Přízemní ozon – teorie a hodnoty z 26. června 20195 min čtení

V těchto dnech s až extrémně vysokými teplotami a velmi malou či žádnou oblačností je třeba kromě samotného horka připomenout také vysoké koncentrace přízemního (troposférického) ozónu, které s těmito meteorologickými podmínkami souvisí.

O přízemním ozonu jsme zde psali již loni a teoretické informace o této znečišťující látce a rozdíl mezi stratosférickým a troposférickým ozonem popisuje níže uvedené video.

Koncentrace přízemního ozonu jsou nejvyšší v době vysokých teplot, malé oblačnosti a to především ve výše položených oblastech a mimo intenzivně dopravně zatížené lokality.

Ve středu 26. 6. byla již v odpoledních a podvečerních hodinách vyhlášena smogová situace v důsledku vysokých koncentrací přízemního ozonu v kraji nejprve Ústeckém, následně Libereckém a Středočeském.

Jako velmi dobrou hodnotíme situaci, kdy se koncentrace přízemního ozonu pohybují do 33 µg/m³. Dobrá kategorie zahrnuje koncentrace od 33 do 65 µg/m³, uspokojivá 65 až 120 µg/m³ a vyhovující 120 až 180 µg/m³. Koncentrace přízemního ozonu nad 180 µg/m³ považujeme za špatné a nad 240 µg/m³ za velmi špatné.

Podívejme se nyní, jak to vypadalo s koncentracemi přízemního ozonu ve středu 26. června 2019, v den kdy se teploty na některých místech republiky v Čechách šplhaly nad 37 či dokonce 38 °C. Vycházet budeme čistě z operativních dat a to do 18 h SELČ. Vůbec nejvyšší koncentrace přízemního ozonu v České republice byla tento den naměřena na stanici Ústí nad Labem – město mezi 12 a 13 h, kdy byl hodinový průměr 216,3 µg/m³.  Druhý nejvyšší hodinový průměr byl naměřen na stanici Ústí nad Labem – Kočkov a to rovněž mezi 12 a 13 h. Právě v Ústeckém kraji byla nejdříve vyhlášena smogová situace v důsledku vysokých koncentrací O₃. Průměrné hodinové koncentrace O₃ na stanici Ústí nad Labem-město od 1. 6. 2019 do 26. 6. 2019, 18:00 SELČ vidíte na následujícím grafu.

Jak je to s vyhlašováním smogových situací v důsledku vysokých koncentrací přízemního ozonu? Smogová situace se pro dané území vyhlašuje v případě, že alespoň na jedné měřicí stanici reprezentativní pro úroveň znečištění v daném území překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu informativní prahovou hodnotu 180 µg.m⁻³.

V Jihomoravském kraji byly koncentrace O₃ v maximech mírně nad 160 µg/m³ a to na pozaďových stanicích Brno-Arboretum a Brno-Tuřany.

V Aglomeraci Praha se koncentrace přes den vyšplhaly ke 160 µg/m³. Nejvyšší byly na stanici Kobylisy a Riegrovy sady. Naopak nejnižší na stanici Vysočany.

Ve Středočeském kraji byly koncentrace nejvýše kolem 150 µg/m³. Výjimkou byla stanice Mladá Boleslav, kde se koncentrace vyšplhaly až na přibližně 195 µg/m³.

V Jihočeském kraji se koncentrace pohybovaly nejvýše kolem 130 µg/m³, v průměru nejvyšší byly na stanici Kocelovice, naopak nejnižší na stanici České Budějovice.

V Plzeňském kraji byly koncentrace ozonu nejvyšší na stanici Plzeň-Doubravka a to v hodinovém průměrném maximum na hranici 150 µg/m³.

V Karlovarském kraji naměřily obě stanice sledující O₃ (Sokolov a Přebuz) podobné maxima a to kolem 160 µg/m³.

Jak jsme si již ukázaly, v Ústeckém kraji byly koncentrace O₃ tento den vůbec nejvyšší z ČR a na dvou stanicích překročily hranici 200 µg/m³.

Také v Libereckém kraji byly koncentrace přízemního O₃ vysoké. Na všech třech stanicích (Souš, Liberec Rochlice, Frýdlant) byly maxima pro tento den nad 170 µg/m³ či blízko 180 µg/m³.

V Královéhradeckém kraji byly ze tří stanic (Hradec Králové observatoř, Krkonoše Rýchory a Polom) nejvyšší na stanici Krkonoše-Rýchory a Hradec-Králové observatoř, a to v maximu nad 180 µg/m³. Na stanici Polom se vyšplhaly maximálně na mírně nad 150 µg/m³.

V Pardubickém kraji jsou dostupná data pro stanici Svratouch, kde se koncentrace přízemního ozonu 26. června 2019 zastavily mírně nad 140 µg/m³.

V Kraji Vysočina byly koncentrace O₃ nejvyšší na stanici Jihlava (nad 145 µg/m³), naopak nejnižší na stanici Kostelní Myslová (přibližně 125 µg/m³).

V Olomouckém kraji se koncentrace O₃ pohybovaly maximálně mírně nad 130 µg/m³. Vůbec nejvíce ze 4 stanic k dispozici to bylo na stanici v Šumperku, naopak nejméně na stanici Jeseník-lázně.

Ve Zlínském kraji byly koncentrace nejvyšší na stanici Štítná nad Vláří a Těšnovice (přibližně 140 µg/m³). Naopak nejnižší bylo maximum na stanici ve Zlíně (mírně nad 120 µg/m³).

V Moravskoslezském kraji byly koncentrace O₃ nejvyšší v hodinovém průměrném maximu na stanici Ostrava-Radvanice OZO (přibližně 150 µg/m³).

Jak se budou koncentrace přízemního ozonu vyvíjet v následujících dnech záleží na meteorologických podmínkách. Pokud se budou teploty nadále dostávat nad 30, či dokonce 33-35 °C lze nadále očekávat vysoké koncentrace a to především na pozaďových stanicích.

Jáchym Brzezina

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, vytvořil jsem a spravuji tento blog, jsem administrátorem Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ a jsem project manager kontroly dat Evropské databáze emisí na čemž spolupracuji s Evropskou agenturou pro životní prostředí v Kodani.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.