Rekordní tání ledovců v Grónsku v létě 20193 min čtení

Podle nového výzkumu bylo loňské léto 2019 tak teplé, že v Grónsku odtálo rekordních 600 miliard tun ledu a hladina světového oceánu se zvedla o 2,2 mm za pouhé dva měsíce. Minulý vývoj a projekci do budoucna si ukážeme i na názorné animaci.

V Arktidě byl rok 2019 rekordně teplý. Studie ukazuje, že za období 2012 až 2019 odtávalo v Grónsku ročně v průměru 268 miliard tun ledu, jen za loňské léto to tedy byl více než dvojnásobek. “Víme, že loňské léto bylo v Grónsku opravdu teplé, docházelo k odtávání ledového příkrovu ze všech stran, celková čísla jsou ale opravdu enormní”, řekla Isabella Velicogna, profesorka Věd o Zemi na kalifornské univerzitě v Irvine a zároveň hlavní autorka studie. Data pochází z družicových snímků Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Pokud by roztál veškerý led v Grónsku, zvedla by se hladina světového oceánu o přibližně 7,4 m, jak ukázala jiná studie. Ve srovnání s 90. léty minulého století odtávají momentálně ledovce v Grónsku sedmkrát rychleji. To potvrdila studie publikovaná v loňském roce časopisem Nature, jejíž závěr byl, že zatímco v 90. letech ztrácelo Grónsko ročně v průměru 33 miliard tun ledu, v minulé dekádě to bylo více než 250.

Kombinovaná data z 26 nezávislých družicových vzorků dat naznačují, že by do konce století mohlo tání ledovců v Grónsku vést ke zvýšení hladiny globálního oceánu o 7 až 13 cm.

Animace ukazující kumulativní změnu v tloušťce ledovcového příkrovu v Grónsku a příspěvek tohoto tání ke zvýšení globální hladiny oceánů. Je založená na naměřených datech 1992 až 2018 a ukazuje i projekci do roku 2100, vycházející z předpokladů IPCC. Animace: University of Leeds/Planetary Visions/Technical University of Denmark (Dánsko)

Grónsko představuje území o rozloze 2 166 086 km², pro představu, jedná se tedy o území přibližně 27 až 28 Českých republik. Trvale zde však žije jen něco málo přes 50 tisíc obyvatel. Kolem 85 % celkového území je trvale zaledněno. Formálně se jedná o autonomní část Dánského království. Kromě toho, že se jedná o největší ostrov na Zemi, se také jedná o druhý největší ledovec na světě, po tom Antarktickém.

V časopise Science Advances pak vyšla studie využívající rovněž data NASA, v rámci které byly vytvořeny tři modelové scénáře možného vývoje tání ledovců v Grónsku. Následující animace pak ukazuje jejich odhady do roku 2300. Tyto modelové scénáře předpokládají různý vývoj emisí skleníkových plynů. V případě nejhoršího scénáře, tedy scénáře, ve kterém se emise nijak nesnižují, předpokládají úplné roztání grónského ledovce do 1000 let. U druhého scénáře, který počítá se stabilizací emisí do konce tohoto století, odhadují odtání 26 až 57 % celkového ledu do roku 3000. Poslední, nejvhodnější scénář, který počítá se začátkem poklesu emisí skleníkových plynů do konce tohoto století, by mohl znamenat odtání ledovců v rozsahu 8 až 25 %.

Jáchym Brzezina

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.