Přízemní ozon*

Přízemní ozon*

Často slyšíme o ozonové díře a nutnosti jejího zacelení, proto může být informace o nebezpečí v důsledku vysokých koncentrací ozonu matoucí. Jak to tedy skutečně s ozonem je?

 

Autor
Mgr. Jáchym Brzezina – vedoucí oddělení kvality ovzduší, ČHMÚ Brno
Recenzenti
  • Mgr. Adéla Holubová Šmejkalová – vedoucí observatoře Košetice, ČHMÚ Košetice
  • Mgr. Blanka Krejčí, Ph. D.  – vedoucí oddělení kvality ovzduší, ČHMÚ Ostrava
  • Ing. Helena Plachá – vedoucí oddělení kvality ovzduší, ČHMÚ Ústí nad Labem
  • Ing. Zuzana Smetanová – expertka kvality ovzduší, Centrální laboratoř imisí, ČHMÚ Praha
  • Mgr. Eliška Svobodová – expertka kvality ovzduší, Centrální laboratoř imisí, ČHMÚ Praha
  • Bc. Adriana Šindelářová – expertka kvality ovzduší, observatoř Tušimice, ČHMÚ Tušimice
  • Mgr. Ondřej Vlček – vedoucí oddělení modelování a expertíz, ČHMÚ Praha
  • RNDr. Vladimíra Volná – expertka kvality ovzduší, ČHMÚ Ostrava
Klíčová slova
ovzduší, ozon, znečištění, smog

Publikováno

12. 2. 2021

Kategorie

Kvalita ovzduší

Text infografiky

Stratosférický ozon

Když mluvíme o tzv. ozonové díře, máme na mysli ozon stratosférický, který tvoří tzv. ozonovou vrstvu ve výšce přibližně 10 až 50 km nad zemským povrchem. Pro život na Zemi je tato vrstva velmi důležitá. Působí jako přirozený filtr, který pohlcuje škodlivou složku UV záření o vlnové délce 280 až 320 nm (tzv. UV-B záření).

Přestože je UV-B záření pohlcováno například také oblaky, prachem či atmosférickými aerosoly, je přítomnost a koncentrace ozonu ve stratosféře nesmírně důležitá. Narušení ozonové vrstvy vede ke změnám jak regionálního, tak globálního klimatu s možnými vážnými následky na organizmy (nádory, oční zákaly, poruchy imunitního systému, narušení vodních ekosystémů atd.).

Troposférický ozon

Na rozdíl od stratosférického ozonu je troposférický (přízemní) ozon považován za látku znečišťující ovzduší. Jedná se o tzv. sekundární polutant – nemá významný přímý zdroj, ale vzniká až komplexními sekundárními fotochemickými reakcemi v ovzduší, především pak reakcemi oxidů dusíku (NOx) a těkavých organických látek (VOC). Velký význam však mají také meteorologické podmínky. Obecně platí, že koncentrace přízemního ozonu narůstají s rostoucí teplotou a intenzitou slunečního (UV) záření. Celkově zastupuje přízemní ozon přibližně 10 % celkového ozonu v zemské atmosféře, zbylých 90 % připadá na ozon stratosférický.

Zvýšené koncentrace přízemního ozonu mají nežádoucí účinky na zdraví i vegetaci. Mohou způsobovat různá onemocnění dýchací soustavy a mají silně dráždivé účinky na oční spojivky. Pozor by si měly dávat především osoby s chronickými obstrukčními onemocněními a astmatem a malé děti.

Vysoké koncentrace přízemního ozonu tedy můžou být důvodem k vyhlášení smogové situace. Někdy se takovéto smogové situaci říká také letní smog – to souvisí s faktem, že takové stavy nastávají výhradně v letním období.

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.

Sdílet