Kvalita ovzduší v Jihomoravském a Zlínském kraji a Kraji Vysočina 2018 – první souhrn18 min čtení

Kvalita ovzduší v Jihomoravském a Zlínském kraji a Kraji Vysočina 2018 – první souhrn18 min čtení

Máme krátce po Novém roce a můžeme se proto podívat na to, jak to vypadalo v roce minulém s překračováním imisních limitů a s kvalitou ovzduší obecně. Ukážeme si, které imisní limity byly překročeny, kolikrát a pokusíme se najít i hlavní příčiny tohoto nežádoucího stavu. Nebude chybět ani srovnání s rokem předminulým.

Smogové situace

V roce 2018 nebyla v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina vyhlášena smogová situace ani v zimě v důsledku vysokých koncentrací suspendovaných částic, ani v létě v důsledku vysokých koncentrací přízemního ozonu. Ve kraji Zlínském byli v roce 2018 smogové situace dvě, obě kvůli vysokým koncentracím suspendovaných částic. Rok 2018 byl z pohledu smogových situací výrazně lepší, než rok 2017, kdy byly koncentrace znečišťujících látek především na začátku roku v lednu a únoru velmi vysoké a vedly k vyhlášení dvou smogových situací. Je však třeba zdůraznit, že tento rozdíl nemusí být dán nižšími emisemi v roce 2018 (emisní bilance za rok 2018 zatím není k dispozici), ale výrazně lepšími meteorologickými podmínkami. Sledování trendu v koncentracích znečišťujících látek je možné pouze v dlouhodobějším horizontu, než jsou 2 roky.

Souhrn

Aglomerace Brno

  • 2018 – bez smogových situací
  • 2017
    • PM10 – 20.1.2017 0:34 až 22.1.2017 8:58
    • PM10 – 13.2.2017 9:51 až 16.2.2017 8:26

Zóna Jihomoravský kraj – bez aglomerace Brno

  • 2018 – bez smogových situací
  • 2017
    • PM10 – 20.1.2017 12:23 až 22.1.2017 12:05
    • PM10 – 13.2.2017 16:27 až 15.2.2017 19:30

Zlínský kraj

  • 2018
    • PM10 – 10.2.2018 7:35 až 11.2.2018 14:24
    • PM10 – 2.3.2018 13:34 až 5.3.2018 5:27
  • 2017
    • PM10 – 9.1.2017 1:40 až 10.1.2017 10:26
    • PM10 – 20.1.2017 0:35 až 23.1.2017 5:04
    • PM10 – 24.1.2017 5:13 až 27.1.2017 11:47
    • PM10 – 2.2.2017 6:38 až 3.2.2017 13:39
    • PM10 – 10.2.2017 14:28 až 17.2.2017 17:27

Kraj Vysočina

  • 2018 – bez smogové situace
  • 2017 – bez smogové situace

Překročení imisních limitů

Zabývat se budeme především měřícími stanicemi v oblastech, které spadají do kompetence ČHMÚ Brno – tedy stanicemi v Jihomoravském a Zlínském kraji a Kraji Vysočina. Naměřená data standardně prochází několikastupňovou verifikací, tedy ověřováním, při kterém se posuzuje jejich správnost. Z důvodů aktuálnosti a rychlosti poskytování informací budeme v tomto níže uvedeném zhodnocení vycházet z operativních dat, která máme k dispozici už nyní a která se většinou od verifikovaných v drtivé většině případů neliší, nebo liší minimálně. Zároveň se v tuto chvíli můžeme zabývat pouze imisními limity znečišťujících látek, jejichž koncentrace jsou měřeny automatickými analyzátory, jelikož například koncentrace benzo[a]pyrenu, těžkých kovů a suspendovaných částic, jejichž koncentrace jsou vyhodnocovány na základě vzorkování manuálními stanicemi nejsou měřeny v reálném čase a jsou k dispozici se zpožděním.

Co tedy můžeme vidět z dostupných dat? Na žádné ze sledovaných stanic ve všech třech krajích nebyl překročen imisní limit pro SO2 (jak hodinový, tak 24h průměr), NO2 (1h průměr), CO (8h klouzavý průměr). Problematické jsou však koncentrace suspendovaných částic frakce (PM10). Pro ty je v zákoně o ochraně ovzduší definován imisní limit pro 24h a roční koncentraci. Imisní limit pro maximální 24h průměrnou koncentraci má hodnotu 50 µg/m3 a může být překročen maximálně 35x za rok. Právě tento limit je na řadě stanic v celé republice každoročně překračován. Výjimkou bohužel není ani Jihomoravský a Zlínský kraj.

Podle aktuálně dostupných dat byl 24h imisní limit pro průměrnou koncentraci PM10 v roce 2018 překročen na následujících stanicích:

  • Uherské Hradiště
  • Valašské Meziříčí
  • Brno-Úvoz (hot spot)
  • Brno-Zvonařka
  • Brno-Svatoplukova

Pokud budeme vycházet z dat z celkem 154 stanic v celé ČR, byl tento limit v roce 2018 překročen na 41 z nich a z toho tedy 2 ve Zlínském kraji a 3 v kraji Jihomoravském. Je však třeba zmínit další podmínku hodnocení – aby se zamezilo zkreslení dat, musí mít stanice k dispozici alespoň 90 % dat – v opačném případě ji nelze brát do hodnocení, proto je možné, že se počty stanic (viz výše) budou ještě po přepočítání měnit. Hodnoty jsou tedy uvedeny bez ohledu na to, zda počet platných měření splňuje kritéria pro výpočet agregovaných údajů (roční průměr).

Nejhorší situace byla v roce 2018 pravděpodobně ve Věřňovicích v Moravskoslezském kraji (94 překročení). Všech 10 stanic s nejvyšším počtem překročení leží v Moravskoslezském kraji. Níže uvedená tabulka ukazuje počty překročení a maximální 24 koncentraci za rok 2018 v Jihomoravském a Zlínském kraji (v kraji Vysočina na žádné stanici k překročení tohoto limitu nedošlo).

Stanice Počet překročení Maximální koncentrace

[µg/m3]

Brno-Zvonařka 58 93,2
Uherské Hradiště 52 134,8
Valašské Meziříčí 48 171,0
Brno-Úvoz (hot spot) 47 115,4
Brno-Svatoplukova 38 119,7

Brno-Zvonařka

Dopravní stanice Brno-Zvonařka se nachází bezprostředně za autobusovým nádražím Zvonařka v centru Brna vedle křižovatky čtyřproudé komunikace. Koncentrace znečišťujících látek, ať už jsou to například suspendované částice nebo oxidy dusíku, jsou na této stanici jedny z nejvyšších v Brně pravidelně.

Na přilehlé komunikaci se velmi často tvoří dopravní zácpy, právě plynulost dopravy má velký vliv na emise. Podepisuje se také blízké autobusové i hlavní vlakové nádraží (které sice momentálně funguje v omezeném režimu, ale to až od prosince, navíc se provoz z něj přesunul na blízké Dolní nádraží a zvýšil se tak počet autobusů MHD projíždějících kolem měřící stanice).

24h imisní limit pro PM10 byl na této stanici překročen i o rok dříve, v roce 2017 a to 40x. Letos to bylo o 18 překročení více. Čím je dáno toto zhoršení? Velký vliv měla na tuto stanici v letošním roce v blízkosti započatá rekonstrukce ulic Plotní a Dornych. Tato rozsáhlá stavba potrvá tři roky a významně naruší plynulost dopravy v této lokalitě. Kromě toho je samozřejmě nezanedbatelný vliv prašnosti ze stavby, průjezdů nákladních automobilů na stavbu atd. O vlivu stavebních prací si ještě řekneme na konci článku.

 

Stavební práce na ulici Dornych (cca 340 m od stanice), 18. září 2018. Foto: Jáchym Brzezina

Bohužel lze předpokládat, že se situace v tomto směru nezlepší ani příští rok, navíc se stavební práce budou přesunovat i na ulici Plotní, která leží ještě blíže stanici. Je také třeba dodat, že stanice Brno-Zvonařka, patřící do správy Magistrátu města Brna, byla přibližně na 6 týdnů odstavena z důvodů nutné údržby a obměny techniky. Nebude tedy splněn požadavek na 90 % dostupných dat a pro tuto stanici nelze vypočítat roční průměr. Lze se však domnívat, že počet překročení, i přes 6týdenní odstávku, takřka jistě nebyl vyšší, neboť byla odstávka provedena v letním období, kdy jsou obecně měřené koncentrace PM10 nižší a i na základě koncentrací z okolních stanic se lze domnívat, že imisní limit v toto období rozhodně překročen nebyl.

Uherské Hradiště

Dopravní stanice v Uherském Hradišti stojí přímo na velmi frekventované křižovatce pěti- a tříproudové komunikace ve Smetanových sadech. V roce 2018 zde došlo, stejně jako v roce 2017, k více než 35 překročením a tedy celkovému překročení imisního limitu pro 24h koncentraci PM10. V roce 2017 to bylo 59 překročení, v roce 2018 o 7 méně. Kvalitu ovzduší kromě vlastních zdrojů znečišťování ovzduší zásadním způsobem ovlivňují meteorologické podmínky. V roce 2017 se na začátku roku v lednu a únoru vyskytlo několik teplotních inverzí, které měly zásadní vliv na zhoršení kvality ovzduší. K hlavním zdrojům znečištění v místě měřící stanice patří automobilová doprava, lokální vytápění a dálkový transport a sekundární aerosoly.

Valašské Meziříčí

Ve Valašském Meziříčí bylo v roce 2018 zaznamenáno 48 dní s průměrnou denní koncentrací nad 50 µg/m3, tedy nad hodnotu imisního limitu. V roce 2017 to bylo překročení 59, tedy téměř o 20 % více. Opět je ale třeba zmínit vliv meteorologických podmínek, proto pro sledování trendů je nutné vzít v potaz delší časovou řadu. V roce 2017 se na vysokém počtu překročení významně podepsala teplotní inverze na začátku roku 2017 a srovnatelné podmínky v roce 2018 v takové míře a délce trávní zaznamenány nebyly.

Brno-Úvoz (hot spot)

Třetí měřící stanice, na které bylo zaznamenáno více než 35 překročení za rok, je dopravní stanice Brno-Úvoz. Jedná se o jednu z celkem tří “hot spot” stanic v České republice, tedy stanic ovlivněných především dopravou. Stojí na křižovatce ulic Úvoz a Údolní v kotlině poblíž Starého Brna a hradu Špilberk. Dlouhodobě se jedná o stanici, na které jsou překračovány imisní limity, vysoké koncentrace jsou měřeny jak v případě suspendovaných částic, tak a oxidů dusíku.

Zatímco v roce 2017 došlo na stanici Brno-Úvoz k 24 překročením limitu 50 µg/m3 pro PM10 a tedy nebyl překročen 24h imisní limit, v roce 2018 bylo překročení 47, tedy takřka přesně dvojnásobek. O těchto zvýšených koncentracích jsme však zde na blogu psali již dříve. Naprosto zásadní je zde, podobně jako na Zvonařce, vliv stavebních prací v okolí – v tomto případě dlouhodobé rekonstrukce ulice Údolní od křižovatky s Úvozem až nahoru na Kraví Horu. Na rozdíl od Zvonařky v tomto případě probíhá rekonstrukce chvílemi takřka přímo u stanice. Jak je vidět na fotce, stavební technika byla v některých dnech umístěna na dosah ruky od stanice a docházelo tedy k hyperlokálnímu ovlivnění a zkreslení celkových hodnot. V takovýchto případech je nutné takováto data označit jako tzv. “lokální ovlivnění” – stanice již neměří hodnoty reprezentativní pro patřičné území reprezentativnosti. Pokud je například metr od stanice umístěn dieslový agregátor nebo kompresor, jehož emise proudí přímo do hlavy analyzátoru, je jasné, že ač jsou takto vysoké koncentrace v danou chvíli přímo v místě stanice naměřeny správně, jejich vypovídací hodnota je velmi nízká, jelikož by shodné koncentrace dýchala pouze osoba stojící přímo v místě stanice a nikoliv v blízkém či vzdálenějším okolí.

Kompresor umístěný v těsné blízkosti stanice. Foto: M. Komárek, J. Brzezina

Na základě výše uvedeného jsme se po analýze dat rozhodli jako “lokální ovlivnění” označit několikaměsíční období přibližně od poloviny srpna do poloviny prosince. Znamená to, že data ze stanice Úvoz sice budou brány v potaz v průměrování, jejich vypovídající hodnota je však zkreslená.

V souvislosti se stavebními pracemi dochází v místě nejen k vyšší prašnosti přímo ze stavby a přijíždějících nákladních automobilů, ale také zde bylo (je) zúžení a tudíž omezena plynulost dopravy, tvoří se dopravní kolony. Při pohledu na celoroční koncentrace je jasně vidět skokové zhoršení v létě, korelující se začátkem stavby. Na podzim pak byly mnohokrát průměrné denní koncentrace o málo vyšší, než 50 µg/m3 a z trendů je vidět, že nebýt stavby, koncentrace by v tyto dny s nejvyšší pravděpodobností imisní limit nepřekročily.

Brno-Svatoplukova

Stanice Brno-Svatoplukova, ve správě Magistrátu města Brna, měla v minulosti několikrát nejvyšší naměřené koncentrace v Brně. Jedná se o stanici umístěnou v těsné blízkosti velmi frekventované čtyřproudé silnice, kde jsou v dopravní špičce takřka stále dopravní kolony. Kromě dopravy je zde dalším významným zdrojem lokální vytápění, ať už z naproti umístěné ubytovny (vytápění tuhými palivy), tak z širšího okolí. V roce 2017 zde bylo 35 překročení 24h imisního limitu pro PM10, v roce 2018 to bylo překročení 38. Je zde však nutno zmínit, že v roce 2017 došlo v zimním období k odstávce způsobené stavebními pracemi a nejen, že nebylo možné pro stanici stanovit roční průměrnou koncentraci, ale došlo s vysokou pravděpodobností k ovlivnění počtu překročení, který by jinak byl vyšší. V roce 2018 bohužel došlo opět k takřka šestitýdenní odstávce a nedodržení podmínky 90 % dostupných dat, tentokrát však nebyla stanice z důvodu pravidelné údržby odstavena v zimě, ale během velkých letních prázdnin, proto s vysokou pravděpodobností k ovlivnění počtu překročení nedošlo, nebo došlo v minimální míře.

V současnosti se na stanici negativně projevuje například uzavírka Zábrdovického mostu, která zvyšuje intenzitu dopravy na již tak velmi vytížené komunikaci.

 

Stavební práce a znečištění ovzduší

Stavební práce se na kvalitě ovzduší podepisují negativně a to z několika důvodů:

  • narušení plynulosti dopravy – dopravní omezení vedou k tvorbě dopravních kolon a neustálé rozjíždění vozidel má za následek vyšší emise.
  • vyšší prašnost – prouděním větru se ze stavby do okolí dostávají znečišťující látky a stejně tak dochází k víření již jednou usazených částic (tzv. resuspenze) projíždějícími automobily, chodci apod.
  • stavební práce a stroje – pohyb stavebních strojů na stavbě může velmi výrazně ovlivnit koncentrace znečišťujících látek (resuspenze, výfukové zplodiny). To se stalo například právě na stanici Brno-Úvoz, kde byly v některých dnech stavební stroje doslova přímo vedle stanice.

Abychom svoje tvrzení podložili naměřenými daty, ukážeme si jak vypadal poměr koncentrací PM10 a PM2,5 na stanicích Úvoz a Zvonařka v letech 2016 až 2018.

Poměr koncentrací částic PM10/PM2,5 na stanici Brno-Úvoz (hot spot) v letech 2016 až 2018

 

Na grafu vidíme relativně dobrou korelaci mezi roky 2016 a 2017. Pokud se však podíváme na poslední rok, tedy rok 2018, vidíme, že v srpnu se začíná křivka chovat jinak. Je to přesně měsíc zahájení stavebních prací a vidíme výrazné navýšení poměru PM10 ku PM2,5 – přesně dle našich předpokladů se zvyšuje podíl větších částic, vznikajících primárně mechanicky. Stavební práce již v posledním měsíci neprobíhaly, což je opět na grafu vidět a všechny tři roky mají poměr podobný.

Na grafu pro stanici Brno-Zvonařka vidíme změnu poměru PM10/PM2,5 už od března – opět přesně v souladu se začátkem stavebních prací.

Poměr koncentrací částic PM10/PM2,5 na stanici Brno-Zvonařka v letech 2016 až 2018

Za všechno může doprava?

Rádi bychom se na tomto místě ohradili proti nedávno vydané tiskové zprávě hnutí Dejchej Brno, která následně oběhla několik médií, viz např. zde nebo zde. Ze závěrů tohoto “hodnocení” zcela jasně plyne, že za vysoké koncentrace a překročení imisního limitu na Úvoze a Zvonařce a výrazné zhoršení oproti loňsku mohou emise ze silniční dopravy.

Netvrdíme, že doprava nemá na měřené vysoké koncentrace na těchto stanicích vliv. Nesouhlasíme však s tím, že letošní zhoršení je dáno právě vyššími emisemi z dopravy a aut jako takových. Za zvýšením koncentrací stojí především stavební práce v přilehlé lokalitě. Doprava samozřejmě na zvýšení podíl má, ale teprve sekundárně následkem blízkých rozsáhlých stavebních prací a všech s tím spojených faktorů zhoršujících kvalitu ovzduší (viz výše). Skokové zvýšení a dočasné zvyšování koncentrací velmi dobře nebo zcela koreluje se začátkem stavebních prací, ať už celkově, tak během dne.

Na celou problematiku je nutné nahlížet komplexněji a oprostit se od některých mýtů, tak jako jsme si ukázali v nedávném článku o benzo[a]pyrenu. Co by jistě velmi pomohlo je například snaha o provádění stavebních prací v co možná nejkratší době, návaznost a plánování staveb s ostatními, tak aby nedocházelo k paralelnímu uzavírání objízdných tahů a tím ještě většímu zhoršování plynulosti dopravy. V dlouhodobějším pohledu by velmi pomohlo dostavění okruhu. Emise z dopravy navíc nejsou jen výfukové plyny, dokonce netvoří ani polovinu celkových emisí z dopravy. Podle různých studií se odhady podílu výfukových plynů na celkových emisí z dopravy pohybují od přibližně 60 do 85 %. Zbytek tvoří resuspenze (víření již jednou usazených částic), otěr brzdových destiček, otěr pneumatik, otěr vozovky apod. Právě vliv resuspenze se při stavbě v blízkosti velmi zvyšuje.

Je třeba velké opatrnosti a důslednému plánování všech kroků majících za cíl snížení znečišťování ovzduší. Některé na první pohled velmi prospěšná řešení nemusí mít tak jednoznačný dopad (Holman, 2015). Jako příklad, kterému se budeme v některém z dalších článků věnovat blíže, si můžeme uvést zavádění nízkoemisních zón. Jak ukázaly studie, toto opatření přináší jak pozitiva, tak negativa. Pokud je zóna relativně malá, šíří se do ní znečištění z okolí. Navíc auta, která nemůžou zónou projet, jsou nucena volit objízdné, často delší trasy, tudíž jejich celkové emise jsou vyšší. Některé studie také poukazují na velký význam nevýfukových emisí, který nízkoemisní zóny neřeší (Lutz, 2013).

Neříkáme ne nízkoemisním zónám, neříkáme, že doprava je zanedbatelná. Chceme jen upozornit, že celá problematika je mnohem složitější a pokud se budeme bavit konkrétně o stanicích Brno-Úvoz a Brno-Zvonařka, pak v minulém roce došlo ke zhoršení kvality ovzduší na těchto lokalitách ne z důvodu vyšších emisí automobilů, ale z důvodu blízkých stavebních prací a všemi dopady s nimi spojenými. Chceme také vycházet z objektivních dat, faktů a znalostí, nikoliv ze subjektivních hodnocení na základě určitých zažitých mýtů o kvalitě ovzduší. Budeme samozřejmě jen rádi, pokud se občané budou o kvalitu ovzduší zajímat.

 

 

Holman, C., Harrison, R. and Querol, X., 2015. Review of the efficacy of low emission zones to improve urban air quality in European cities. Atmospheric Environment111, pp.161-169.

Lutz, 2013, M. Lutz, Low emission zones & air quality in German cities, Clean Air Workshop, Berlin, September 2013 (2013)

 

vedoucí oddělení kvality ovzduší

Rád si hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout. Na ČHMÚ pracuji na pozici vedoucího oddělení kvality ovzduší, jsem administrátorem tohoto blogu, Facebook, Instagram a Twitter účtu ČHMÚ, jsem členem skupiny mobilní aplikace ČHMÚ a mám na starost anglickou větev našeho Facebook účtu. Podílím se na projektech napříč různými odděleními ČHMÚ.

Na ČHMÚ pracuji od roku 2014, práce mě moc baví a to nejen díky náplni, ale i skvělým kolegyním a kolegům.

Jsem také autorem nejpoužívanější šablony stránek pro uživatele meteostanic, používané ve více než 65 zemích ve více než 30 jazycích.

Sdílet

3 komentáře u “Kvalita ovzduší v Jihomoravském a Zlínském kraji a Kraji Vysočina 2018 – první souhrn

Napsat komentář