Rekordně vysoké koncentrace metanu v ovzduší6 min čtení

Nejnovější předběžné odhady americké NOAA z 5. dubna ukazují na rekordně vysoké koncentrace metanu (CH₄) v atmosféře. Doplňme, že metan patří mezi skleníkové plyny s výrazně vyšším potenciálem způsobovat globální oteplování než CO₂.

Průměrné měsíční koncentrace metanu najdete přímo na stránkách NOAA. NOAA monitoruje globální koncentrace metanu od roku 1983 v rámci sítě stanic rozmístěných po celé Zemi. Koncentrace pak uvádí v ppb, tedy “parts per billion” – částic na miliardu, jinými slovy molekul metanu v miliardě molekul vzduchu. Od dob před průmyslovou revolucí se koncentrace metanu zvýšili 2.5× (Hartmann et al., 2013). Současné hodnoty jsou dvojnásobně vyšší než kdykoliv v posledních 400 tisících let.

Metan patří mezi skleníkové plyny, tedy plyny s potenciálem způsobovat globální oteplování pohlcováním infračerveného záření. Potenciál metanu oteplovat atmosféru je navíc 80× vyšší, než jaký má CO₂. Musíme však zároveň říci, že molekula metanu zůstává v atmosféře pouze přibližně desetiletí, na rozdíl od molekuly CO₂, která může existovat stovky let. V horizontu 100 let je tedy GWP (Global Warming Potential – potenciál globálního oteplování) přibližně 28 až 36× vyšší než CO₂ (to má arbitrárně přidělenu hodnotu 1 a všechny ostatní skleníkové plyny se vztahují relativně k CO₂).

Ačkoliv se tedy v rámci mezinárodních cílů neustále usiluje o snižování emisí a koncentrací skleníkových plynů, v tomto případě nedochází k poklesu, ale právě naopak. V tuto chvíli ještě výzkumníci z NOAA neznají přesná čísla za poslední rok, ale k dispozici již máme předběžný odhad. Konečné číslo by mělo být publikováno pravděpodobně až ke konci roku.

Co je zdrojem emisí metanu? Co přesně způsobuje nárůst koncentrací metanu, není jasné, ale předpokládá se a je vysoce pravděpodobné, že jsou na vině antropogenní (lidské) činnosti včetně ropného průmyslu, těžby a zpracování zemního plynu, těžby uhlí, chov skotu, čištění odpadních vod, spalování biomasy a pěstování rýže (Dlugokencky et al., 2011; Kirschke et al., 2013; Saunois et al., 2016). Nejvýznamnějším přírodním zdrojem jsou mokřady. V poslední době se také prokázal únik metanu z ledovců například v Grónsku (Andrews, 2019). Metan představuje hlavní složku zemního plynu (70 až 90 %) a k únikům metanu tak dochází i během jeho těžby a zpracování. Místo investic do zlepšování technologií a vývoje ekologičtějších procesů však firmy často spíše investují do rozšiřování těžby. Byť je pravdou, že některé velké společnosti jako Exxon Mobil, BP nebo Shell se za účelem zlepšení image snaží emise metanu snižovat.

Navíc dochází k jevu označovanému jako tzv. pozitivní zpětná vazba. Čím více metanu je totiž produkováno, tím citelnější může být globální oteplování a způsobené vyšší teploty pak vedou k ještě větší přírodní produkci metanu (např. prostřednictvím tání permafrostu na Sibiři, kde jsou uložena významná ložiska (Pearce, 2005)).

Pokud se podíváme na samotný graf vývoje globálních koncentrací metanu vidíme stagnaci přibližně od konce 90. let až do roku 2006. Od té doby se koncentrace opět zvyšují a v posledních letech velmi výrazně. Potenciálním nebezpečím je právě fakt, že se snaha snižovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře zaměřuje především na CO₂, pro ten jsou především stanovovány cíle a limity a metanu je věnována menší pozornost.

Následující graf nejprve ukazuje globální průměrné koncentrace metanu v atmosféře od roku 1983 do současnosti s vyznačením trendu.

Podívejme se ještě na detailní graf za posledních 5 let.

A ještě graf roční změny průměrné globální koncentrace.

Nejnovější údaj k prosinci roku 2019 je průměrná globální koncentrace metanu 1874,7 ppb, přitom o rok dříve to bylo 1866,0 ppb. Ve snaze o snižování koncentrací a emisí CO₂ bychom tedy neměli zapomínat i na ostatní skleníkové plyny, které ke globálnímu oteplování více či méně přispívají.

Andrews, L.C., 2019. Methane beneath Greenland’s ice sheet is being released.

Dlugokencky, E. J., Nisbet, E. G., Fisher, R., and Lowry, D.: Global atmospheric methane: budget, changes and dangers, Philos. T. R. Soc. S.-A, 369, 2058–2072, 2011.

Hartmann, D. L., Tank, A. M. K., Rusticucci, M., Alexander, L. V., Brönnimann, S., Charabi, Y. A. R., Dentener, F. J., Dlugokencky, E. J., Easterling, D. R., Kaplan, A., Soden, B. J., Thorne, P. W., Wild, M., and Zhai, P. M.: Observations: atmosphere and surface, in: Climate Change 2013 the Physical Science Basis: Working Group I Contribution to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change, Cambridge University Press, 2013.

Kirschke, S., Bousquet, P., Ciais, P., Saunois, M., Canadell, J. G., Dlugokencky, E. J., Bergamaschi, P., Bergmann, D., Blake, D. R., and Bruhwiler, L.: Three decades of global methane sources and sinks, Nat. Geosci., 6, 813–823, 2013.

Pearce, F., 2005. Climate warning as Siberia melts. New Scientist, 187(2512), p.12.

Saunois, M., Bousquet, P., Poulter, B., Peregon, A., Ciais, P., Canadell, J. G., Dlugokencky, E. J., Etiope, G., Bastviken, D., Houweling, S., Janssens-Maenhout, G., Tubiello, F. N., Castaldi, S., Jackson, R. B., Alexe, M., Arora, V. K., Beerling, D. J., Bergamaschi, P., Blake, D. R., Brailsford, G., Brovkin, V., Bruhwiler, L., Crevoisier, C., Crill, P., Covey, K., Curry, C., Frankenberg, C., Gedney, N., Höglund-Isaksson, L., Ishizawa, M., Ito, A., Joos, F., Kim, H.-S., Kleinen, T., Krummel, P., Lamarque, J.-F., Langenfelds, R., Locatelli, R., Machida, T., Maksyutov, S., McDonald, K. C., Marshall, J., Melton, J. R., Morino, I., Naik, V., O’Doherty, S., Parmentier, F.-J. W., Patra, P. K., Peng, C., Peng, S., Peters, G. P., Pison, I., Prigent, C., Prinn, R., Ramonet, M., Riley, W. J., Saito, M., Santini, M., Schroeder, R., Simpson, I. J., Spahni, R., Steele, P., Takizawa, A., Thornton, B. F., Tian, H., Tohjima, Y., Viovy, N., Voulgarakis, A., van Weele, M., van der Werf, G. R., Weiss, R., Wiedinmyer, C., Wilton, D. J., Wiltshire, A., Worthy, D., Wunch, D., Xu, X., Yoshida, Y., Zhang, B., Zhang, Z., and Zhu, Q.: The global methane budget 2000–2012, Earth Syst. Sci. Data, 8, 697–751, 2016.

Jáchym Brzezina

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.