Ve městě nedýchatelno, na vesnici čistý vzduch – opravdu?7 min čtení

Ve městě nedýchatelno, na vesnici čistý vzduch – opravdu?7 min čtení

Cílem tohoto článku je vyvrátit jeden z nejzažitějších mýtů o kvalitě ovzduší, který mezi lidmi panuje, což se mi opět potvrdilo při nedávných diskuzích s občany během dne otevřených dveří na ČHMÚ. 

O kvalitě ovzduší panuje několik mýtů, některé z nich už jsme zde popisovali a zase se k ním jistě vrátíme. V tomto článku se podíváme, jak je tomu s kvalitou ovzduší v malých obcích ve srovnání s městy, v čem se liší, kde je znečištění vyšší a co s tím případně dělat.

Jak to tedy skutečně je s kvalitou ovzduší v malých obcích? Odpověď je složitá – různě… Pro pochopení proč se kvalita ovzduší v jednotlivých obcích liší výrazně více než ve městech se napřed podívejme na čtyři klíčové koláčové grafy, které znázorňují podíly zdrojů na emisní bilanci vybraných znečišťujících látek – suspendovaných částic PM10 a PM2,5, oxidů dusíku a benzo[a]pyrenu, tedy čtyř látek, jejichž imisní limity jsou v ČR nejčastěji překračovány (a dá se říci, že až na naprosté výjimky v konkrétních oblastech jsou jedinými znečišťujícími látkami, které na některých místech limity překračují). Data jsou za rok 2016, tedy v současnosti nejnovější dostupné informace.

Podíl sektorů NFR na celkových emisích 2016 pro jednotlivé znečišťující látky:

Právě pohled na tyto grafy vysvětluje situaci ve městech a malých obcích. U tří ze čtyř problematických znečišťujících látek v České republice je jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem lokální vytápění domácností, u karcinogenního polycyklického aromatického uhlovodíku benzo[a]pyrenu je to dokonce přes 98 %! U menších, tedy potenciálně zdravotně nebezpečnějších, částic PM2,5 je to téměř 75 %. Pouze u oxidů dusíku je hlavním zdrojem doprava, imisní limity pro NO2 jsou však překračovány na relativně malém počtu stanic a to výhradně na stanicích situovaných přímo vedle velmi frekventovaných dopravních komunikací. Jak navíc ukázala některá projektová měření ČHMÚ, koncentrace oxidů dusíku klesají relativně rychle se zvyšující se vzdáleností od těchto komunikací, proto se jedná o problém spíše lokálního charakteru.

Lokální vytápění

Hlavním problémem kvality ovzduší je v současnosti právě lokální vytápění domácností, konkrétně pak vytápění starými kotly na tuhá paliva. Pokud totiž není kontrolován proces hoření a přísunu vzduchu dochází k tzv. nedokonalému spalování, jehož produkty je celá řada nežádoucích látek, které se uvolňují do ovzduší. Nejvýznamnější je znečištění u spalování v kotlích prohořívacích a odhořívacích. Neplatí ani idea, že pokud budu topit dřevem, které je zcela přirozené palivo, nebude docházet ke znečišťování ovzduší – dřevo při spalování za nekontrolovaných podmínek rovněž vede k nedokonalému spalování, byť se samozřejmě stále jedná o mírně lepší alternativu, než když někdo zatopí odpadky (a i k tomu bohužel dochází).

Jak to konkrétně vypadá s emisemi? Na následujícím grafu jsou ukázány průměrné emise tuhých znečišťujících látek (TZL) v mg/m3, při referenčních 10 % O2. Na prvním grafu při spalování hnědého uhlí, na druhém při spalování dřeva a ve vztahu k použitému typu kotle.

Interval průměrných emisí TZL jednotlivých typů kotlů na tuhá paliva při spalování hnědého uhlí v mg/m3 a referenčních 10 % O2. Zdroj: tzb-info.cz

Interval průměrných emisí TZL jednotlivých typů kotlů na tuhá paliva při spalování dřeva v mg/m3 a referenčních 10 % O2. Zdroj: tzb-info.cz

Města vs. malé obce

Města mají oproti malým obcím jednu obrovskou výhodu a tou je fakt, že je zde výrazně vyšší podíl vytápění na plyn, popřípadě elektrický proud. Tento způsob vytápění je co do ekologičnosti a znečišťování ovzduší výrazně vhodnější. U suspendovaných částic má ve městech vyšší podíl doprava, u benzo[a]pyrenu je však lokální vytápění v podstatě výhradním zdrojem a proto jsou koncentrace tohoto karcinogenu ve městech až řádově nižší, ve srovnání s malými obcemi, kde se převážně topí na tuhá paliva. Navíc, jak ukázala naše měření v minulosti, stačí, aby takto neekologicky zatopil relativně malý podíl domácností v obci a kvalita ovzduší se rapidně zhorší.

Například v Brně je sledována koncentrace benzo[a]pyrenu v Líšni a na stanici Masná. Na ani jedné ze stanic nepřesáhla průměrná roční koncentrace imisní limit pro tuto látku, který je jinak překračován na většině stanic v České republice. V minulosti prováděl ČHMÚ monitoring koncentrací benzo[a]pyrenu v topné sezóně například ve dvou obcích nedaleko Brna –  v Babicích u Rosic (15 km od Brna) a Jinačovicích na Brněnsku (10 km od Brna). Babice měly až šestinásobně vyšší koncentrace benzo[a]pyrenu v porovnání se stanicemi v Brně. V Jinačovicích byl rozdíl až desetinásobný v porovnání s Líšní. Koncentrace této látky mají výrazný sezónní chod, v létě jsou téměř nulové, proto v celkovém ročním průměru by nebyl rozdíl ve srovnání s Brnem tak veliký, nicméně se i tak je rozdíl v ročním průměru velký a ani krátkodobé vysoké koncentrace nejsou pro zdraví žádoucí.

V zimě tedy může být kvalita ovzduší v malých obcích, kde se topí ve velké míře tuhými palivy horší než v centru Brna. Pomoci v tomto ohledu mají kotlíkové dotace, v rámci kterých dochází k obměně starých kotlů za nové, automatické, které mají emise řádově nižší ve srovnání se starými kotli. Problémem znečištění lokálními topeništi je fakt, že je výrazně složitější tuto činnost nějakým způsobem regulovat. Velké provozy musí v pravidelných intervalech provádět měření emisí a vykazovat plnění emisních limitů. Rovněž automobily musí procházet technickou kontrolou. Kontrolovat čím se topí v jednotlivých domácnostech je výrazně obtížnější a regulovat tuto činnost taktéž. Někteří jsou zastánci názoru, že by měl stát mít možnost předem neohlášeně provést kontrolu přímo v domácnostech, jiní tvrdí, že se jedná o zásah do osobní svobody. Navíc je těchto zdrojů obrovské množství ve srovnání například s velkými provozy.

Nezanedbatelný je v některých oblastech vliv zemědělství. Zemědělská činnost může být v určitou část roku velmi významným zdrojem především částic frakce PM10. Vliv je v tomto případě opět vyšší ve venkovských oblastech a menší ve městech.

Koncentrace oxidů dusíku (NOx) jsou nejvyšší na dopravních stanicích, větší znečištění je tedy v průměru v urbánních oblastech, avšak i v malých obcích může být velmi frekventovaná dopravní tepna, která může vést k výraznému lokálnímu nárůstu koncentrací NOx.

Jak jsme si tedy ukázali, není lehké říci, zda je kvalita ovzduší lepší či horší ve městech či malých obcích. Vždy záleží na konkrétní situaci a je třeba věnovat pozornost oběma typům lokalit.

 

 

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, jsem administrátorem tohoto blogu, Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.

Sdílet

2 komentáře u “Ve městě nedýchatelno, na vesnici čistý vzduch – opravdu?

  1. Hezké obrázky, jenže:
    Mám odpozorováno toto: Třeba v centru Prahy je lepší vzduch, než za Ostravou, tím nemyslím profláknuté Radvanice s hutí za humny. Může za to pozaďový průmyslový smog. To, o čem je tady řeč, rovněž funguje, ale dle rovnice pozaďový průmysl + místní domky, popřípadě doprava a transfer z Polska. Mimo O(s)travsko je to tak, že pozaďový smog tam není, resp. je méně přítomný, nemluvě o tom, že složení onoho xindlu je jiné. Rovnice pak vypadá takto: 0 + domky. Podle toho pak vypadají ony grafy. Dále srovnatelné koncentrace nejznámětšího PM10 neznamenají autoamaticky stejně špatný luft. (Ve skutečnosti je třeba sečíst všechny frakce dohromady > tedy celkové znečištění – to je pak vražedný koktejl) Na Ostravsku obecně je více B(a)P a jiných lahůdek, jnde se naopak více projevuje zemědělské pozadí (prach z polí, ornice během sucha atd) Brno je na tom ještě lépe než matička Praha. A v onom srovnávání bych mohl dále pokračovat. Obecně mně tento článek příjde jako poněkud zlehčující fakt průmyslového znečištění a vyvolává klamný dojem, jakoby za všechno zlo světa mohly rodinné domky. (Tím netvrdím, že nesmradí). Jenže ono to vyznívá jako hledání slaměného panáka. Faktem je, že aspoň na O(s)travsku průmyslové pozadí je rozhodující.

    • Průmysl rozhodně zanedbatelný není, v průmyslových lokalitách může tvořit dominantní faktor znečištění. Toto je potřeba řešit v konkrétních oblastech a Ostravsko patří k v tomto směru nejproblematičtějším lokalitám. V tomto nelze než souhlasit. V plošném republikovém měřítku ale průmysl tak velký vliv nemá právě proto, že je lokální a pouze ve vybraných oblastech. Cílem článku nebylo vyjmenovat všechny zdroje znečištění, ale spíše poukázat na fakt, že mýtus dobrého vzduchu na venkově může a nemusí být pravdou.
      Snížit emise z lokálních vytápění by plošně nejvíce zlepšilo kvalitu ovzduší v ČR jako takové, pro každou oblast je ale potřeba hledat individuální řešení v podobě Programu zlepšování kvality ovzduší (PZKO). V průmyslových oblastech jednoznačně je třeba řešit i průmysl.

Napsat komentář