Smogové situace a regulace – obecně a srovnání 2017 a 201811 min čtení

V tomto příspěvku se podíváme, co je to smogová situace a regulace, přehledně si ukážeme, jaká jsou kritéria pro její vyhlášení a kolik takových situací bylo v roce 2018 v jednotlivých regionech včetně srovnání s rokem 2017.

Informace ze Smogového Varovného a Regulačního Systému (SVRS) slouží k upozornění na mimořádně znečištěné ovzduší. Od roku 2012 je SVRS upraven zákonem o ochraně ovzduší č. 201/2012, v roce 2017 proběhla novelizace, která upravila podmínky vyhlašování a odvolávání smogových situací a regulací.

Termíny

• smogová situace – stav mimořádně znečištěného ovzduší u vybrané znečišťující látky. Vyhlašuje se při splnění příslušných podmínek při překročení prahové informativní hodnoty.
• regulace – stav mimořádného znečištění ovzduší, kdy je překročena i regulační prahová hodnota (vyšší než informativní). Za tohoto stavu musí vybrané podniky přejít na zvláštní podmínky provozu a omezit vypouštění znečišťujících látek do ovzduší.
• reprezentativní stanice – při sledování koncentrací, na základě kterých jsou vyhlašovány a odvolávány smogové situace a regulace, se berou v potaz pouze tzv. reprezentativní stanice. To jsou takové stanice, jejichž reprezentativnost měření zahrnuje širší oblast v okolí. Nepočítají se sem například dopravní stanice, které stojí těsně u rušné dopravní komunikace a kde sice můžou být koncentrace vysoké, ale tento stav je platný pouze na velmi malém území v blízkosti dané stanice.
• klouzavý průměr – průměr konstantního počtu za sebou jdoucích období. Jinými slovy se jedná o průměr, který není počítaný z konkrétního období (například 0:00-23:59), ale z dynamického (klouzavého) období. Například 12h klouzavý průměr v 18:00 znamená průměr 6:00-18:00, o hodinu později, tedy v 19:00, to pak bude průměr z 07:00-19:00 apod.

Sledované znečišťující látky:

• suspendované částice PM₁₀
• oxid siřičitý (SO₂)
• oxid dusičitý (NO₂)
• přízemní ozon (O₃)

V roce 2017 došlo ke změně v podmínkách vyhlašování a odvolávání smogových situací a regulací, z toho důvodu není možné srovnávat počty vyhlášení v roce 2018 s lety před rokem 2017.

V současné době lze říci, že jsou smogové situace vyhlašovány výhradně z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM₁₀ nebo vysokých koncentrací přízemního ozonu. U oxidu siřičitého byla vyhlášena pouze jediná smogová situace od roku 2010, konkrétně v listopadu 2015 v Zóně severozápad po dobu 14 hodin. U oxidu dusičitého nebyla smogová situace od roku 2010 v důsledku jeho vysokých koncentrací vyhlášena ani jednou.

Vysoké koncentrace částic PM₁₀ jsou pozorovány v chladnou část roku. Hlavní důvody jsou dva – tím prvním je nejvýznamnější emisní zdroj PM₁₀ v České republice, kterým jsou lokální topeniště, která mají logicky vliv pouze v topné sezóně. Druhým důvodem jsou rozptylové podmínky. Z hlediska kvality ovzduší jsou nejnepříznivější situace, kdy panuje teplotní inverze a nízké rychlosti větru. Takové situace jsou rovněž typické pro zimní období. Naopak vysoké koncentrace přízemního ozonu jsou spojené s horkými a jasnými letními dny, jelikož vzniká ozon fotochemicky za účasti slunečního záření a nemá přímý zdroj. Smogové situace z důvodu vysokých koncentrací O₃ tak nastávají v létě.

Na základě výše uvedeného se zaměříme pouze na smogové situace a regulace vyhlášené z důvodu vysokých koncentrací PM₁₀ a O₃. U O₃ se vyšší míra znečištění a s tím spojený stav neoznačuje jako “regulace” (jako v případě PM₁₀), ale “varování”. Důvodem je fakt, že je přízemní ozon sekundárním polutantem, nemá tudíž svůj primární zdroj a vzniká sekundárními reakcemi v ovzduší. V tomto případě tedy nelze jeho zdroj přímo regulovat.

PM₁₀

Podmínky vyhlášení

Podmínky vyhlášení smogové situace pro PM₁₀:

• alespoň na polovině reprezentativních stanic pro úroveň znečištění v dané oblasti (případně všech stanicích, pokud jsou pro danou oblast reprezentativní stanice pouze dvě) překročil 12h klouzavý průměr PM₁₀ informativní prahovou hodnotu 100 µg/m³.
• na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace se nepředpokládá během následujících 24 h pokles koncentrací pod informativní prahovou hodnotu.

Podmínky vyhlášení regulace pro PM₁₀:

• alespoň na polovině reprezentativních stanic pro úroveň znečištění v dané oblasti (případně všech stanicích, pokud jsou pro danou oblast reprezentativní stanice pouze dvě) překročil 12h klouzavý průměr PM₁₀ regulační prahovou hodnotu 150 µg/m³.
• na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace se nepředpokládá během následujících 24 h pokles koncentrací pod informativní prahovou hodnotu.

Z výše uvedeného je tedy vidět, že samotné překročení informativní či regulační prahové hodnoty ještě nemusí nutně znamenat skutečné vyhlášení smogové situace nebo regulace. O vyhlášení smogové situace musí rozhodnout meteorolog ve službě, který na základě svého zvážení aktuální situace a očekávaného trendu v následujících 24 h smogovou situaci nebo regulaci buď vyhlásí, nebo nevyhlásí.

Podmínky odvolání

Podmínky odvolání smogové situace či regulace pro PM₁₀:

• na žádné měřící stanici reprezentativní pro úroveň znečištění v daném území není překročena příslušná prahová hodnota koncentrace PM₁₀ a tento stav trvá nejméně 12 hodin (12h klouzavý průměr je pod hranicí prahové hodnoty alespoň 12 h). Časový interval 12 h se zkracuje na 3 h (12h klouzavý průměr je pod hranicí prahové hodnoty alespoň 3 h) v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je v průběhu následujících 24 h téměř vyloučeno opětovné překročení příslušné prahové hodnoty.
• na základě meteorologické předpovědi není v průběhu následujících 24 hodin očekáváno opětovné překročení příslušné prahové hodnoty

O₃

Podmínky vyhlášení

Podmínky vyhlášení smogové situace pro O₃:

• alespoň na jedné reprezentativní stanici v dané oblasti překročí hodinová koncentrace přízemního ozonu informativní prahovou hodnotu 180 µg/m³

Podmínky pro vyhlášení varování pro O₃:

• alespoň na jedné reprezentativní stanici v dané oblasti překročí hodinová koncentrace přízemního ozonu varovnou prahovou hodnotu 240 µg/m³

Podmínky odvolání

Podmínky odvolání smogové situace či varování pro O₃:

• na žádné měřící stanici reprezentativní pro úroveň znečištění v daném území není překročena příslušná prahová hodnota a tento stav trvá minimálně 12 hodin. Tento časový interval se zkracuje na 3 h v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je v průběhu následujících 24 h téměř vyloučeno opětovné překročení příslušné prahové hodnoty.
• na základě meteorologické situace není v následujících 24 h očekáváno opětovné překročení příslušné hodnoty.

Co dělat?

Smogová situace znamená, že se v dané oblasti můžou (ale nutně nemusí jelikož se můžou podmínky v různých částech regionu lišit) vyskytovat vysoké koncentrace příslušné znečišťující látky. To může u určitých skupin osob způsobit bezprostřední zdravotní problémy. Mezi náchylnější skupiny osob se řadí především malé děti, senioři, těhotné ženy a osoby s již existujícím zdravotním postižením dýchacího ústrojí, kardiovaskulárního systému a diabetici.

Tito lidé by se měli v době smogové situace zdržet zvýšené fyzické aktivity ve venkovním prostředí, při které je rovněž zvýšená intenzita dýchání. Během regulace se doporučuje omezit pobyt ve venkovním prostředí na nutné minimum. Pro dospělé osoby bez zdravotních potíží není třeba během smogové situace přijímat žádná zvláštní opatření. V době regulace je vhodné omezit fyzickou aktivitu ve venkovním prostředí.

Smogové situace v roce 2018 vs 2017

V roce 2018 bylo zaznamenáno několik smogových situací a to jak “zimního smogu” (vysoké koncentrace PM₁₀), tak “letního smogu” (vysoké koncentrace O₃). Vyhlášeno bylo i několik regulací a to výhradně v Moravskoslezském kraji.

Níže uvedená tabulky uvádí kompletní přehled smogových situací a regulací pro rok 2018.

PM₁₀ – smogové situace

Oblast	Začátek	Délka (h)
Aglomerace O/K/F-M bez Třinecka*	8. 2. 2018	78
Třinecko	8. 2. 2018	78
Zlínský kraj	10. 2. 2018	28
Aglomerace O/K/F-M bez Třinecka	19. 2. 2018	76
Aglomerace O/K/F-M bez Třinecka	1. 3. 2018	150
Třinecko	2. 3. 2018	123
Zóna Moravskoslezsko	2. 3. 2018	120
Zlínský kraj	2. 3. 2018	64
Aglomerace O/K/F-M bez Třinecka	19. 10. 2018	32
Třinecko	19. 10. 2018	26

PM₁₀ – regulace

Oblast	Začátek	Délka (h)
Aglomerace O/K/F-M bez Třinecka	10. 2. 2018	34
Třinecko	10. 2. 2018	37
Aglomerace O/K/F-M bez Třinecka	2. 3. 2018	122
Třinecko	2. 3. 2018	66

O₃ – smogové situace

Oblast	Začátek	Délka (h)
Ústecký kraj	4. 7. 2018	41
Aglomerace Praha	5. 7. 2018	16
Zóna Střední Čechy	5. 7. 2018	16
Královéhradecký kraj	5. 7. 2018	22
Pardubický kraj	5. 7. 2018	22
Liberecký kraj	5. 7. 2018	18
Aglomerace O/K/F-M bez Třinecka	5. 7. 2018	13
Zóna Střední Čechy	31. 7. 2018	72
Ústecký kraj	31. 7. 2018	69
Ústecký kraj	8. 8. 2018	31
Aglomerace Praha	8. 8. 2018	29
Zóna Střední Čechy	8. 8. 2018	29

*O/K/F-M – Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek

Následující grafy ukazují celkový počet hodin platné smogové situace/regulace v jednotlivých krajích jako součet pro rok 2018.

 

Z výše uvedených grafů je patrné, že smogové situace, potažmo regulace, v důsledku vysokých koncentrací PM₁₀, byly v roce 2018 vyhlášeny výhradně v oblasti Moravskoslezského kraje a Zlínského kraje, naopak vysoké koncentrace přízemního ozonu a s nimi spojené vyhlášení smogové situace byly problémem zejména v Čechách, s výjimkou jedné smogové situace v Aglomeraci O/K/F-M. Regulace kvůli vysokým koncentracím PM₁₀ byly vyhlášeny pouze v oblasti Aglomerace O/K/F-M a Třinecka. Nejvíce hodin smogové situace pro PM₁₀ bylo v roce 2018 v Aglomeraci O/K/F-M, konkrétně 336 h, tedy přesně 14 dní a přibližně 3,8 % celkové doby roku. Regulace v této oblasti trvala v roce 2018 156 hodin, tedy 6,5 dne a přibližně 1,8 % celkové doby roku. U O₃ byla nejhorší situace v roce 2018 v Ústeckém kraji, kde byla v platnosti smogová situace v důsledku vysokých koncentrací této znečišťující látky celkem 141 hodin, tedy 5,9 dne a přibližně 1,6 % celkové doby roku.

Nyní se podívejme na rok 2017, tedy jediný rok, se kterým můžeme dělat srovnání vzhledem ke změně metodiky vyhlašování SVRS.

Z výše uvedených grafů je jasně vidět, že roky 2017 a 2018 byly značně odlišné. Zatímco v roce 2017 bylo výrazně více smogových situací a regulací v důsledku vysokých koncentrací PM₁₀, v roce 2018 bylo naopak více smogových situací v souvislosti se zvýšenými koncentracemi přízemního ozonu. Otázka nyní zní – čím je dána tato změna? Odpovědí na tuto otázku jsou meteorologické, respektive rozptylové podmínky. Začátek roku 2017 (leden a únor) byly charakteristické velmi nepříznivými rozptylovými podmínkami (teplotní inverze) a nízkými teplotami. Teplotní inverze pak funguje jako pomyslná “poklička”, která brání účinnému rozptylování látek v ovzduší, které se tak u země kumulují. Rok 2018 byl zase pro změnu nejteplejším rokem od začátku měření v České republice a právě vysoké teploty a jasné dny vedou k vysokým koncentracím přízemního ozonu, jehož vznik je vázán na sluneční záření (vzniká složitými fotochemickými reakcemi především oxidů dusíku a těkavých organických látek).

Při hodnocení trendu v oblasti kvality ovzduší je nutné vycházet z výrazně delší časové řady, než jsou dva roky, aby se vyhladil efekt meteorologických podmínek, které můžou kolísat rok od roku. Jak však bylo již zmíněno, došlo v roce 2017 ke změně metodiky vyhlašování SVRS a zpětný přepočet není reálný, jelikož není vyhlašování založeno na čistě číselné hodnotě, ale také odborném posouzení meteorologa, které retrospektivně není možné.