Babí léto je v plném proudu a my máme namířeno do povodí Trkmanky a Kyjovky, posledních významnějších přítoků Dyje nad jejím soutokem s řekou Moravou. Budeme se pohybovat v převážně intenzivně zemědělsky využívané krajině, kde se daří vinné révě, ale s vodou už to tak slavné není…
Začínáme Trkmankou na LG stanici ve Velkých Pavlovicích. Poslední dobou jsou populární různé mikroregiony a zde se také v jednom ocitáme, a sice v Modrých horách. Poetický název mikroregionu ovšem příliš nekoresponduje se stavem samotné Trkmanky, která zde připomíná spíše odpadní stoku…
Trkmanka pramení kousek od Ždánic v pěkném prostředí Ždánického lesa. Ovšem už ve Ždánicích vtéká na území, kde po staletí musí ustupovat civilizačnímu tlaku… Naši předkové její koryto napřímili, jak to jen šlo… snad ze soucitu, ať se holka tou svou kalvárií od Ždánic do Podivína zbytečně dlouho netrápí… Za Podivínem se jí ujme o trochu méně ztýraná kamarádka Dyje… Ach jo…
Tož rychle pryč, směr Kyjov. Za Čejčem přejedeme přes mírný kopeček, čímž opouštíme Trkmanku a ocitáme se v povodí řeky Kyjovky. Projíždíme i Šardicemi, jejichž okolí se díky příkladné péči některých zemědělců začíná opět proměňovat v krásnou krajinu, pro kterou se poslední dobou údajně vžil název Moravské Toskánsko. Projedeme ještě nekonečně dlouhé obce Mistřín a Svatobořice a jsme v Kyjově.
Kyjovka je na tom přece jenom o něco lépe… Pramení v Chřibech kousek od Gavendovy skály a její horní tok v okolí obcí Staré Hutě a Stupava má po přehradu nad městečkem Koryčany často ráz až horského toku. Pod přehradou teče už poněkud líněji, ale stále se v její blízkosti můžeme cítit docela příjemně, což se bohužel říct nedá o jejím pokračování v Kyjově a dál… Tož, civilizace… O té by nám voda řekla svoje…
U Mistřína Kyjovka přijímá jako podle pravítka narovnaný tok Hruškovice a dál teče k Hodonínu, kde napájí soustavu rybníků. Jižně od Lanžhota v oboře Soutok, pár kilometrů nad ústím do Dyje, je Kyjovce dopřáno si ještě trochu zameandrovat. To je takový pomalý, houpavý a velice sexy taneček…
A tak nevím. Psát jsem chtěl o hydrologických krásách, ale když to po sobě čtu, tak si spíš připadám jako naříkající starý muž… A to bych nerad, takové vyznění mého příspěvku by se mi nelíbilo! Berme to tedy pozitivně! Každá dlaždice se dá vykopat, každá povodňová vlna měnící břehy a koryto ať je oslavována! A my přemýšlejme, jak vodě co nejelegantněji uhnout… Vždyť takový logistický problémek se může stát velice zábavným a hodným kreativně uvažujícího lidstva…!
