Rozhovor: Ivana Černá, vedoucí oddělení hydrologie10 min čtení

Rozhovor: Ivana Černá, vedoucí oddělení hydrologie10 min čtení

Za měsíc to bude rok, co má pod taktovkou oddělení hydrologie (OH) na ČHMÚ Brno. Hrozí Brnu povodně? Probíhá na oddělení výzkumná činnost? Byla hydrologie jejím dětským snem? Na to a víc jsem se zeptal kolegyně Ivky Černé v dalším rozhovoru.

 

Ahoj Ivi,

 

předně díky, že sis udělala čas. Moje první otázka bude směřovat k samotné struktuře tvého oddělení. Oddělení hydrologie je rozdělené na několik skupin – podzemní vody, povrchové vody a aplikovaná hydrologie. U prvních dvou je náplň relativně jasná, čím přesně se zabývá skupina aplikované hydrologie?

Aplikovaná hydrologie je taková Popelka OH. Moc se o ní navenek nemluví, ale přitom jde o velmi důležitou skupinu. Ten výčet prací v aplikované hydrologii je delší, ale primárně kolegové zpracovávají tzv. posudky – počítají N-leté a M-denní průtoky a teoretické povodňové vlny pro nepozorované profily. Pokud někdo potřebuje postavit mostek přes potok u domu, kolegové spočítají, jak velký průtok by na tom potoce mohl při velké povodni být. Nebo stále častěji v souvislosti se suchem přicházejí požadavky na minimální průtoky v tocích. Po zákaznících to požadují vodoprávní úřady, které vydávají souhlas s odběrem/vypouštěním vody do toků.

 

Je vidět, že se “nenudíte”. Dá se říci, ve kterou roční dobu má hydrolog v průměru nejvíce práce?

Jednoznačně se to říct nedá, hydrolog toho má hodně celoročně. Ale koncem února a března jsou termíny pro povrchové a podzemní vody na ukládání vyhodnocených a zkontrolovaných dat předchozího roku. Tak to je trochu náročnější období, protože současně musí ještě jezdit na pravidelná měření.

 

Extrémní sběr dat na HP Veselí nad Moravou – žluté vesty, koleje, ostružiní a kopřivy.

 

Když mluvíš o výjezdech za účelem měření, nedá mi se nezeptat, která území spadají do kompetence pobočky Brno a na kolika místech je v těchto oblastech sledován stav podzemních a povrchových vod?

Pobočka Brno obsahuje území Jihomoravského kraje a zasahuje taky do krajů Vysočina, Zlínský, Olomoucký a velmi okrajově taky Jihočeský. Sledujeme 112 vodoměrných stanic, 67 pramenů, 241 vrtů a 158 vrtů v HP profilech.

 

Je vidět, že územní záběr máte relativně velký, kolik lidí se podílí na chodu oddělení (ať už stálých zaměstnanců, tak například pozorovatelů? 

Oddělení má 14 zaměstnanců ve třech skupinách. A neodmyslitelnou pomocnou sílu tvoří dobrovolní pozorovatelé, kterých máme asi 125.

 

Čím jsou pozorovatelé tak nepostradatelní?

Na povrchových tocích podávají hlášení, jak to vypadá na stanicích. Stanice jsou osazeny přístroji pro dálkový přenos dat, přesto technika nedokáže popsat nenadálé změny ve vodních stavech tak jako pozorovatel po telefonu. Pravidelně chodí ke stanici, zapíše stav, zkontroluje přístroje a případně zavolá technikovi, že nastal problém. A zvlášť teď v zimním období hlásí ledové jevy na toku.
Na podzemních vodách pozorovatelé měří vydatnost pramenů. Většinu ještě nemáme osazenou přístroji, proto je zde pro nás lidský faktor zcela zásadní.

 

Sledujeme 112 vodoměrných stanic, 67 pramenů, 241 vrtů a 158 vrtů v HP profilech.

 

Provoz je jistě klíčový, ale zeptám se, zbývá na oddělení hydrologie ČHMÚ Brno čas i na nějaké vědeckovýzkumné činnosti a pokud ano, jaké?

Hanka studuje podzemní vody v HP profilech. Standa s Karlem se dlouhodobě věnují výzkumu jeskynního systému Amatérské jeskyně v Moravském krasu. Laďa zase dlouhodobě bádá nad hydrologickými a meteorologickými daty a jejich statistickým rozložením.

 

Hydrologie pod zemí – přeinstalace chráničky v Amatérské jeskyni.

 

Zajímavé, je tedy OH Brno něčím unikátní ve srovnání s ostatními odděleními hydrologie na ČHMÚ?

Určitě. Hned několikrát. Za poslední dobu jsme výrazně omladili skupinu aplikované hydrologie. A taky jsem jediná žena jakožto vedoucí OH na ústavu 🙂

 

Pojďme teď trochu k něčemu konkrétnímu. Je teoreticky možné, aby Brno zasáhla povodeň? Případně jaké by byly potenciální následky a které oblasti Brna by na tom v tomto směru byly nejhůře?

Teoreticky je možné všechno, ale myslím si, že se tohoto nemusíme obávat. Máme přece Prýgl 😉 Mohla by teoreticky nastat i zvláštní povodeň, pokud by se přehrada protrhla. A to by pak byl průšvih hlavně podél Svratky.

 

Měření batymetrie Velkého mechového jezírka Rejvíz. Doprovodné a vyprošťovací plavidlo přístroje ADCP z rašeliníku.

 

Ještě k tématu přehrad, pomohla by vyřešit sucho například výstavba dalších?

Pro řešení sucha, respektive zadržení vody v krajině je potřeba kombinovat jak technická (přehrady aj.), tak přírodě blízká opatření. A také je nutné si uvědomit, že máme jen vodu, která nám naprší. Takže je potřeba přemýšlet nad případem nadbytku a bezpečným provedením velkých vod územím s co nejmenšími škodami, ale zároveň volit taková opatření, která pomůžou zadržet vodu v krajině a zmírnit suchá období. Jde o poměrně komplexní problematiku, která začíná u stavu našich půd, pokračuje přes hospodaření v krajině, zemědělství, vodní hospodářství atd. V minulosti byla provedena spousta nešťastných a nepovedených zásahů v krajině, které se dnes budou velmi dlouze napravovat.

 

Blíží se den otevřených dveří ČHMÚ, můžeš zmínit něco, čím bys chtěla nalákat právě na návštěvu vašeho oddělení během této události?

Budeme předvádět techniku, kterou používáme pro měření. Návštěvníci budou mít jedinečnou a poslední možnost vidět unikátní měřicí vůz Kia. Je to naše štika silničního provozu a veteránka, která má zařízení na měření velkých vod pomocí tzv. torpéda. Letos je to její poslední DOD, protože už očekáváme nové vozidlo.

 

Tak to je jistě jedinečná šance setkat se s legendou tváří v tvář, byť musím trochu sobecky říci, že za své oddělení kvality ovzduší jsem za (jistě ekologickou) likvidaci této relikvie rád 🙂 Od dne otevřených dveří ale přejděme k dalšímu zajímavému datumu. 31. říjen někdy bývá označován jako „hydrologický Silvestr“. Proč se hydrologové rozhodli slavit o dva měsíce dříve, nedočkavost?

Od listopadu se vyskytují sněhové srážky, které se v horských oblastech drží a odtávají až v jarních měsících dalšího roku. Aby bylo možné správně vyhodnotit srážky a průtoky za jeden rok, zavedl se hydrologický rok a trvá od 1. 11. do 31. 10. A my tak máme další den k oslavě vody – HySil (hydrologický Silvestr) 🙂

 

V minulosti byla provedena spousta nešťastných a nepovedených zásahů v krajině, které se dnes budou velmi dlouze napravovat.

 

Zeptám se ještě konkrétně na práci Tebe jako vedoucího, čemu se v práci věnuješ když neřešíš administrativu?

Toho času moc není. Ale mám smělý plán a chci se věnovat se zkoumání dynamiky podzemních vod v oblasti soutoku Moravy a Dyje.

 

Nedávno jsi podnikla cestu po Chile. Byla to čistě dovolená nebo ses zajímala i o něco z místní hydrologie?

Byla to převážně dovolená, ale ptala jsem se místních, jak je to třeba s budováním studní. Odpovědí bylo, že v podstatě nijak vzhledem k místním vlastnickým vztahům. Podzemní vody vláda prodala a neví se komu. Povrchové vody a pobřežní zóny jsou v soukromém vlastnictví, což pro mě bylo zcela nepochopitelné. Na poušti Atacama jsem toužila po dešti, ale měla jsem radost i z mlhy. Myslela jsem, že je to nějaký unikát, ale dozvěděla jsem se, že je to jev běžný a dokonce vodu z mlhy chytají a někde z ní vaří i pivo.

 

Proč sis vybrala jako svoje zaměření zrovna hydrologii? Dětský sen?

Dětský sen to vyloženě nebyl. Pamatuju si, jak jsme s bratrancem u babičky na prázdninách sledovali zpravodajství při povodních v 97. Tehdy jsme žasli nad tím, kde se tolik vody bere. Ale jako malé děcko jsem to víc neřešila. Později jsem šla studovat geografii, protože mě bavila a až na vysoké jsem se vyhranila pro hydrologii. V průběhu studia jsem si našla brigádu, kde jsem se věnovala protipovodňové ochraně. Pak jsem se dostala na ČHMÚ a chtěla jsem se zabývat velkými vodami. Škoda, že od doby, co jsem nastoupila, vládne sucho.. Spojitost čistě náhodná… Nakonec mě to zaválo do oddělení podzemních vod a tady bych ráda zůstala.

Mgr. Ivana Černá
Pochází z Hranic. Vystudovala Fyzickou geografii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Na ČHMÚ pracuje od května 2015. Ráda překonává svoje limity, chodí po horách a koná dobro.

 

Tak to je dobře! A díky za rozhovor.

 

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, jsem administrátorem tohoto blogu, Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.

Sdílet

Napsat komentář