Rozhovor, video a přednášky s vedoucím referátu ochrany ovzduší Magistrátu města Brna14 min čtení

O kvalitě ovzduší a vůbec s Radkem Kronovetem

Jaká je kvalita ovzduší v Brně? Co jako občan můžu udělat pro lepší kvalitu ovzduší a kde si naopak můžu stěžovat, pokud jsem nespokojený? Co podniká město pro snížení znečištění ovzduší a co jej způsobuje? To a více se dozvíte v rozhovoru s vedoucím referátu ochrany ovzduší Magistrátu města Brna, Bc. Radkem Kronovetem, nechybí ani vložené prezentace a videa.

Radku předně díky, že sis udělal čas na rozhovor.

Začnu trochu obecněji, jsi vedoucím referátu ochrany ovzduší Magistrátu města Brna, co tato pozice obnáší? Jaké jsou hlavní kompetence Tvého oddělení a jak vypadá běžný pracovní týden?

I já rovněž děkuji za zprostředkování rozhovoru. Referát ochrany ovzduší plní několik základních úkolů. Především zajišťuje plnění úkolů vyplývajících ze zákona o ochraně ovzduší – tzn. vydávání závazných stanovisek k umístění, provedení a užívání stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší neuvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší a výkon kontrolní činnosti. Tyto činnosti vykonáváme na referátu ochrany ovzduší každý pracovní den.
Dále spolupracujeme s krajským úřadem a MŽP na přípravě koncepčních dokumentů, připravujeme podklady pro rozhodování kolektivních orgánů města apod. Kromě toho také poskytujeme občanům a úředníkům městských částí odbornou pomoc v oboru ochrany ovzduší a zodpovídáme za provoz webových stránek www.brnenskeovzdusi.cz. Úkolem vedoucího referátu je, kromě výše uvedených činností, zajištění bezproblémového chodu referátu a dohled nad provozem stanic měření kvality ovzduší ve vlastnictví města Brna.

Nyní už se podívejme konkrétněji na kvalitu ovzduší v Brně. Magistrát města Brna má po Brně několik stanic imisního monitoringu. Správa takového počtu stanic městem je v ČR unikátní, kde přesně stanice MMB v Brně najdeme a kolik je v Brně stanic celkem?

Město Brno provozuje 5 stacionárních měřících stanic kvality ovzduší. Stanice Brno-Lány se nachází v areálu bývalé zahradnické školy na ul. Lány za objektem č.o. 34, stanice Brno-Výstaviště se nachází na ul. Bauerova v blízkosti vstupní brány č. 9 na brněnské výstaviště, stanice Brno-Zvonařka se nachází na ul. Opuštěná v těsné blízkosti autobusového nádraží a galerie Vaňkovka, stanice Brno-Arboretum se nachází v areálu arboreta Mendelovy univerzity v Brně v k.ú. Černá Pole a stanice Brno-Svatoplukova se nachází v areálu Ministerstva obrany na ul. Svatoplukova v Brně-Židenicích. Kromě stacionárních stanic město provozuje ještě jeden mobilní měřící vůz, který je využíván v různých částech města ke krátkodobějším měření.

Interaktivní mapa stanic imisního monitoringu v Brně. Červeně vyznačeny stanice spravované Magistrátem města Brna, modře stanice ČHMÚ, žlutě stanice Zdravotního ústavu Ostrava. Mapa: Leaflet, Jáchym Brzezina

Jaké jsou hlavní zdroje znečišťování ovzduší v Brně potažmo, co je hlavní příčinou vysokých koncentrací některých znečišťujících látek na vybraných brněnských stanicích?

Přes město Brno prochází velké množství významných dopravních cest, což se do určité míry negativně podepisuje na kvalitě ovzduší ve městě. Doprava je velmi významným zdrojem emisí prachových částic všech sledovaných frakcí (PM₁₀, PM_2,5 i PM₁) a také oxidů dusíku. Nejde pouze o emise z výfuků automobilů, ale významný podíl emisí vzniká otěrem brzd, otěry pneumatik apod. Zde samozřejmě platí, že s rostoucí vzdáleností od komunikace vliv dopravy na kvalitu ovzduší významně klesá.

Významným zdrojem emisí prachových částic je dále stavební činnost. Dalšími významnými zdroji emisí je vytápění domácností, zemědělství a průmysl.

Kromě zdrojů znečišťování ovzduší je zde ale ještě jeden faktor, který kvalitu ovzduší ve městě ovlivňuje zcela zásadním způsobem, a tím jsou meteorologické podmínky. Konkrétně se jedná zejména o směr a rychlost větru a teplotní zvrstvení atmosféry. V zimních měsících můžeme při dlouhotrvající mírné rychlosti větru ze severovýchodního směru pozorovat výrazný dálkový transport znečišťujících látek z oblastí Polska, kde se ještě v dnešní době topí většinou uhlím. Za určitých synoptických situací v zimním období vzniká tzv. teplotní inverze (tzn. teplota vzduchu s rostoucí výškou až do určité hladiny stoupá), což je také pro kvalitu ovzduší nepříznivý jev. Při teplotních inverzích totiž nedochází k vertikálnímu promísení vzdušných vrstev (vytváří se tzv. poklička) a nedochází k potřebnému rozptylu škodlivin.

Ve kterých částech města je situace nejhorší či naopak nejlepší a jsou rozdíly významné?

Z hlediska kvality ovzduší je situace dlouhodobě nejpříznivější v okrajových částech města, kde je dostatek zeleně, je zde rozvinutý systém dálkového vytápění a není zde významná zátěž intenzivní automobilovou dopravou. Konkrétně lze jmenovat např. městskou část Bystrc, Kohoutovice, nebo také sídliště Lesná, Líšeň a Vinohrady. Naopak nejméně příznivá je situace v centrální a jižní části města.

Rozdíly v krátkodobých koncentracích znečišťujících látek nelze příliš hodnotit, protože mohou být způsobeny nějakým krátkodobým lokálním vlivem. Rovněž mezi sebou nelze porovnávat tzv. dopravní lokality (tzn. v těsné blízkosti komunikací) s lokalitami pozaďovými.

I v případě ročních průměrných koncentrací jsou však např. u prachových částic PM₁₀ nebo oxidu dusičitého zřejmé rozdíly několik µg/m³.

Dochází v Brně k překračováním imisních limitů?

K překračování imisních limitů v Brně dochází na dopravních lokalitách. Na Stanici Brno-Svatoplukova a Brno-Úvoz bývá překračován roční imisní limit u oxidu dusičitého. Na některých dopravních lokalitách je pak v závislosti na klimatických podmínkách v daném roce překračován krátkodobý imisní limit také u prachových částic PM₁₀.

Jaké jsou ze strany města podnikána opatření ke snižování emisí znečišťujících látek v Brně?

Mezi nejvýznamnější aktivity patří především provoz městské hromadné dopravy, díky které se daří udržet počet vozidel v centru města na přijatelné úrovni, dále provoz soustavy centrálního zásobování tepelnou energií a pravidelná čištění komunikací. K těmto hlavním aktivitám město realizuje některá doplňková opatření, jako např. zřizování cyklopruhů, bezpečných cyklostezek a stezek pro pěší, podpora rozvoje elektromobility, snižování energetické náročnosti městských budov apod. U veřejných zakázek stavebního charakteru město po dodavatelích staveb vyžaduje, aby při provádění stavebních prací byla dodržována technická a organizační opatření k omezení prašnosti.

Máte v blízké době v plánu zapojit svůj měřící vůz na nějaké konkrétní lokalitě?

Ano. V měsíci lednu 2020 budeme měřit kvalitu ovzduší na Karáskově náměstí v Brně-Židenicích, dále bychom rádi v měsíci únoru nebo březnu zopakovali měřící akci na Náměstí Svobody a potom také v Brně-Bosonohách.

Pojďme na trochu praktičtější otázku, pokud jsem jako občan nespokojený s kvalitou ovzduší ve svém okolí, na koho a jak se mám obrátit?

Orgánů ochrany ovzduší je v České republice mnoho a záleží tedy na tom, s čím konkrétně je občan nespokojený. Konkrétně ve městě Brně mohou občané směřovat svoje podněty na tyto čtyři instituce: 1. Krajský úřad Jihomoravského kraje, 2. Magistrát města Brna, 3. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Brno a 4. Úřady městských částí. Každá instituce má zákonem o ochraně ovzduší svěřeny určité kompetence, a proto je nezbytně nutné, aby občan svůj podnět co nejvíce konkretizoval a bylo zřejmé, kdo jím vlastně má zabývat. Obecné podněty poukazující na špatnou kvalitu ovzduší nelze z pozice orgánů státní správy příliš efektivně řešit.

Jakým způsobem se můžu obrátit na vás?

Na Magistrát města Brna, Odbor životního prostředí, lze podněty zasílat buď poštou, osobně, nebo elektronicky.

A co naopak já jako běžný občan můžu pro zlepšení kvality ovzduší udělat sám?

Pokud je to možné, tak k cestě do práce nebo školy přednostně využít veřejnou hromadnou dopravu před individuální dopravou vlastním autem, k vytápění svého domu využít v místě provozu bezemisní nebo nízkoemisní zdroje tepla, omezit spalování tuhých paliv, na zahradách místo spalování zahradního materiálu upřednostňovat jeho kompostování, chránit stávající zeleň a pokud je to možné, tak na svém pozemku vysazovat nové vegetační prvky nebo např. snížit energetickou náročnost svého domu.

Je něco, co momentálně považuješ za potenciálně nejužitečnější v Brně, co by realizací nejvíce pomohlo pro lepší kvalitu ovzduší?

Za klíčové pro zlepšení kvality ovzduší považuji dokončení velkého městského okruhu v místech, kde dosud chybí, nebo kde není dokončen (např. ul. Žabovřeská) a zlepšení koordinace významných dopravních staveb.

Jakým způsobem spolupracuje město s dalšími státními či soukromými organizacemi za účelem zlepšení kvality ovzduší v Brně?

Město spolupracuje se státními i soukromými institucemi především při tvorbě koncepčních dokumentů ke zlepšení kvality ovzduší, při tvorbě studií apod. Pro město Brno je velice důležitá také výměna zkušeností a poznatků z oboru ochrany ovzduší s ostatními městy. Proto se zástupci města pravidelně zúčastňují mezinárodního diskuzního fóra EUROCITIES, kde si vyměňují informace se zástupci jiných evropských měst.

Jak dlouho už ve městě monitorujete kvalitu ovzduší a jsou někde tato data k dispozici?

Město Brno se může pochlubit tím, že již 20 let sleduje kvalitu ovzduší na území města a veškerá naměřená data pečlivě archivuje. Tato data město na vyžádání bezplatně poskytuje vědeckým institucím, vysokým školám, orgánům státní správy apod. pro účely dalšího zpracování.

Přednáška Radka Kronoveta o stanicích imisního monitoringu v Brně, kterou přednesl na akci Ovzduší v Brně a vůbec, 25. 11. 2019

Přednáška Radka Kronoveta o stanicích imisního monitoringu v Brně, kterou přednesl na akci Ovzduší v Brně a vůbec, 25. 11. 2019

Přednáška Radka Kronoveta o kvalitě ovzduší v Brně, kterou přednesl na akci Ovzduší v Brně a vůbec, 18. 11. 2019

Přednáška Radka Kronoveta o kvalitě ovzduší v Brně, kterou přednesl na akci Ovzduší v Brně a vůbec, 18. 11. 2019

Přednáška Radka Kronoveta o opatřeních ke snižování emisí v Brně, kterou přednesl na akci Ovzduší v Brně a vůbec, 19. 11. 2019

Přednáška Radka Kronoveta o opatřeních ke snižování emisí v Brně, kterou přednesl na akci Ovzduší v Brně a vůbec, 19. 11. 2019

Jáchym Brzezina

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.