Vegetační sezóna je většinou definována nástupem pravidelných teplot vzduchu nad určitou hranici (např. 5 a 10°C). V tomto případě jsme analyzovali pravidelný úsek a to duben až září, který je nejdůležitější pro vývoj rostlin a také samotné zemědělství. Toto období bývá často nazýváno jako teplý půlrok.
Letos byl charakterizován hlavně vlhkým počasím – na území republiky spadlo v průměru 120 % dlouhodobého průměru 1961-2000. Například v roce 2018 to bylo jen 74 %. Nejdeštivější počasí bylo na Vysočině, která kraluje, jak ve vyhodnocení podle krajů, tak i podle okresů. Největší odchylka byla v okrese Třebíč, a to 162 %. Na mapě je krásně vidět, jak naopak severozápad republiky měl srážek méně nebo stejně jako je dlouhodobý průměr a zjednodušeně lze říct, že směrem na východ více pršelo. Nejméně srážek v porovnání s obvyklými hodnotami spadlo v Libereckém a Ústeckém kraji (92-93 %). Paradoxně v roce 2018 byl Liberecký kraj také nejvíce postižený, kdy zde tenkrát spadlo pouze 54 % srážek. Zajímavostí je, že v nejvyšších partiích naší republiky zase odchylka nebyla tak výrazná a srážek tam bylo naměřeno jen o 10 % více než v letech 1961-2000.
Letošní teplý půlrok určitě nebyl tak teplý, jak jsme byli zvyklí v minulých letech, ale i přesto byl o 1°C nad průměrem let 1961-2000. V roce 2018 to ale bylo o 3,3°C. Nejvyšší odchylka byla v Praze a pak již na zmíněném severozápadě republiky. Naopak nejmenší kladný rozdíl oproti obvyklým hodnotám byl na jižní a střední Moravě. Zajímavé je, že naopak horské oblasti měly odchylku od průměrných hodnot nejvyšší.
Klimatolog na pobočce Brno.
Nejnovější od autora
Meteorologie & klimatologie22.9.2023Léto 2023 patřilo zase k dalším teplotně nadprůměrným
Meteorologie & klimatologie3.7.2023Meteorologicky průměrné jaro s většími prostorovými rozdíly ve srážkových úhrnech
Meteorologie & klimatologie23.3.2023Zima 2022/23: V republice spadlo jen 65 % obvyklého množství sněhu
Meteorologie & klimatologie21.2.2023Množství sněhu k druhé polovině února 2023