Letošní Nový rok nabídl jedinečnou možnost srovnat dopady odpalování pyrotechniky – konkrétně srovnat, jaký vliv má odpalování pyrotechniky jednotlivci o silvestrovské noci a odpálení jednoho velkého profesionálního ohňostroje.
Pro účely této případové studie jsme použili operativní data ze stanic státní sítě imisního monitoringu a srovnali půlnoc 2018/2019 a následně hodiny po odpálení novoročního ohňostroje v Praze (1. ledna v 18:00 h). Přály nám v tomto směru i rozptylové podmínky. V celé České republice byla 31. prosince přes den velmi dobrá kvalita ovzduší. Stejně tak tomu bylo 1. ledna. Díky tomu jsme mohli dobře srovnat případné změny o půlnoci 31.12./1.1. a 1.1. v 18:00.
Silvestr – hodinu po hodině
Podívejme se tedy nejprve, jak to vypadalo s kvalitou ovzduší, konkrétně s koncentracemi PM10, v Praze, 31. prosince. Využijeme data z pražských automatických stanic. V 16 h je takřka celá Praha zbarvená do modra, tedy barvy reprezentující v našich mapách a tabulkách kvalitu ovzduší velmi dobrou. Od 19 h začíná mapa koncentrací PM10 postupně “zelenat” (kvalita dobrá) a ve 22-23 už na ní byla i dvě žlutá místa kolem stanice Řeporyje a Kobylisy. O další dvě hodiny, tedy ve 23-0 h, již bylo centrum Prahy červené (špatná), kolem něj žlutá barva (uspokojivá)a na okrajích zelená, v některých místech je vidět i barva tmavě červená (velmi špatná kvalita). Vůbec nejvyšší koncentrace o silvestrovské noci byly naměřeny dle předpokladu mezi 1 a 2 h ranní. Následně dochází vzhledem k vyšším rychlostem větru, než například v Brně, k relativně rychlému zlepšení a již mezi 4 a 5 h je situace v celé Praze výrazně lepší (koncentrace PM10 nižší). Celou situaci nejlépe ilustruje následující animace, která zobrazuje stav hodinu po hodině od 31. 12. 2018 13:00 – 14:00 SEČ do 1. 1. 2018 12:00 – 13:00 SEČ, tedy 24h periodu se silvestrovskou půlnocí uprostřed. Jedná se o mapu sestavenou na základě průměrných hodinových koncentrací PM10.
Mapa průměrných hodinových koncentrací PM10 v Praze vygenerovaná na základě operativních dat z automatických stanic státní sítě imisního monitoringu.
Novoroční ohňostroj – hodinu po hodině
Nyní se podívejme na podobnou mapu, ale z 1. ledna odpoledne, večer a v noci. Novoroční ohňostroj byl odpálen v 18:00 SEČ v parku na Letné. Nejblíže odpališti leží automatické stanice Praha-Náměstí Republiky a Praha-Karlín. V odpoledních hodinách byly koncentrace PM10 na pražských stanicích, stejně jako den předtím, na úrovni velmi dobré, což umožňuje dobře srovnat oba dny. Nyní přichází zásadní otázka – jak se změnily koncentrace v hodinách po odpálení novoročního ohňostroje? Odpověď zní – v podstatě nijak. Mapa Prahy po 18 h zůstala “modrá”, s výjimkou stanice Karlín, která je jedinou, kde se koncentrace mírně zvýšily, což vzhledem k blízkosti k odpališti mohlo být v důsledku odpálení ohňostroje. Koncentrace PM10 tam však narostly pouze na 30 µg/m3. Během silvestrovské noci byla nejvyšší naměřená koncentrace PM10 na této stanici více než čtyřnásobná (126 µg/m3). Jednalo se 1. 1: kolem 18-20 h o stanici s nejvyššími koncentracemi v Praze. Pokud bychom tuto hodnotu srovnali s nejvyšší hodnotou o silvestrovské noci na stanici Náměstí Republiky, je téměř devětkrát nižší a takovouto koncentraci PM10 (30 µg/m3) označujeme jako dobrou.
Podívejme se ale na slíbenou mapu, tentokrát z období 1.1.2019 12:00-13:00 až 1.1.2019 23:00-0:00. Opět se jedná o mapu vygenerovanou na základě operativních průměrných hodinových koncentrací PM10 na jednotlivých automatických stanicích v Praze.
Pokud tedy srovnáme obě mapy, poskytnou nám velmi dobrou odpověď a představu o tom, jak se liší vliv jednoho velkého ohňostroje od řady menších pyrotechnických výrobků odpalovaných jednotlivci u příležitosti oslav nového roku.
Nyní se podíváme na konkrétní data.
Meteorologické podmínky
Kvalita ovzduší je velmi ovlivněna rozptylovými podmínkami. Velmi důležitá je především rychlost větru a teplotní zvrstvení atmosféry. K horší kvalitě ovzduší přispívají nízké rychlosti větru a teplotní inverze. Můžeme srovnat rychlosti větru během silvestrovské noci a večera na Nový rok. Data jsou ze stanice Praha-Libuš a Praha-Suchdol, které rychlost větru měří. Průměrná rychlost větru na silvestrovskou půlnoc byla kolem 3 m/s. Na Nový rok večer to pak bylo o 2 m/s více, tedy 5 m/s. Ačkoli však byla rychlost větru na Nový rok večer vyšší, nelze předpokládat, že by vedla k tak významnému rozdílu v dopadech odpalu na kvalitu ovzduší. Spíše by se koncentrace znečišťujících látek rychleji vrátily na původní hodnoty. Toto lze dobře ilustrovat na srovnání s Brnem. O silvestrovské noci byly rychlosti větru v Brně výrazně nižší než v Praze, většinou pod 1 m/s. Na rozdíl od Prahy zde koncentrace prachových částic po novoroční půlnoci klesaly výrazně pomaleji, než v Praze (o tomto se můžete dočíst v našem dalším článku, který připravujeme, který srovná celou Českou republiku).
Data ze stanic
PM10
Nejprve se podívejme na koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 ze všech automatických stanic v Praze s dostupnými daty – konkrétně se jedná o stanice Suchdol, Riegrovy sady, Libuš, Kobylisy, Vršovice, Smíchov, Stodůlky, Karlín, Vysočany, Průmyslová, Náměstí Republiky, Legerova (hot spot), Břevnov, Chodov, Šrobárova a Řeporyje. Protože je graf mírně nepřehledný, v druhém grafu je vynesen průměr ze všech těchto stanic v Praze. Oba grafy pokrývají období od poledne 31.12.2018 do poledne 2.1.2019.
Co můžeme vidět z grafů – všechny pražské stanice měly v daném období maximální koncentrace buď mezi 23:00-1:00, 0:00-1:00 nebo 1:00-2:00 SEČ na Nový rok, s výjimkou stanice Řeporyje, kde bylo maximum naměřeno již mezi 22:00 a 23:00 31.12.2018. Oranžově je vyšrafována hodina 19:00-20:00, tedy hodina po odpálení novoročního ohňostroje a červeně Nový rok po půlnoci. Na grafu všech stanic je vidět mírný nárůst po ohňostroji pouze u jedné stanice – výše zmíněného Karlína. Absolutně nejvyšší byla koncentrace na stanici Náměstí Republiky mezi 1:00 a 2:00, v průměru 276 µg/m3. Druhá nejvyšší byla koncentrace PM10 na stanici Vysočany, rovněž mezi 1:00 a 2:00 a to 227 µg/m3. Níže uvedená tabulka uvádí maximální koncentrace na stanicích za periodu 31.12.2018 12:00 – 2.1.2019 12:00.
| Stanice | Maximální koncentrace [µg/m3] | |
| Náměstí republiky | 276 | 1.1.2019 1:00-2:00 |
| Vysočany | 227 | 1.1.2019 1:00-2:00 |
| Vršovice | 152 | 1.1.2019 1:00-2:00 |
| Riegrovy sady | 151 | 1.1.2019 1:00-2:00 |
| Smíchov | 144 | 1.1.2019 1:00-2:00 |
| Karlín | 126 | 1.1.2019 1:00-2:00 |
| Chodov | 99 | 1.1.2019 1:00-2:00 |
| Legerova | 97 | 1.1.2019 0:00-1:00 |
| Šrobárova | 96 | 1.1.2019 0:00-1:00 |
| Kobylisy | 85 | 1.1.2019 1:00-2:00 |
| Průmyslová | 69 | 1.1.2019 2:00-3:00 |
| Stodůlky | 54 | 1.1.2019 1:00-2:00 |
| Řeporyje | 54 | 31.12.2018 22:00-23:00 |
| Břevnov | 52 | 1.1.2019 1:00-2:00 |
| Libuš | 51 | 1.1.2019 1:00-2:00 |
| Suchdol | 28 | 1.1.2019 2:00-3:00 |
Pro suspendované částice frakce PM10 jsou definovány dva imisní limity – jeden pro průměrnou 24h koncentraci, druhý pro průměrnou koncentraci roční. Ten první, tedy pro 24h průměrnou koncentraci, má hodnotu 50 µg/m3. Byl v Praze na Silvestra překročen imisní limit? Odpověď zní nikoliv. Denní průměr byl paradoxně právě až do 1.1.2019 desítky let počítán jako průměr koncentrací 6:00 až 6:00 následujícího dne. Důvodem, proč nebyl průměr počítán od 0:00 do 0:00 je fakt, že na manuálních stanicích bylo dříve nutné, aby přišel pozorovatel vyměnit filtr. Není v praxi možné, aby pozorovatelé chodili na stanici o půlnoci UTC, proto se používal průměr 6:00-6:00 UTC. Jelikož však dnes jsou stanice programovatelné, není již pro tento typ výpočtu důvod a právě od 1.1.2019 přešel ČHMÚ na průměrování od půlnoci do půlnoci UTC. Paradoxně tak byl poslední den roku 2018 posledním dnem, kdy se stále průměr počítal od 6:00 do 6:00 UTC a tento průměr tedy zahrnoval nejen silvestrovskou půlnoc, ale i následujících několik hodin a je to proto právě tento průměr, ve kterém se nejvíce odrazily vysoké koncentrace v důsledku silvestrovských oslav nového roku.
Nejvyšší denní průměr 31.12.2018 byl v Praze na stanici Náměstí Republiky, tedy na stanici s absolutně nejvyšším hodinovým maximem PM10 v Praze pro tuto noc. Hodnota 24h průměru byla 49,45 µg/m3, po zaokrouhlení 49,5 či 49 µg/m3. Imisní limit má hodnotu 50 µg/m3 a lze tedy říci, že v Praze imisní limit překročen nebyl, byť krátkodobě v hodinovém průměru byly koncentrace více než pětinásobné. Níže uvedený graf ukazuje denní průměrné koncentrace PM10 na jednotlivých pražských stanicích pro 31.12.2018. Červená čárkovaná čára zobrazuje imisní limit.
Jak to vypadalo 1. ledna? Paradoxně zde došlo k velmi unikátní situaci, kdy byl denní průměr pro 1. leden počítán od 0:00 do 0:00 UTC, tedy 6 hodin v brzkých ranních hodinách 1. ledna bylo započítáváno do obou průměrů. Vzhledem k nízkým koncentracím po zbytek dne se ale žádná ze stanic 24h imisnímu limitu pro PM10 nepřiblížila.
PM2,5
Obecně platí, že čím je částice menší, tím je potenciálně zdravotně nebezpečnější, protože proniká hlouběji do dýchacího systému. Suspendované částice frakce PM2,5 jsou částice o aerodynamickém průměru do 2,5 µm a vznikají převážně spalovacími procesy – tedy právě například v důsledku odpalování pyrotechnických výrobků. Můžeme se tedy podívat, jak to vypadalo s koncentracemi PM2,5 a zároveň na poměr PM2,5/PM10, který nám ukazuje, jaký podíl z částic PM10 (částic s aerodynamickým průměrem do 10 µm) byly jemné částice PM2,5. Protože předpokládáme významný vliv pyrotechniky, lze očekávat, že bude tento poměr relativně vysoký.
Z pražských stanic probíhá měření PM2,5 na stanicích Libuš, Stodůlky, Riegrovy sady, Legerova, Smíchov, Šrobárova a Řeporyje. Z těchto sedmi stanic byla nejvyšší naměřená koncentrace (hodinový průměr) na stanici Riegrovy sady a to 122 µg/m3, 1.1.2019 1:00-2:00.
Níže vidíme obdobný graf jako pro PM10 pro částice PM2,5.
Vidíme opět podobný trend jako u PM10, tedy velký nárůst během silvestrovské půlnoci a žádný vliv novoročního ohňostroje.
Pro částice PM2,5 stanovuje česká legislativa imisní limit pouze pro roční průměr, který má hodnotu 25 µg/m3, od 1.1.2020 bude jeho hodnota 20 µg/m3. Světová zdravotnická organizace doporučuje roční průměrnou koncentraci maximálně 10 µg/m3 a 24h 25 µg/m3. Faktem je, že pro koncentrace suspendovaných částic neexistuje bezpečná spodní hranice. Jakékoliv snížení je tedy žádoucí, byť nulových koncentrací v praxi nelze dosáhnout nikdy, protože nejsou zdroje prachových částic pouze antropogenní (v důsledku lidské činnosti), ale také přírodní (eroze půdy, vulkanická činnost, lesní požáry apod.).
Nyní se podívejme na již výše zmíněný poměr částic PM2,5/PM10. Jedná se o průměr ze všech stanic, které PM2,5 měří (všechny tyto stanice zároveň měří i PM10).
Teoretické maximum je v tomto případě 1 – to by znamenalo, že všechny PM10 částice jsou zároveň částicemi PM2,5. Z grafu je vidět, že ve sledovaném období byl nejvyšší poměr pozorován právě těsně po novoročních oslavách, kdy více než 90% PM10 částic byly částice PM2,5. To dále potvrzuje hypotézu, že znečištění bylo dáno spalovacími procesy, v tomto případě odpalováním zábavní pyrotechniky. Během novoročního ohňostroje 1. ledna byl poměr kolem 70 % a nelze pozorovat žádný jasný trend.
PM1
Tři stanice v Praze kromě PM10 a PM2,5 měří i tzv. submikronovou frakci, tedy částice PM1, s aerodynamickým průměrem do 1 µm. Jedná se o stanice Legerova (hot spot), Šrobárova a Řeporyje. Maximum ve sledovaném období bylo naměřeno na stanici Legerova (84 µg/m3, 0:00-1:00, 1.1.2019), dále Šrobárova (82 µg/m3, 0:00-1:00, 1.1.2019) a na stanici Řeporyje to bylo 48 µg/m3 (22:00-23:00, 31.12.2018). Stanice Legerova a Šrobárova jsou výrazně blíže centru, než stanice Řeporyje a tím lze vysvětlit výrazně nižší maximum v Řeporyjích. Pokud se podíváme na koncentrace 1. ledna po 6:00, kdy už koncentrace zvýšené v důsledku odpalování klesly, pak na stanicích Legerova a Šrobárova do konce sledovaného období 2.1.2019 12:00 již nepřekročily v hodinovém průměru 10 µg/m3. Na stanici Řeporyje bylo maximum od 1.1.2019 6:00 do 2.1.2019 12:00 v hodinovém průměru 15 µg/m3. Novoroční ohňostroj tedy neměl žádný vliv na koncentrace PM1.
NOx
Hlavním zdrojem oxidů dusíku je silniční doprava. Na zvýšení koncentrací se však v menší míře může podílet i odpalování pyrotechnických efektů. Podívali jsme se proto, zda je možné pozorovat nějaký trend o silvestrovské půlnoci, či během odpálení ohňostroje na Nový rok večer. Data jsou z automatických stanic Riegrovy sady, Libuš, Kobylisy, Smíchov, Legerova (hot spot), Karlín, Vysočany, Průmyslová, Náměstí Republiky, Břevnov, Chodov, Šrobárova a Řeporyje.
Z grafu vidíme, že nejvyšší průměrná hodinová koncentrace ve sledovaném období byla v odpoledních hodinách 31.12.2018. To odpovídá odpolední dopravní špičce tento pracovní den, vidět lze i krátkodobý nárůst ještě před půlnocí, který pravděpodobně rovněž souvisí s vyšší dopravní intenzitou ten večer, protože od 23 h koncentrace až do rána pouze klesaly. Další nárůst pak je vidět až v ranních hodinách 2.1.2019, což odpovídá ranní špičce tento všední den. Lze tedy konstatovat, že na koncentrace NOx nemělo vliv ani silvestrovské odpalování, ani novoroční ohňostroj.
Závěr
Jaký je tedy závěr? Ještě jednou se podívejme na dvě mapy znázorňující koncentrace suspendovaných částic PM10 jako hodinové průměry pro období 1.1.2019 1:00-2:00 (tedy krátce po půlnoci) a 1.1.2019 18:00-19:00, tedy krátce po odpálení novoročního ohňostroje.
 |
 |
Z výše uvedených map je závěr a odpověď z titulku tohoto článku víceméně zcela jasná. V případě jednoho velkého profesionálního ohňostroje je vliv na kvalitu ovzduší ve městě jako celku minimální. Drobná pyrotechnika odpalovaná během silvestrovských oslav v součtu znamená výrazně vyšší vliv a jasně pozorovatelný nárůst koncentrací prachových částic na všech stanicích ve městě. U dalších znečišťujících látek (NOx a SO2) žádný trend související s odpalováním pyrotechniky pozorován nebyl. Záleží samozřejmě také na rozptylových podmínkách a je třeba připomenout fakt, že není kapacitně v silách ČHMÚ měřit ve všech lokalitách. S vysokou pravděpodobností tak existují v Praze lokality (např. Václavské náměstí), kde byly koncentrace prachových částic ještě vyšší než na náměstí Republiky. Vycházíme pouze z operativních dat automatických stanic státní sítě imisního monitoringu.
vedoucí oddělení kvality ovzduší
Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.
Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.
Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.
Nejnovější od autora
Meteorologie & klimatologie23.6.2024Množství srážek v dubnu 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina
Meteorologie & klimatologie23.6.2024Teplota vzduchu v dubnu 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina
Meteorologie & klimatologie23.6.2024Množství srážek v březnu 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina
Meteorologie & klimatologie23.6.2024Teplota vzduchu v březnu 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina
Dobrý den,
děkuji za velmi pěkně zpracovanou a poměrně překvapivou informaci o ohňostrojích a pyrotechnice. Jsem příznivcem stránek ČHMÚ a zajímám se o kvalitu prostředí, ovzduší a meteorologii. V nedávné době jsem narazil na také poněkud překvapivou informaci, že 10 největších tankerů na světě má stejný dopad na znečištění ovzduší jako všechna auta na celém světě. Nevím, zda se takovými informacemi také zabýváte, ale pokud ano, zajímal by mne Váš názor. Přiznám se, že jsem to nejprve považoval za hoax, ale možná na tom něco může být. Znečištění od tankerů je opravdu obrovské, jenže těch aut je dnes už neuvěřitelně mnoho a tak se spíš domnívám, že autoři podcenili jejich počet.
Přeji Vám mnoho úspěchů a zůstávám s pozdravem,
L. Fajmon
Dobrý den,
něco takového už jsem také slyšel. Ono hodně záleží, co srovnáváte. Automobily i tankery vypouští do ovzduší řadu znečišťujících látek. Zkusím se podívat na nějaké odborné studie, které se tímto zabývaly. Dokáži si představit, že u některých látek by tomu tak být i mohlo, protože tankery používají jinou kvalitu paliva. Stejně tak jsem ale také slyšel, že pokud by auta cestovala třeba na kamionu místo tankeru, bylo by znečištění ještě horší. Pokusím se najít nějaké fundované informace.
Každopádně děkujeme za podporu a hezký komentář.
Dobry den,
myslim ze kdyby se hledalo dukladne, dalo by se najit – ohnostroj z Letne 1.1. v 18:00 pri rychlosti vetru 5m/s smerem z jihozapadu (viz animace) odnese za 45 minut prach o 13.5km dale, tedy z Letne mi to vychazi na merici stanici Vysocany. Kdyz si animaci pustite, tak vidite hodinu po ohnostroji kratkodobe zvyseni koncentrace z hodnot pod 20uq/m^3 nad 40 ug/m^3 a jen v teto hodine a jen na teto stanici.
Byl jsem na Letne a pozoroval jak vitr odnasi kour z ohnostroje a pamatuji si i smer, bylo to tak. Vitr byl docela silny. Proto by bylo zajimave zminit i toto pozorovani, nebot vas zaver o prumernych hodnotach je asi spravny, ale toto kratkodobe zvyseni ktere popisuji by mohlo naznacovat, ze pri horsich rozptylovych podminkach bude vliv ohnostroje vyrazne horsi. Pyrotechnici meli stesti, ze odpalovali na lokalnim “kopci” a ze val tak rychly vitr.
Zajima me dynamika rozptylu prachovych castic a chci se zeptat, jestli neexistuji nejake mapy rozptylu zejmena v zavislosti na vzdalenosti od zdroju znecisteni (hlavni silnicni tahy v Praze napr.), nemusi jit o aktualni data, ale o sledovani ubytku koncentrace v zavislosti na rychlosti vetru a vzdalenosti.
Poridil jsem si opticke cidlo mereni prachu Sensirion SPS30 a zkousim s nim merit svoje okoli, uz vysledky z interieru budovy jsou zajimave. Chci ho nasadit na prasnych ulicich na Praze 6 a 7 a kouknout, jak se prave meni koncentrace v ulicich kolem hlavnich trid. Nevim ale, jestli bude reagovat i na vodni castecky, treba mlhu. Vy to mate s temi filtry urcite promakanejsi, chci se zeptat, ma mlha ci kondenzovana vlhkost velky vliv na techto merenych prumerech castic – optickou metodou? Abych pak treba odfiltroval mereni pod rosnym bodem. Predehrivani vzduchu tam mit asi nebudu 🙂
Dekuji za statistiku a clanek,
zdravi Lada Myslik
Dobrý den,
děkuji za komentář.
Co se rozptylu týče, těch vlivů je ohromná spousta, ať už rychlost a směr větru, sekundární reakce látek, depozice, srážky atd. atd. Nějaký jednoduchý vzorec neexistuje a odhady se dělají vysoce sofistikovanými modely, které jsou stále jen modely a vyžadují výkonnou výpočetní techniku.
Nižší rychlosti větru by jistě způsobily vyšší znečištění, v tom jednoznačně souhlasím. Jak je ale vidět, i vyšší rychlosti větru nezabrání výrazné špičce při odpalování jednotlivců.
Co se týče vašeho čidla bych byl opatrný. Pokud jsem se správně díval na internetu, jedná se o jeden z levných senzorů. ČHMÚ na toto téma chystá tiskovou zprávu, která bude obsahovat i konkrétní data z našich srovnání mnoha těchto levných přístrojů. Už teď můžu naznačit, že výsledek nebyl moc pozitivní, respektive vůbec. Pokud by bylo možné měřit zařízením třeba i za 5 tisíc, věřte, že bychom nepoužívali analyzátory za vyšší šestimístné částky a využili těchto levných přístrojů, které ale momentálně považujeme za víceméně generátory náhodných čísel. Nevím jak přesně si stojí ten váš, jen vycházím ze srovnání mnoha těchto levných, kdy ani jeden neposkytoval ani mírně uspokojivé výsledky, a to ani po přepočtu vzhledem k teplotě a relativní vlhkosti vzduchu. Ten Váš konkrétně neznám, na internetu jsem našel cenu 600 Kč a z toho vycházím, pokud je to nějaký z kvalitních analyzátorů, pak je to samozřejmě jiná situace. Naše oficiální stanovisko včetně konkrétních dat by mělo být zveřejněno přibližně za 1-2 měsíce. Do té doby se k tomu nechci příliš vyjadřovat.