Jaké množství tuhých znečišťujících látek vyprodukuje jeden průměrný kotel na tuhá paliva za rok? Naše nová infografika ukazuje až hrozivé srovnání rozdílů na základě jednotlivých druhů kotlů a paliv.
Data v infografice vychází z dokumentu Ministerstva životního prostředí. Srovnáváme zde množství emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) ze starého typu kotlů (prohořívací a odhořívací) a novějších kotlů zplyňovacích a automatických. Pro srovnání jsme zahrnuli také tepelná čerpadla a nechybí nejlepší alternativa – plynový kotel.
Množství emisí jsme převedli na plochu kruhu, velikosti kruhů (jejich plochy) jsou tedy vzájemně proporční.
| Prohořívací kotel – hnědé uhlí | 177 kg/rok |
| Prohořívací kotel – černé uhlí | 25 kg/rok |
| Prohořívací kotel – biomasa | 9,3 kg/rok |
| Odhořívací kotel – hnědé uhlí | 23 kg/rok |
| Odhořívací kotel – černé uhlí | 22 kg/rok |
| Odhořívací kotel – biomasa | 8,9 kg/rok |
| Zplyňovací kotel – biomasa | 2,5 kg/rok |
| Automatický kotel – hnědé uhlí | 2,7 kg/rok |
| Automatický kotel – černé uhlí | 3,5 kg/rok |
| Automatický kotel – biomasa | 4,0 kg/rok |
| Tepelné čerpadlo – země/voda | 0,19 kg/rok |
| Tepelné čerpadlo – vzduchu/voda | 0,27 kg/rok |
| Plynový kotel – plyn | 0,026 kg/rok |
Z výše uvedené tabulky vidíme, že zatímco v prohořívacím kotli vytápěným hnědým uhlím vzniká v průměru 177 kg tuhých znečišťujících látek ročně, u plynového kotle je to pouhých 26 gramů! Z tohoto faktu pak vyplývá, že jeden prohořívací kotel s hnědým uhlím je v průměru co do emisí TZL roven 6808 plynovým kotlům. Ze srovnání také vidíme, že topení na biomasu je sice u prohořívacích kotlů ekologičtější, v celkovém srovnání se však nemůže vyrovnat vytápění plynovým kotlem nebo tepelným čerpadlem.
vedoucí oddělení kvality ovzduší
Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.
Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.
Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.
Nejnovější od autora
Meteorologie & klimatologie13.3.2024Teplota vzduchu v únoru 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina
Meteorologie & klimatologie13.3.2024Množství srážek v únoru 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina
Meteorologie & klimatologie13.3.2024Množství srážek v lednu 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina
Meteorologie & klimatologie13.3.2024Teplota vzduchu v lednu 2024 – Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a Kraj Vysočina
Posílám příspěvek k depozici dusíku v lesních půdách. Není to alarmující a nemělo by tohle být uvedeno vedle tabulky doporučující plynové kotelny s ohledem na tuhé emise. Není toto horší než tuhé emise???
https://adoc.tips/depozice-dusiku-v-lesnich-porostech-a-jejich-vliv-na-obsah-n.html
Kritická zátěž dusíku byla překročena prakticky
v celých Krkonoších, a to většinou velmi výrazně.
Průměrná velikost Cl (nut) N je 58 meq/m2/rok a je
celkovou atmosférickou depozicí dusíku překročena v průměru o 46 meq/m2/rok, tedy o zhruba
80 %. (inhttps://www.krnap.cz/data/File/projekty/stav_poskozeni_ekosystemu/lesni_vodni_ekosystemy.pdf
https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/02/537.pdf
Dle Vašich údajů limity dusíku na ekosystémy nejsou překračovány, jak to koresponduje s údaji viz třeba tady o fatálních dopadech dusíku na lesní ekosystémy a následně na celou krajinu? Proč nevydáváte varování jako je na krabičce cigaret? Co plynové kotelny způsobují. Taky asi nikdo nedostane rakovinu po první cigaretě, ale dlouhodobá zátěž se projeví negativně stejně jako dopady dusíkatých sloučenin ze spalování plynu na degradaci půdy???
Hezký den,
chápu Vaše výhrady, nicméně je třeba mít na paměti, že jsme vědecká instituce. Našim úkolem je zajistit měření příp. jej odborně hodnotit, jak je ale s těmito daty dále nakládáno již není našim úkolem, ani k tomu nemáme jakékoliv kompetence. Měnit vyhlášky či vydávat zákazy, provádět kontroly atd. to je činnost primárně Ministerstva životního prostředí pod které spadáme, příp. orgánů jakou je např. ČIŽP či zdravotní ústav.
Limity které používáme vychází z platné legislativy EU. My tedy můžeme pouze provádět měření, vyhodnotit jej na rovině statistiky, srovnat s legislativně platným limitem (ten nestanovujeme my) a dále s těmito daty musí nakládat jiné příslušné orgány.