Amazonský prales hoří – kromě destrukce tohoto cenného ekosystému vzniká i významné znečištění ovzduší7 min čtení

V Amazonii momentálně řádí mohutné lesní požáry pohlcující místní deštné pralesy. Rozsah této katastrofy je natolik velký, že je pozorovatelný družicemi z vesmíru. Kromě devastace velmi cenného ekosystému dochází i k velmi významnému znečišťování ovzduší.

V Amazonském pralese v Brazílii je letos o 83 % více lesních požárů než v loňském roce (zatím přibližně 77 tisíc). Příčin vzniku těchto požárů je více a zahrnují jak přírodní vlivy (sucho, klimatická změna), tak bohužel i vlivy čistě lidské – snaha získat více zemědělsky využitelné půdy vede některé místní k zapalování pralesa či je to činěno za účelem následné těžby dřeva. Podle Brazilské družicové agentury, která se zabývá monitoringem rozsahu lesních požárů od roku 2013, se jedná o zatím absolutní rekord v jejich počtu. Existují i dlouhodobější data, v některé dny byla rozloha hořící plochy sedminásobně vyšší, než kolik činí průměr za posledních 15 let. V některých státech Brazilie bylo množství popela a dalších částic v ovzduší nejvyšší od roku 2010. Na druhou stranu jsou i oblasti, které jsou zatím co do počtu lesních požárů letos podprůměrné.

 

 

 

Jedním z nežádoucích efektů lesních požárů je i významné znečišťování ovzduší. Do ovzduší se dostává velké množství suspendovaných (prachových) částic, ale i další znečišťující látky, které jsou produktem hoření. Ještě než se však dostaneme k samotnému znečištění ovzduší si odpovězme na některé otázky a zároveň upozorněme na některé “fake news” (zavádějící fakta), která se internetem začala šířit.

Hoří celý prales?

Ne, řada požárů je i v místech už vykácených a rozloha deštných pralesů v Jižní Americe je obrovská. Ačkoliv tedy je výskyt lesních požárů v letošním roce významně vyšší než je obvyklé, není třeba se obávat “shoření celého pralesa”.

Máme se bát nedostatku kyslíku?

Ačkoliv se někdy Amazonskému deštnému pralesu přezdívá “plíce Země”, je tato formulace mírně zavádějící. Podle některých zpráv produkuje tato oblast 20 % zemského kyslíku, tento údaj ale není nijak podložený (bohužel jej šíří řada světových medií a známých osobností včetně francouzského prezidenta Macrona, fotbalisty Ronalda apod.) a ve skutečnosti to pravděpodobně je jen něco kolem 5 %. Navíc i následně vysazené zemědělské plodiny kyslík produkují a to často i ve větší míře než původní vegetace a je také třeba mít na paměti, že velkou část kyslíku vyprodukovaného zase fauna a flóra pralesa využije pro vlastní potřeby.

Jaká je míra deforestace v místní oblasti?

Podle Brazilské vesmírné agentury (Brazil space agency) je situace v současné době nejhorší za minimálně poslední dekádu, od doby kdy začala být aplikována současná metodika hodnocení. Jen za květen 2019 bylo vykáceno 739 km² pralesa – pro srovnání, rozloha území města Prahy je 496 km². Nutno však také podotknout, že situace byla ještě výrazně horší v 90. letech minulého století a začátkem tohoto tisíciletí, kdy se mezi lety 2005 a 2014 podařilo snížit míru kácení o 80 %.

Na internetu kolují děsívé fotografie hořícího pralesa, jsou věrohodné?

Bohužel řada z nich, sdílená i velkými světovými medii či osobnostmi (včetně například francouzského prezidenta), jsou zavádějící. Například níže uvedená fotografie, která momentálně koluje po internetu je ve skutečnosti z roku 1988 a naleznete jí například v této prezentaci britského Guardian. Stejně tak je na tom další fotografie, jejíž autor je Loren McIntyre, který fotil pro National Geographic a zemřel v roce 2003).

 

 

Znečištění ovzduší

Lesní požáry obecně jsou při větším výskytu významným zdrojem znečišťování ovzduší. Do ovzduší se dostává velké množství suspendovaných částic, ale například také oxidu uhelnatého (CO), benzenu a oxidů dusíku (a v důsledku toho může docházet i k nárůstu koncentrací přízemního ozonu). Právě nárůst koncentrací oxidu uhelnatého ukazuje nová animace od NASA, která zobrazuje šíření mraku CO nad Amazonií. Animace byla vytvořena z dat pořízených družicí Aqua atmosférickou infračervenou sirénou (Atmospheric Infrared Sounder, AIRS) mezi 8. a 22. srpnem 2019. Zvýšené koncentrace se nejprve objevují nad Brazilí, kde je lokalizován největší podíl lesních požárů. Následně dochází k šíření do okolních oblastí, zejména do severozápadní části Jižní Ameriky.

Animace je vytvořena vždy jako klouzavý průměr ze 3 dní, což zajišťuje minimalizaci chybějících dat. Zeleně jsou zobrazeny oblasti s koncentrací CO přibližně 100 ppb, žlutě oblasti s koncentracemi 120 ppb a tmavě červeně oblasti s koncentracemi kolem 160 ppb.

 

 

Jak je vidět, dochází v rámci tzv. dálkového transportu, k šíření této znečišťující látky do širokého okolí. V atmosféře oxid uhelnatý persistuje přibližně měsíc. Ve výšce 5500 metrů nad Zemí mají vysoké koncentrace tohoto plynu velmi malý vliv na vzduch, který dýcháme. Silnější proudění však může tuto látku transportovat do nižších výšek, kde již může významně ovlivnit kvalitu ovzduší v dané oblasti.

 

Více informací o AIRS naleznete na stránkách NASA.

 

Pro úplnost ještě dodejme, jaký je stav CO v České republice. Pro oxid uhelnatý je stanoven imisní limit pro maximální denní 8h klouzavý průměr – ten má hodnotu 10 mg/m³. Koncentrace oxidu uhelnatého se v celé České republice dlouhodobě pohybují hluboko pod hodnotou imisního limitu. V roce 2018 nebyl limit překročen ani jednou na žádné ze stanic, které koncentrace tohoto polutantu monitorují. Například na velmi silně dopravně zatížené stanici Brno-Úvoz (hot spot) byl v loňském roce průměr CO 0,362 mg/m³. Na pozaďové stanici v areálu observatoře v Košeticích to například bylo pouze 0,262 mg/m³.

 

Převod ppb na mg/m³:

1 ppb = 1,145 µg/m³ = 0,001145 mg/m³