Dnešním dnem vychází souhrnný materiál ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2016. Ročenka srozumitelně hodnotí kvalitu ovzduší a atmosférickou depozici a popisuje výskyt smogových situací a úroveň emisí. Prostřednictvím grafů, map, tabulek a textových komentářů je názorně a přehledně dokumentován nejen stav ovzduší v roce 2016, ale i jeho dlouhodobý vývoj a příčiny vedoucí k aktuálnímu stavu.
Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší vykazuje od roku 2000 klesající trend, i když méně výrazný než v 90. letech minulého století. Navzdory tomu však některé škodliviny
s negativními dopady na lidské zdraví stále překračují zákonem stanovené imisní limity na řadě lokalit.
„Hlavní problém kvality ovzduší České republiky i nadále představuje znečištění benzo[a]pyrenem, suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5 a přízemním ozonem“ seznamuje se závěry analýz ČHMÚ jeho ředitel Mark Rieder. K překračování imisních limitů dochází ve všech zónách a aglomeracích, nejzávažnější situace však přetrvává v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a v Moravskoslezském kraji jako celku. Vysoké koncentrace škodlivin zde způsobuje značná koncentrace průmyslové výroby po obou stranách hranice, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura. „Nadlimitní koncentrace znečišťujících látek měřené v Praze a Brně pak pocházejí převážně z dopravy“ dodává náměstek ČHMÚ pro ochranu čistoty ovzduší Jan Macoun. Zhoršená kvalita ovzduší ovšem není problémem pouze aglomerací a větších měst, ale i malých sídel. Zde má na znečištění ovzduší suspendovanými částicemi a benzo[a]pyrenem významný podíl lokální vytápění.
Denní imisní limit suspendovaných částic PM10 byl v roce 2016 překročen na 1,4 % území České republiky, kde žije 7,3 % obyvatel. Roční imisní limit částic PM10 byl překročen pouze lokálně na jedné měřicí stanici. Roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu překročily imisní limit na 25,9 % území České republiky, kde žije 55,7 % obyvatel. Nadlimitními koncentracemi přízemního ozonu bylo vystaveno 18,5 % území, kde žije 3,5 % obyvatel České republiky. Na čtyřech dopravně exponovaných měřicích lokalitách v Praze a Brně byl překročen roční imisní limit oxidu dusičitého.
Nadlimitní koncentrace benzenu, arsenu, kadmia, olova, niklu, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého nebyly v roce 2016 naměřeny na žádné měřicí stanici Státní sítě imisního monitoringu.
Na ročence spolupracoval kolektiv odborníků ochrany ovzduší ČHMÚ. Prezentovaná data o kvalitě ovzduší byla v rámci ČHMÚ naměřena ve Státní síti imisního monitoringu za spolupráce laboratoří ochrany ovzduší. Údaje verifikoval a uložil do databáze Informační systém kvality ovzduší. Ta obsahuje i výstupy spolupracujících institucí – zdravotních ústavů, ČEZ, a. s., Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., České geologické služby, Hydrobiologického ústavu, městských úřadů. Zahrnuty jsou i informace z příhraničních oblastí Německa a Polska.
Zpracování emisních údajů zajišťuje ČHMÚ ve spolupráci s CENIA, Českou inspekcí životního prostředí a krajskými úřady. Podílí se na něm i Český statistický úřad, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. a Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Podklady dodal i Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce, ČSÚ, Ředitelství silnic a dálnic ČR a Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy.
Ročenka vychází v tištěné podobě, její elektronickou podobu najdete na webových stránkách ČHMÚ.
Společně se souhrnným tabelárním přehledem Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2016 je distribuována i na CD.
vedoucí oddělení kvality ovzduší
Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.
Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.
Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.
Nejnovější od autora
- Meteorologie & klimatologie23.6.2024Množství srážek v dubnu 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina
- Meteorologie & klimatologie23.6.2024Teplota vzduchu v dubnu 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina
- Meteorologie & klimatologie23.6.2024Množství srážek v březnu 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina
- Meteorologie & klimatologie23.6.2024Teplota vzduchu v březnu 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina