Dopady sucha – srovnání družicových snímků České republiky5 min čtení

Díky novým technologiím a stále se zlepšujícím možnostem a rozlišení družicových snímků máme v dnešní době unikátní možnost podívat se na to, jak se mění rozsáhlé územní celky, a to v pravidelných intervalech. V tomto článku se zaměříme na srovnání území Jihomoravského a Středočeského kraje v srpnu let 2018, 2021 a 2022.

V článku budeme používat snímky z evropské družice Sentinel 2 v rámci programu Copernicus. Většina snímků je v tzv. přirozených barvách, tedy tak, jak jsou viditelné námi. Použít lze ale i různé kombinace pásem, které umožňují zvýraznit konkrétní aspekty. Tímto způsobem si ukážeme zvýraznění vlhkosti pomocí pásem B8A+B11). Barvy jsou v takovém případě nepřirozené, za to umožňují lepší analýzu konkrétního parametru.

Ve všech případech jsou srovnávány snímky ze srpna let 2018, 2021 a 2022. Rok 2018 byl historicky nejteplejším rokem v České republice a zároveň tou dobou trápilo Česko extrémní sucho. Rok 2021 byl naopak vlhčí a na poměry období 1991-2020 i mírně chladnější. Konkrétní srpnové datum v jednotlivých letech bylo zvoleno tak, aby byly dny co nejpodobnější a zároveň aby snímek byl pořízen v den s velmi malou oblačností, která znemožňuje pozorovat povrch.

U všech srovnání je možné kliknout na tlačítko v pravém horním rohu, které obrázek zobrazí na celou obrazovku, snímky jsou ve vysokém rozlišení, proto vyniknou zejména na větším monitoru.

Jihomoravský kraj

Začneme snímkem Jihomoravského kraje. Na snímku je zvýrazněno město Brno. Jedná se o srovnání let 2021 a 2022. Na první pohled je patrné, že rok 2022 je v Jihomoravském kraji sušší.

Přestože se však rok 2022 jeví jako suchý, “může být i hůř” – dobře to ukazuje srovnání roku 2018 a 2022. Rok 2018 na tomto snímku ukazuje zcela vyschlou vegetaci na obrovském území.

Pro doplnění a srovnání rozdílu ještě srovnání roku 2018 a 2021, kde jsou rozdíly ještě výraznější.

Výše uvedené snímky byl v tzv. přirozených barvách, tedy tak, jak je vidíme okem. Pro zvýraznění konkrétních aspektů ale lze použít kombinaci konkrétních pásem, které družice snímá. Snímky níže jsou v nepřirozených barvách a zvýrazňují vlhkostní index kombinací pásem B8A + B11 (NIR (near infrared) + SWIR (short infrared)). Zvýrazňuje množství vody v listech.

Nejprve opět srovnání srpna 2021 a srpna 2022.

A nyní srovnání roku 2022 s extrémně suchým rokem 2018.

A na závěr srovnání let 2018 a 2021, kde se ukazuje nejvyšší rozdíl.

Všechny výše uvedené snímky můžeme srovnat a vytvořit rozdílový obrázek, který zvýrazňuje plochy, kde je mezi oběma obrázky rozdíl. Tři rozdílové obrázky níže ukazují, kde jsou největší rozdíly.

Středočeský kraj

Nyní se podívejme na snímek Středočeského kraje s hlavním městem uprostřed. Opět srovnání srpnů 2018, 2021 a 2022. Použity jsou zde snímky z jiných dní – odvíjí se od datumu snímkování dané lokality a množstvím oblačnosti.

Níže je zobrazeno srovnání mezi srpny 2021 a 2022 v přirozených barvách.

Na první pohled je patrné, že rozdíl je menší než v případě Jihomoravského kraje. Vysvětlení ukazuje mapa od Českého hydrometeorologického ústavu, která ukazuje množství srážek v České republice od začátku roku 2022 do prvního srpnového týdne. Množství je zde reprezentováno podílem z dlouhodobého průměru 1991-2020. Je zřejmé, že zatímco oblast kolem Jihočeského kraje a dále severně podél řeky Vltavy až k Praze zaznamenala v roce 2022 v tomto období nadprůměrné množství srážek, v Jihomoravském kraji převládají béžové tóny – množství srážek bylo podprůměrné.

Níže je zobrazeno srovnání roku 2018 a 2022, které ukazuje, jak suchý byl rok 2018 i v této oblasti.

Na závěr ještě srovnání roku 2018 a 2022, kde jsou rozdíly nejvýraznější.

Srovnání detailů

Na závěr ještě srovnání dvou oblastí ve větším detailu. Nejprve srovnání pro město Brno, roky 2021 vs. 2022, 2018 vs. 2022 a 2018 vs. 2021.

 

 

Zejména poslední srovnání let 2018 a 2022 jasně ukazuje vyschlou zeleň například v městských parcích.

Poslední srovnání ukazuje zemědělskou oblast více na jih od Brna v okolí Židlochovic.

 

 

 

Zdroj surových družicových snímků: Copernicus Sentinel L2A, European Union
Postprocessing: úprava kontrastu a jasu (u všech snímků ve zcela totožné míře, aby byla zachována srovnatelnost)