Často se mluví o kvalitě ovzduší, už trochu méně se zmiňuje kvalita ovzduší uvnitř budov a pouze minimálně se hovoří o kvalitě vzduchu, který dýcháme v interiérech aut. Přitom právě v autě někteří z nás stráví až několik hodin denně. Následující článek rozhodně nemá za cíl vystrašit vás nebo přimět k tomu, abyste auto nepoužívali. Přináší pouze informace o tom, jak je to s kvalitou vzduchu v těchto oblíbených dopravních prostředcích.
Asi to znáte. Nastoupíte do nového auta a cítíte vůni „novoty“. Je možné, že během jízdy se vám ale začne trochu hůře dýchat, začnou vás štípat oči a bolet hlava. Na vině mohou být VOCs – těkavé organické látky jako např. benzen, formaldehyd, toluen, xylen, styren a další. Ty se uvolňují z interiéru auta. Zdroji těchto látek zde bývají nejčastěji použité plasty (diskutovanými jsou zde mimo jiné bromované zpomalovače hoření jakožto aditiva), nátěry, přírodní i umělá kůže, polyuretanové pěny atp. Mezi všemi těmito materiály je přírodní kůže pravděpodobně největším zdrojem emisí těkavých látek. Vypařování VOCs je navíc silně závislé na teplotě. Vystavování výparům VOCs může způsobit řadu zdravotních problémů, včetně podráždění očí, nosu a krku, bolesti hlavy a ztrátu koordinace, nevolnost, poškození jater, ledvin nebo centrálního nervového systému. Některé VOCs jsou navíc podezřelé nebo prokázané karcinogeny.
V kabině auta se sice jedná o krátkou expozici této skupině látek, ovšem koncentrace bývají v malém prostoru auta vysoké, a to zvláště za vyšších teplot (v létě se může teplota palubní desky vyšplhat až na 80 °C a pasažéři v takovou chvíli dýchají nejvyšší koncentrace VOCs). Nicméně zatím neexistují žádné celosvětově uznávané předpisy nebo směrnice týkající se kvality vzduchu v interiéru vozidla, výrobci automobilů kontrolují kvalitu vzduchu na základě interních norem. Ty se často týkají měření koncentrací znečišťujících látek za pokojových teplot, a neberou tak v úvahu teploty vyšší.
Obecně se dá říci, že chemické složení vzduchu uvnitř vozidla se u nových automobilů (do 3 let od výroby) ve srovnání se staršími vozidly kvalitativně i kvantitativně liší. Mezi hlavní zdroje znečištění ovzduší v kabině automobilu patří odplyňování z materiálů v interiéru (koberce, syntetická vlákna, kůže, plasty, pryže, lepidla, barvy atd.), emise motoru vstupující do kabiny netěsnostmi, a okolní prostředí – znečišťující látky vstupující s ventilačním vzduchem. Dalším zdrojem znečišťujících látek je např. kouření pasažérů uvnitř vozidla.
Emise z materiálů, nazývané „odplyňování materiálů“, lze rozdělit na primární a sekundární. Předpokládá se, že primární emise VOCs z materiálů jsou ty, ke kterým dochází během prvního roku po datu výroby materiálu. Emitované VOCs jsou většinou nízkomolekulární organické sloučeniny (např. zbytky rozpouštědel). Sekundární emise se uskutečňují během cca prvního roku po výrobě materiálu/zavedení do vnitřních prostor prostředí a jsou většinou spojeny s organickými sloučeninami, které jsou produkty degradace materiálů nebo oxidačních reakcí.
Pro srovnání, v nových automobilech jsou emise VOCs z použitých materiálů zpravidla nejvyšší. Například koncentrace toluenu se pohybovala v nových vozidlech (měřeno při stání a zavřených okénkách) od 5,5 do 2000 µg/m3, xylenů v rozmezí 9,4–2500 µg/m3, undekanu od 40,0 do 1615,8 µg/m3 a dekanu od 16,0 do 1300,6 µg/m3. V ojetém voze byla naměřena koncentrace toluenu v rozmezí 32,2–770 µg/m3, o-xylenu 6,6–76 µg/m3, m,p-xylenu 7,4–127,2 µg/m3 (Faber, 2017). Samozřejmě vždy záleží na konkrétním typu vozidla/jeho konstrukci a s tím související výměnou vzduchu, použitých materiálech, také na rozptylových podmínkách, a zda je vozidlo zaparkované a nevětrané, atp. Jak automobil postupně stárne, narůstají na úkor VOCs emise z vnějších zdrojů (spalování paliva, úniky paliva a další). V ojetém vozidle lze znečišťující látky z venkovních zdrojů eliminovat např. použitím vhodných filtrů, v nových vozidlech je kvalita vzduchu spíše spojena s kvalitou použitých materiálů v kabině auta.
Rada tedy zní jasně – pokud možno často větrat, pravidelně měnit (často opomíjený kabinový) filtr a snažit se auto parkovat vždy ve stínu, aby se předešlo vysokým teplotám v jeho interiéru, a tím vyšší míře vylučování VOCs z povrchu materiálů.
Literatura:
Air quality inside passenger cars (aimspress.com)
Observation, prediction, and risk assessment of volatile organic compounds in a vehicle cabin environment (cell.com)
Concentrations of volatile organic compounds in vehicular cabin air – Implications to commuter exposure – ScienceDirect
Martina Brenčič pracuje na ČHMÚ Brno jako vědecko-výzkumný pracovník specializující se na analýzu částic z ovzduší skenovacím elektronovým mikroskopem.
