve víkendové dny a to až o 40 % u osobních vozů, v pracovní dny to u stejné kategorie vozů bylo přibližně o 20 %.

Analýza poklesu podle hodiny dne

Následující část ukazuje, jak se lišil denní chod počtu vozidel a to zvlášť pro pracovní dny a víkendy. V grafu jsou vyneseny průměrné počty vozidel v danou hodinu dne a to pro tři různá období – první období představuje průměr před karanténou, tedy od 2. do 10. týdne roku 2020. První týden roku nebyl zahrnut, protože se vzhledem k Novému roku a postupnému návratu do práce nejedná o typický týden v roce. V 11. týdnu sice ještě nouzový stav nebyl vyhlášen, ale doprava již mohla být utlumena, např. díky zavírání škol v tomto týdnu. Další období je tedy až od začátku karantény ve 12. týdnu a zahrnuje čtyřtýdenní období 12. – 15. týden. Poslední, třetí období, zahrnuje další čtyři týdny, tedy 16. – 19. týden.

V tomto hodnocení byly hodiny převedeny z původního UTC na občanský čas, protože došlo 29. března k pravidelnému posunu času, takže by došlo ke zkreslení chodu na základě této skutečnosti, protože se běžná denní činnost (dojíždění do práce, dopravní špičky apod.) řídí občanským časem.

Nejprve graf pro pracovní dny. Na tom je vidět, že dle očekávání byla intenzita dopravy nejvyšší před karanténou, naopak nejnižší bezprostředně po jejím vyhlášení. Zároveň je vidět potlačení ranní špičky, ta sice částečně nastává, ale v pozdějších hodinách. Odpoledne není špička patrn téměř vůbec. V nočních hodinách je počet vozidel podobný ve všech obdobích.

Další graf ukazuje totožnou informaci, tentokrát však pro víkendové dny. Zde vidíme velmi podobný denní chod, ale odlišné absolutní hodnoty.

Následující graf pak ukazuje podíl mezi totožnou hodinou v pracovní den a víkendový den. Je vidět, že nejvíce se v době nouzového stavu změnil poměr během ranní špičky, která je méně výrazná.

• v pracovní dny byla po vyhlášení karantény posunuta ranní špička na pozdější hodiny a zároveň nebyla tak výrazná, jako před karanténou. Odpolední špička byla patrná pouze v období před vyhlášením karantény.
• ve víkendové dny byl pozorován podobný denní chod počtu vozidel před i po vyhlášení karantény. Změnily se však absolutní počty vozidel, kdy k největšímu poklesu došlo v první části karantény.
• celkově byl největší rozdíl v období před a po karanténě ve srovnání pracovních dní a víkendů v ranní špičce, která byla po vyhlášení karantény mnohem méně výrazná.

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

Google Mobility Reports

Následující informace pochází z anonymních dat o mobilitě uživatelů mobilních telefonů s operačním systémem Android. Z důvodů zajištění soukromí jsou data anonymní a zároveň nejsou poskytována absolutní čísla, ale pouze relativní poklesy/nárůsty.

V tomto případě se ale nejedná o počty vozidel, nýbrž o návštěvnost míst spojených s dopravou – zastávky MHD, nádraží apod.

Jedná se o rozdíl v daném dni oproti dlouhodobému průměru před nouzovým stavem. Google začal tato data počítat od 17. 2. a nejnovější údaje jsou ze začátku května. Data jsou k dispozici jak pro Českou republiku jako celek, tak pro jednotlivé kraje, včetně hlavního města Prahy.

Následující graf ukazuje pokles mobility v pracovní dny (bez víkendových dní a státních svátků). Průměr pro Českou republiku je zvýrazněn červenou tučnou linií. Z grafu je patrný pokles již kolem 12. 3., který souvisí například se zavíráním škol, následně propad od 16. 3. po vyhlášení nouzového stavu a následně postupný nárůst během nouzového stavu. Je také patrné, že nejvyšší pokles byl pozorován v Praze, naopak nejnižší v Kraji Vysočina.

Obdobně můžeme zkonstruovat graf pro víkendové dny a svátky. Z tohoto grafu je patrné, že pokles byl výraznější v nepracovní dny.

• podíl pobytu osob v místech souvisejících s dopravou (nádraží, zastávky apod.) klesl po vyhlášení karantény v pracovní dny o přibližně 50 %, ve víkendové dny o více než 60 %. V průběhu karantény se pak míra poklesu postupně snižovala a to zejména v pracovní dny.
• z jednotlivých regionů České republiky byl největší pokles zaznamenán na území Hlavního města Prahy, naopak nejmenší v Kraji Vysočina.

Pobyt na pracovišti a doma

Google Mobility reporty dokáží zhodnotit i změnu času tráveného na pracovišti a v domácnosti. Například údaje o pobytu v domácnosti mohou být jistým indikátorem intenzity vytápění.

Z grafu pro pracovní dny je dobře vidět, že po začátku karantény se zvýšila průměrná délka pobytu v domácnostech pro Českou republiku jako celek přibližně o 20 %. S postupující délkou trvání karantény a rozvolňováním opatření se tento podíl snižoval a ke konci dubna to už bylo pouze necelých 10 % redukce.

Následující graf udává totožnou informaci, ale pro víkendové dny a svátky. Je vidět, že tady není pokles či nárůst pravidelný a kolísá po vyhlášení karantény mezi přibližně 5 až 30 %. Dá se očekávat, že do velké míry souvisí s počasím, tedy tím, zda lidé víkend trávili doma či vyrazili např. do přírody na výlet.

Nyní se podívejme na totožné grafy pro změnu délky pobytu na pracovišti v pracovní dny. Pokles nastal v momentě uzavírání škol kolem 12. 3., ještě větší propad pak po vyhlášení karantény 16. 3. Je vidět, že propad byl přibližně o 45 %, následně až do poloviny dubna zůstával rozdíl totožný a od poloviny dubna se postupně lidé opět vrací do práce, na konci dubna byl rozdíl oproti dlouhodobému normálu -35 %.

Situace ve víkendové dny vypadá odlišně. Tady je pokles ještě markantnější, nejvíce až 85 %, tento den ale spadá na Velikonoce, kdy je pokles pozorován běžně. Pokud si tedy odmyslíme pokles ve dny Státního svátku, činí pokles doby na pracovišti ve víkendové dny přibližně -20 až -30 %, tedy méně než v pracovní dny. Tuto skutečnost lze vysvětlit tím, že o víkendu pracují především pracovníci zastávající kritickou infrastrukturu a ta musí fungovat i během nouzového stavu.

• data o pobytu lidí v domácnostech ukazují předpokládaný fakt, tedy že se průměrná délka času stráveného doma po vyhlášení karantény zvýšila. V pracovní dny to bylo po vyhlášení karantény přibližně o 20 %, postupem času se rozdíl snižoval, na konci dubna to pak bylo o necelých 10 %. Ve víkendové dny a svátky byl rovněž pozorován nárůst délky času trávené doma, tento rozdíl však má nepravidelný charakter a kolísá od 5 do přibližně 30 %. Možnou příčinou je zde počasí, které do velké míry ovlivňuje délku pobytu lidí v domácnostech v nepracovní dny.
• v případě délky pobytu na pracovišti došlo k výraznému poklesu již po uzavření škol 12. 3. a po vyhlášení karantény o 4 dny později byl pokles v pracovní dny asi o 45 %. Tato hodnota byla ustálená asi až do poloviny dubna, kdy se postupně délka pobytu na pracovišti v průměru zvyšovala na asi -35 % na konci dubna. Ve víkendové dny byl pokles jen asi o 30 % (pravděpodobně souvisí s tím, že o víkendu pracují např. pracovníci kritické infrastruktury, která musí být v provozu i během karantény, proto je podíl lidí doma nižší), avšak například během Velikonoc došlo k propadu až o téměř 90 %.

Česká republika vs. zahraničí

V grafu podle zemí je patrný nejvýraznější pokles v Itálii a pro ukázku byla vložena i Lombardie, jeden z nejvíce zasažených regionů, kde pokles dosáhl téměř 90 %. Naopak relativně nízký pokles byl celou dobu patrný ve Švédsku, kde nebyla přijata tak restriktivní opatření. Zajímavá na celém grafu je ještě věc – v České republice se v tuto chvíli nejrychleji vrací situace do normálu a to je vidět na obou grafech – první pro ČR jako celek, druhý pro vybrané metropole. K 7. 5. byl pokles v Praze a ČR z náhodného výběru zemí nejnižší. Bylo by jistě zajímavé do křivek zahrnout i data z Číny, bohužel vzhledem ke zdejším restrikcím zde Google podobné informace nemůže sbírat.

• dle Mobility reportů od Googlu se v České republice situace vrací do normálu velmi rychle ve srovnání s jinými zeměmi a platí to i pro Prahu ve srovnání s jinými metropolemi.

Zdroj: Google Mobility reports

Apple Mobility Report

Podobná data jako poskytl Google jsou k dispozici i od společnosti Apple, tedy od uživatelů mobilních telefonů s operačním systémem iOS. Liší se však metodika. Zatímco Google počítá délku pobytu v určitém typu místa (domov, práce, nádraží, park apod.), Apple dává data pouze o mobilitě a vychází z počtu anonymních žádostí o navigaci v jeho mapové platformě Apple Maps. Data jsou k dispozici za období od 13. ledna do 9. května 2020.

Data v tomto případě nelze rozdělit na pracovní dny a víkendy, protože Apple data počítá podle amerického časového pásma s výrazným posunem a jsou k dispozici pouze denní data, proto nelze data přepočítat na středoevropské časové pásmo.

Údaj je vztažen ke 100 %, což je údaj k začátku roku 2020.

Na grafu je vidět, že po vyhlášení karantény klesl požadavek na navigaci o více než 50 %. V období před karanténou jsou vidět špičky, které odpovídají víkendům, což lze vysvětlit faktem, že lidé v pracovní dny jezdí především do práce, kam jezdí často, a tudíž cestu znají, naopak o víkendu se častěji vydávají na výlety do méně známých lokalit. Těsně po vyhlášení karantény není žádný takový rozdíl patrný, tedy se lze domnívat, že lidé byli opravdu především doma.

Na grafu je také vidět, že největší rozdíl, tedy pokles o téměř 75 %, zaznamenala ze všech krajů oblast Hlavního města Prahy.

• počet žádostí o navigaci uživatelů mobilních telefonů Apple markantně klesl po vyhlášení nouzového stavu o přibližně polovinu. Nejvyšší pokles byl z regionů České republiky pozorován na území Hlavního města Prahy (až o 70-75 %).
• před vyhlášením karantény byl vidět velký rozdíl mezi počtem žádostí v pracovní a nepracovní dny – pravděpodobně z důvodu toho, že v pracovní dny se lidé pohybují především do práce, kam znají cestu, naopak o víkendu jezdí na méně známá místa na výlety. Po vyhlášení karantény však tento rozdíl nebyl patrný, což by opět napovídalo tomu, že lidé byli spíše doma a nikam nejezdili.

Zdroj: Apple Mobility reports

SIM karty

Pokles dopravy lze sledovat i na základě údajů od mobilních operátorů. Konkrétně je v tomto případě sledována změna počtu uživatelů, kteří se s mobilním telefonem pohybovali, což lze vysledovat na základě vysílače, ke kterému se uživatel připojuje.

Následující graf ukazuje pokles (ve srovnání s referenčním průměrem za únor 2020) v době od 9. 3. do 20. 3., tedy srovnání období před karanténou, po zavření škol a po vyhlášení karantény.

Ačkoliv se jedná o jiný zdroj dat, jsou velmi podobná předchozím podobně počítaným údajům. Pokles mobility na základě dat ze SIM karet začal od 12. 3. 2020, tedy od zavření škol, velký propad je pak patrný od 16. 3., tedy od vyhlášení karantény. Celkově byl pokles k 20. 3. přibližně -25 až -40 %.

Shodně jako u ostatních zdrojů je nejvyšší pokles pozorován v Praze, naopak nejmenší v Plzeňském kraji.

• na základě dat od mobilních operátorů je vidět markantní pokles mobility od 12. 3. a především pak po 16. 3., tedy datumu vyhlášení karantény. Ve srovnání s referenčním obdobím (únor 2020) byla mobilita k 20. březnu snížena asi o 25 až 40 %, nejvíce v regionu Hlavního města Prahy, nejméně v Plzeňském kraji.

Zdroj: Anonymizovaná data ze SIM karet

Závěr

Každá z výše uvedených statistik nám říká něco trochu jiného. Pokud bychom však měli velmi stručně data shrnout, můžeme říci, že se potvrzuje, že doprava klesla o desítky procent (sčítání nejčastěji uvádí pokles o 30-40 %), klesla mobilita osob celkově o desítky procent. Ukazuje se také, že byl minimálně na základě dat z Ústí nad Labem-Všebořická rovnoměrný napříč různými kategoriemi vozidel. Asi o 20 % se zvýšila doba lidí strávená v domácnostech a až o polovinu klesl podíl lidí na pracovištích. Zároveň data naznačují, že se situace v České republice vrací k normálu výrazně rychleji, než v okolních zemích a to stejné platí i pro Prahu ve srovnání s jinými velkoměsty světa. Všechny tyto informace slouží jako doplňkové informace v hodnocení vlivu nouzového stavu na kvalitu ovzduší.