Bývaly bílé Vánoce častější?2 min čtení

Podle dat ČHMÚ ano i ne. Například v šedesátých letech ležela sněhová pokrývka i na nízko položené stanici Brno-Tuřany kromě let 1967 a 1968 každý rok. V případě Brna se jednalo většinou jen o pár centimetrů sněhu, na Vysočině bylo ale téměř každý rok nad 10 centimetrů sněhu, v roce 1969 dokonce 55 cm.

Oproti tomu sedmdesátá léta byla na sníh o Vánocích poměrně chudá, v polovině případů nebyl na Štědrý den na území naší brněnské pobočky žádný sníh ani ve vyšších nadmořských výškách, v Brně-Tuřanech byl v sedmdesátých letech pouze jediný Štědrý den bílý, a to v roce 1970.

V devadesátých letech a na přelomu století byly podobně jako v šedesátých letech poměrně časté roky, kdy na Štědrý den ležel sníh i v nižších polohách. Od té doby jsme si ale, hlavně v nížinách, sněhu o Vánocích příliš neužili. Od roku 2003 do roku 2020 bylo na Štědrý den v Brně-Tuřanech bílo pouze v roce 2012 (3 cm) a v roce 2016 (4 cm). Ani na našich stanicích na Vysočině nebo v Bílých Karpatech to v posledních dvaceti letech nebylo se sněhem o Vánocích nijak slavné – asi polovina Štědrých dnů byla i tam bez sněhové pokrývky.

Od roku 1961 do roku 2020, tedy za posledních 60 let, bylo v Brně-Tuřanech pouze 19 Štědrých dnů bílých, na Vysočině v Bystřici nad Pernštejnem to bylo 30 dnů, v Nedvězí 37 bílých Štědrých dnů. V Bílých Karpatech na stanici Valašské Klobouky jsme v tomto období zaznamenali 32 případů, kdy byla 24. prosince pozorována souvislá sněhová pokrývka, ve vyšších polohách Bílých Karpat ale mohlo být případů i více.

Nezbývá než se těšit, že třeba příští desetiletí bude na bílé Vánoce zase štědřejší, trend zvyšování průměrné teploty vzduchu tomu ale bohužel příliš nenasvědčuje.